1) Změny organizační struktury Policie ČR v r. 2016
Zdá se, že reorganizace a reformy v Policii a na Ministerstvu vnitra probíhá permanentně, což skoro vždy vyvolává určitý odpor. Každá policejní reorganizace znamená rozpad fungujících týmů, které se budují několik let.
Mezi odpůrce významné reorganizace patřil paradoxně rovněž současný policejní prezident Tomáš Tuhý, který ve svém projektu před jmenováním do funkce uvedl: „Organizační strukturu není třeba dále reorganizovat. Policie ČR má za sebou dost reorganizací a tato struktura je obecně shledávána jako vhodná. Není třeba riskovat destabilizaci další reorganizací, namísto toho je nezbytné vyjasnit role prvků této organizační struktury a dát jim potřebný obsah.“
Tento postoj policejního prezidenta byl dále implementován do strategických a koncepčních materiálů Policie ČR, ve kterých se se žádnou významnou reorganizací nepočítalo.
Dokument Rozvoj Policie ČR v období 2016-2020 byl představen ve výboru pro bezpečnost PSP ČR na podzim 2015 a v červnu 2016 představena tomuto výboru Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2020. V červenci 2016 však už bylo vše zcela jinak. V bleskovém tempu se začala připravovat policejní reorganizace na základě pokynu policejního prezidenta Tomáše Tuhého a náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho. Ta sloučila protimafiánský Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a protikorupční policii Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality (UOKFK) pod jednu střechu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Této utajované reorganizaci se média a různí komentátoři věnovali téměř denně. Na počátku se hledala odpověď na jednoduchou otázku: „Je cílem této reorganizace zefektivnění práce, nebo ovládnutí elitní policie?“ Následně se již pátralo po tom, kdo ve skutečnosti rozhodl o této bleskově reformě a čím zájmům naslouchá ministr vnitra Milan Chovanec.
Formálně byla situace kolem reorganizace uzavřena zprávou sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie. Podle jejích závěrů se neprokázaly žádné politické tlaky ani záměr odstavit Roberta Šlachtu. Komise podá dvě trestní oznámení a navrhne dvě novely právních předpisů z oblasti trestního práva. Zprávu přednesl poslancům předseda komise Pavel Blažek. „Nebylo prokázáno, že organizační změna proběhla s cílem odstranit Roberta Šlachtu,“ uvedl. Stejně tak se prý neprokázalo, že by změna souvisela s případem Beretta. Blažek k reorganizaci uvedl, že policejní prezident nemá povinnost informovat o ní státní zástupce. Přesto jedno z doporučení komise uvádí, že by taková změna měla být konzultována s odbornou veřejností, zejména se státními zástupci. „Klíčové je, proč taková změna byla provedena bez předchozího upozornění, v krátkém časovém úseku,“ uvedl předseda komise. Změna také nebyla projednána v širším kontextu. „Nejednalo se o změnu nevýznamnou. Její příprava byla ze strany Tuhého a Laubeho značně podceněna,“ řekl dále.
Rychlost změny a její neprojednání s dalšími subjekty podle vyšetřovací komise zavdaly příčinu k pochybnostem, zda účelem není odstranění Roberta Šlachty. Nic takového se ale neprokázalo.
Komise poslancům navrhla, aby dalšími kroky zaúkolovala vládu. Ministři by podle návrhu komise měli zvážit, zda k prozkoumání zákonnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci postačí kárná žaloba, podaná nejvyšším státním zástupcem, nebo jsou potřeba další kroky.
Prověřování obou trestních oznámení sněmovní komise k reorganizaci policie skončilo. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nezjistila, že by vyšetřovatel Milan Vaculík v souvislosti s podezřením na únik informací spáchal trestný čin. Trestní oznámení na státního zástupce Petra Šeredu pak žalobci odložili už před měsícem.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nebude moct vyslechnout členy někdejší sněmovní vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie. Dolní komora je odmítla zprostit mlčenlivosti. GIBS žádal o výpovědi kvůli únikům údajů ze zprávy někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty, který přestavbu sborů hlasitě kritizoval.
2) Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020 (aktualizace 2017)
Výčet zpracovaných strategických a koncepčních dokumentů Policie ČR:
• Rozvoj Policie ČR v letech 2016 až 2020 obsahující požadavek na personální posílení policie o 4 tis. policistů a související výdaje (zpracování na konci roku 2015),
• Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2020 rozpracovává Rozvoj Policie ČR v letech 2016 až 2020 do opatření ve věcné působnosti Policie ČR (zpracování začátkem roku 2016),
• Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2020 (aktualizace 2017) – aktualizace realizovaných opatření za rok 2016 (zpracování začátkem roku 2017).
Bezpečí je jednou ze základních lidských potřeb a právo
na osobní bezpečnost je základním nezcizitelným
lidským právem deklarovaným výslovně Úmluvou o
ochraně lidských práv a základních svobod a Listinou
základních práv Evropské Unie…
Pod touto preambulí ve dnech 31. 5. 2017 a 5. 6. 2017 schválila Vláda ČR posledně jmenovaný dokument - Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020 (aktualizace 2017).
Jedná se o rozpracování materiálu Rozvoj Policie ČR v letech 2016 až 2020, který jej zasazuje do kontextu věcných opatření projednávaný výbor pro bezpečnost již v červnu 2016. Ten tehdy po zjištění, že se nejedná o materiál schválený vládou a z důvodu eskalace situace kolem zmíněné reorganizace Policie ČR, bod projednávání přerušil. Trvalo tedy skoro další jeden rok, než předkladatel, tedy ministerstvo vnitra, udělal nezbytné, ale standardní úkony, aby mohl být materiál vládě ke schválení předložen a poté projednání v příslušném výboru. To, že se v polovině roku 2017 schvaluje něco pro rok 2016, vypovídá své o schopnostech práce na policejním prezidiu a vnitru. Před nutností řešení reálných potřeb bezpečnosti byla upřednostněno politické taktizování, které se projevilo v takto nízkou dynamikou schvalovacího procesu uvedeného dokumentu. Jako úsměvné pak působí, že střednědobý horizont rozvoje je v podstatě iluzorní. Současně neobsahuje zásadní organizační změny, tak se nedivme, že je Policie ČR v takovém stavu, v jakém je.
Předkladatel si je již po roce od předložení původního dokumentu vědom, že v jedné z klíčových oblastí, tedy oblasti lidských zdrojů, si zadal úkol, který nedokáže splnit a tak navrhuje zpomalení tempa růstu policie prodloužit do roku 2022.
V popisné a analytické části předkladatel zcela objektivně popisuje současný stav Policie ČR, včetně všech problémů. Můžeme se dočíst třeba to, že policie není schopna na více jak 28 % místních a obvodních odděleních zajistit nepřetržitý výkon služby. V číslech to je na 120 odděleních z 521. Že nejsou dodržovány dojezdové časy nejen prvosledových hlídek, ale ani zásahových jednotek. Nebo že kriminální policie nemá kapacity provádět odhalování trestné činnosti a není schopna reagovat na sofistikovanou a technologicky náročnou kriminalitu. V totálním kolapsu je policejní školství. Prostě, kdo se otázkami vnitřní bezpečnosti státu zabývá a je slabší na srdce nebo naopak prchlivý by tuto část určitě neměl číst.
Vše má společnou příčinu a tou jsou peníze.
Škrty v rozpočtu Policie ČR na platy, zajištění provozu a investice za předchozích vlád měly za následek snižování personálního stavu Policie ČR a s tím spojené propouštění a zastavený nábor. I přes snahy současného vedení policie i resortu ministerstva vnitra o zlepšení podmínek, není o službu u Policie ČR zájem a policie stárne. Plánovaný nábor nových policistů se nedaří, a proto přichází i ten návrh na odklad do roku 2022. Podle Rozvoje byly za posledních 8 let do lidských zdrojů v Policii ČR zmařeny výdaje za více jak 930 mil. korun (zahrnující vzdělání a výcvik, výstroj a výzbroj a mzdové výdaje nových policistů nahrazující zkušené policisty, kteří „byli odejiti“ v předchozím období). Je-li situace zoufalá, jsou předkládána i zoufalá řešení, která ani nejsou pořádně vysvětlena.
V rámci aktualizace Koncepce se tak nově navrhuje možnost snížit nároky na fyzickou a zdravotní způsobilost pro výkon služby. Snížená zdravotní způsobilost však může být využita pouze pro vybrané pozice (např. specialista na informační technologie) a nikoliv pro službu na ulici. Nedostatečnou fyzickou způsobilost si po přijetí k Policii ČR musí nový policista doplnit během ročního vstupního výcviku.
Dalšími opatřeními je možnost přijímání do služebního poměru uchazeče se středním vzděláním bez maturity a přijímání cizích státních příslušníků.
Co se týče maturity, tu si policista musí požadované vzdělání doplnit v rámci dálkového studia, což generuje další náklady na policejní vzdělávání.
Přijímání cizích státních příslušníků by mělo být využíváno pouze ve specifických případech, kdy má význam pro pronikání do etnických a zahraničních kriminálních struktur (organizovaný zločin, drogy apod.). Zajímavé by však určitě bylo vidět, jak cizinec nebude váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život, aby tak bezezbytku vyplnil přísahu policisty.
Tato opatření nejsou vůbec Policií ČR ani ministerstvem vnitra vysvětlována a vyvolávají tak představu, že nedovzdělaní policisté budou vysílání do služby samostatně. Na druhou stranu není to přitom tak dávno, kdy policisté bez maturity museli řady policie opustit.
Předkladatelé si v navržených systémových opatřeních kladou velmi vysoké cíle. Se všemi bezezbytku souhlasím, ale nevěřím, že se je může podařit v tak krátkém časovém horizontu naplnit. Pro policisty bych si přál, aby se podařilo vyplnit alespoň 50% z nich, aby vedení Policie ČR, resort ministerstva vnitra, ale i vláda, ať již současná nebo ta, která vzejde z podzimních parlamentních voleb, pochopily, že zajistit bezpečnost obyvatel ČR je jedním z prioritních úkolů a že každá bezpečnost, má-li být účinná, něco stojí. Šetřit na lidských zdrojích a na vybavení pro výkon jejich náročné služby není ta správná cesta.
3) Policie chystá reorganizaci 2.0. Za sledování podezřelých bude zodpovědný tajný ‚superútvar‘
Policejní prezident Tomáš Tuhý v tichosti připravuje novinku v práci Útvaru zvláštních činností SKPV (detektivů, kteří sledují podezřelé). Jde o stejně rozsáhlou a citlivou reorganizaci, jaká se loni dotkla elitních útvarů a otřásla politickou scénou. Doposud platilo, že na většině krajských policejních ředitelství působí specializované týmy, které si kriminalisté na sledování osob a věcí „najímají“. Se souhlasem státního zástupce a soudce to umožňuje trestní řád.
Od prvního ledna příštího roku by ale měly všechny krajské „sledky“ přejít pod Útvar zvláštních činností SKPV (ÚZČ), servisní složku Policejního prezidia. Nejde o žádnou maličkost. Vznikne útvar o více než tisícovce lidí.
„Mohu potvrdit, že vedení policie rozhodlo o změně v organizaci práce specializovaných složek určených ke sledování. Důvodem změny je zejména snaha o zefektivnění této služby a zvýšení její dostupnosti,“ uvedla Iveta Skupien z Policejního prezidia. Podobnými slovy ospravedlňovalo vedení policie loňské sloučení protikorupční a protimafiánské policie.
Hlavní důvody dle policejního prezídia:
• Rostou požadavky na služby poskytované Útvarem zvláštních činností SKPV, jak vyplývá z Koncepce rozvoje policie do roku 2020. Dokument však paradoxně neobsahuje ani slovo o chystané reorganizaci klíčové servisní složky policejní práce.
• Je nezbytně nutné nejen technologické posílení kapacit útvaru nejmodernějšími technickými prostředky, ale i navýšení odborníků v jednotlivých problematikách kontaktního a technického sledování,
Hlavní argumenty proti centralizaci:
• Jsou obavy z možných úniků citlivých údajů. Vznikne centrum, v němž se soustředí příliš mnoho citlivých informací, které jsou obchodovatelné.
• Nové pracoviště policie určené ke sledování soustředí na jednom místě přehled o všech osobách v České republice. Hrozí zneužití centralizovaných dat.
• Mezi kritiky slučování byli v minulosti především krajští policejní ředitelé, kteří nechtěli přijít o zajímavou část svých pravomocí.
Stanovisko - Poznámky
• Trochu mě mate, že v informaci Lidových novin se mluví o centralizaci "sledky", ale centralizovány budou asi krajské ÚZČ SKPV, které sloučí veškeré specializace, nebo druhá varianta je, že budou opravdu slučovat odbory operativní dokumentace krajských ředitelství policie a začleňovat do organizační struktury ÚZČ policejního prezidia.
• Nelze srovnávat sloučení protikorupční a protimafiánské policie s centralizací sledovací služby. Zatím co v prvním případě došlo ke sloučení dvou, z hlediska specializace, rozdílných útvarů, v druhé případě jde o centralizace jedné služby.
• Centralizace umožní technologické posílení kapacit útvaru nejmodernějšími technickými prostředky, ale i navýšení odborníků v jednotlivých problematikách kontaktního a technického sledování.
• Odstranění případů, kdy na území jednoho krajského ředitelství při sledování stejné skupiny pachatelů operovala sledka daného krajského ředitelství a sledka UZČ nebo z jiného krajského ředitelství,
• Při slučování krajských útvarů nedojde k personálním změnám. Existující součásti policie se jen podřídí jinému velení a nevzniká žádný nový útvar. Není tedy zákonný důvod pro zásadní personální změny.
• Co se týká obav, že vznikne centrum, v němž se soustředí příliš mnoho citlivých informací. Kdo už jiný, než policie a MV musí být schopno chránit informace, jinak vedení MV a policie není na svém místě a jestli pochybuje sama o sobě, nechť hned odstoupí. (Možným důvodem by bylo politické zadání centralizovat informace z krajů o vyšetřování osob spojených s politickou stranou (vlastní nebo konkurenční).
• Kdysi byla centrála "Sledovačka" - IV. Správa, a centrála Technika (odposlechy, ….) VI. Správa. Jako problém bych dnes viděl, že útvary Zvláštních činností tyto problematiky slučují a chybí tam specializace. Proto Tomáš Almer se centralizace ÚZČ obává (viz rozhovor Chystaný policejní ‚superútvar‘ je nebezpečí, tvrdí bývalý elitní důstojník Almer).
4) Celkový dojem
Jsem z celé situace hodně rozpačitý.
Žádný z výše uvedených dokumentů paradoxně neobsahuje ani slovo o chystaných reorganizací.
Takže teď Policejní prezident Tomáš Tuhý v tichosti připravuje novinku v práci Útvaru zvláštních činností SKPV "reorganizaci 2.0" zahrnující centralizaci sledek do ÚZČ. Jde o stejně rozsáhlou a citlivou reorganizaci bez toho aby vycházela ze schválené Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020 (aktualizace 2017).
Jako úsměvné pak působí, že tato koncepce ukazuje přínosy dalšího rozvoje Policie ČR ve střednědobém horizontu!. Koncepce se zpracovávají, ale než se schválí tak jsou už zastaralé a navíc, ani tím co se schválí se vedení policie neřídí a reorganizace se realizují podle toho, jak se kdo vyspí, a nebo, jak politici písknou.
A navíc, jak vyplývá z rozboru personální situace, přesto, že policie plánovala nárůst počtu policistů, v první pololetí ubylo celkem 174 policistů.