Imperialismus řeší své krize jen válkami

2. 3. 2017

Mnichovská bezpečnostní konference ve dnech 17. až 19. února se konala v atmosféře válečného štvaní a propagace vyzbrojování armád NATO.

Ironické posměšky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že USA z NATO vystoupí, pokud evropští spojenci nezvýší podíl na financování paktu, bylo přijato za bernou minci a mnozí evropští lídři se na konferenci dotazovali, zda se mohou i nadále spoléhat na svého zámořského spojence a ochránce. Šlo ovšem pouze o dobrou kamufláž pro prosazování nových závodů ve zbrojení a zvyšování výdajů na armády. Ještě před zahájením konference německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová oznámila v dokumentu nazvaném My rozumíme, že bundeswehr bude přezbrojen moderními zbraněmi a bojovou technikou.

Konference se zúčastnilo 25 premiérů vlád, 80 ministrů zahraničí a obrany a přes 500 vojenských expertů z celého světa. Ursula von der Leyenová zde zopakovala, co už předtím uveřejnila v deníku Süddeutsche Zeitung: »Stejně jako my Němci, většina Evropanů má představu, že můžeme i nadále klást naši bezpečnost na ramena našich amerických přátel. Přitom však víme, že musíme nést větší podíl na společné atlantické bezpečnosti. Nyní je v Evropě ochota podílet se na společné bezpečnosti větší než kdykoli předtím. Evropské ozbrojené síly jsou zkušenější díky společným cvičením v posledních desetiletích.«

Sliby Merkelové

Německá kancléřka Angela Merkelová oznámila, že SRN bude ctít své závazky a zvýší své výdaje na NATO a přezbrojování: »Zavázali jsme se vydávat dvě procenta z HDP a učiníme vše pro to, abychom svůj slib dodrželi.« Zatím Německo dává do svého vojenského rozpočtu pouze 1,2 % z HDP. Zároveň varovala USA před vystoupením z NATO. Zdůraznila, že nikdo nebude schopen samostatně řešit bezpečnostní hrozby světa. Organizátor konference Wolfgang Ischinger, bývalý německý velvyslanec ve Washingtonu, se vyjádřil ještě zřetelněji. Pro deník Tagesspiegel uvedl: »USA nebudou dále považovány za politický a morální symbol Západu.« Evropa musí zaplnit toto vakuum a musí převzít odpovědnost za svou bezpečnost. Německá vláda se snaží využít rozsáhlou americkou opozici proti rasistické a nacionalistické politice nového amerického prezidenta k prosazování svých militarizačních záměrů. Mnichovská konference k tomu měla být zneužita.

Na stejné konferenci v roce 2014 představitelé německé vlády oznámili, že končí politika uvolňování vojenského napětí. Nyní slouží požadavky nové americké administrativy jako dobrá záminka pro rozšiřování a posilování armád a jejich vyzbrojování. Před zahájením konference vydal Ischinger antologii obsahující názory významných politiků a bezpečnostních expertů, nazvanou Nová odpovědnost Německa. V jejím úvodu uvádí, že 2 % HDP, která požadují USA, jsou příliš málo. Dostatečná by byla aspoň 3 %, která by postačila k pokrytí reorganizace a výstavby ozbrojených sil. Německý rozpočet na obranu by se tak zvýšil z 37 na 100 miliard euro. To by ovšem znamenalo omezení sociálních výdajů a to by se setkalo s odporem pracujících a nižších vrstev obyvatel. Proto byla také konference v Mnichově tak rozsáhle využívána k válečnému štvaní mainstreamovými médii proti Rusku.

Volání německé vlády

Süddeutsche Zeitung uvedl ve svém komentáři (17. 2.), že von der Leyenová oznámila rozsáhlé zvýšení německého vojenského rozpočtu a ohlásila i nové mezinárodní operace, jichž se zúčastní bundeswehr. Po volbách nového prezidenta německá vláda volá po nových finančních prostředcích nejen na zvyšování stavů živé síly, ale hlavně na přezbrojování moderními zbraněmi a bojovou technikou a podpoře válečné agresivity. Počet personálu by měl zvýšit ze 178 000 na 200 000 osob. Bundeswehr v tiskové zprávě uvedl, že musí být schopen adekvátně odpovídat na všechny válečné hrozby. Celkem má být realizována asi stovka modernizačních opatření. Patří sem hlavně verbování nových specialistů pro kybernetickou a informační válku, posádek pro tanky, válečná plavidla, odborníků na logistiku a ochranu proti následkům při použití zbraní hromadného ničení. Není pochyb, že se Bundeswehr připravuje na válečné operace. Zatím to mají být podle ministryně obrany akce proti teroristům tzv. Islámského státu, operace ke stabilizaci situace v Mali, válka v Afghánistánu, pomoc při záchraně ztroskotaných lodí s utečenci ve Středozemním moři a posilování sil NATO v Pobaltí. Na ruských hranicích má dojít k dislokaci tanků a obrněných transportérů.

Přesun k hranicím Ruska

Přesun jednotek NATO na předpokládaná válčiště u hranic Ruska byl schválen na červencovém zasedání NATO ve Varšavě. Je v něm zahrnuta i dislokace sil americké Národní protiraketové obrany v Rumunsku a Polsku, vytvoření Sil rychlé reakce (5000 mužů) a Sil reakce (40 000 mužů). Německá mediální špína láskyplně hovoří o největším přesunu vojenských jednotek na východ od konce studené války. Jde nejen o první německý prapor na východě od porážky wehrmachtu Rudou armádou, ale hlavně o významnou reakci na připojení se Krymu k Rusku a lokální válku Donbasu proti Ukrajině. Jde o zvrácenou propagandu. Skutečným agresorem je NATO, nikoli Rusko. Před připojením se Krymu, k němuž došlo na základě právoplatného referenda v březnu 2014, Washington a Berlín vyvolaly ve spolupráci s ukrajinskými nacisty puč, kterým smetly zákonného prezidenta Viktora Janukovyče. Od té doby NATO vyhrocovalo situaci a využívalo obranné kroky Ruska jako záminku k navyšování svých sil u ruských hranic.

Šílený expert

Nedávno Tagesspiegel napsal pod titulkem Nukleární zbraně proti Rusku, že Německo potřebuje jaderné zbraně. Článek naznačuje, jak daleko by chtěla německé elita zajít. Politický expert Maximilian Terhalle, z univerzity v Hagenu a bývalý poradce německého ministra obrany uvedl: »Německo, pokud chce omezit moc prezidenta Vladimira Putina, aby udrželo nezávislost Evropy, musí připravit naši domácí a zahraniční politiku na to, že to bude možné pouze vojenskou cestou a za použití jaderných zbraní.« Terhalle ospravedlňuje svůj jaderný záchvat odvoláním se na Trumpovu proruskou politiku. Přitom prý dva členové Rady bezpečnosti OSN, jaderné státy Velká Británie a Francie, na něž Trump spoléhá, jsou příliš křehké, jejich výzbroj je zastaralá, nemůže být dostatečnou sílou k odrazování Ruska. Nemohou tedy zabezpečit ochranu před nukleárním útokem Ruska. Německo se prý musí ubránit samo, což dluží svému lidu. Je ten člověk šílenec? Přece jako exporadce ministra obrany musí dobře vědět, že všeobecná jaderná válka by smetla nejen Němce, ale zlikvidovala by i celou světovou populaci. Pokrokové síly levice a mládež musí brát tyto názory vážně - 75 let po 2. světové válce německá vládnoucí třída k prosazování svých zájmů válku nevylučuje, což vyjádřila dostatečně zločiny bundeswehru v Afghánistánu a podporou hybridní války Ukrajiny proti Donbasu, že cílem je postavit se znovu do společné řady velmocí usilujících o geostrategickou hegemonii. Imperialismus není schopen řešit své krize jinak než válkami.

NATO za Trumpa

Jak by mohlo za Trumpa fungovat NATO? V předvolební rétorice označoval NATO za zastaralý organismus. Fanatičtí ministři obrany paktu se začali klepat strachy a část ruské neoliberální elity začala jásat, že rozpustí alianci. Přitom Trump prohlásil, že bude dřívější aliance upevňovat a navíc zakládat nové. Lze předpokládat, že NATO chytne druhý dech v podobě větší aktivizace a odpovědnosti evropských členských států. Trump se nyní pokouší členské státy přitlačit, aby zvýšily své příspěvky na 2 % HDP ročně. Rusko ani Čína se těchto výdajů nemusí bát, protože půjdou většinou na žold funkcionářům NATO. USA se budou pokoušet donutit státy v NATO, aby se aktivněji přezbrojovaly americkými zbraněmi, zdokonalovaly bojovou připravenost svých struktur a připravovaly se na nové způsoby vedení bojové činnosti. Přitom mají šířit propagandu o hrozbách z ruské strany. Washington NATO potřebuje, zejména kvůli teritoriu pro dislokaci svých vojsk a bojové techniky. Výhrůžky, které nedávno pronesl americký ministr obrany James Mattis slovy, že spojenci musí demonstrovat svou podporu kolektivní obraně, pokud nechtějí, aby USA snížily svou spoluúčast, zní spíš směšně. V roce 2016 pouze čtyři z 28 členských států vydaly 2 % HDP na armádu: USA, Británie, Řecko a Estonsko. Pokud pomineme vklad Řecka a Estonska, jde tedy jen o dvě země. Pokud by všechny země dodaly do rozpočtu NATO dvě procenta, zvýší se celý rozpočet 1,5krát.

Autor: 
(kk)
Zdroj: 
halonoviny.pdf