Jedno staré pořekadlo hovoří o tom, že pýcha předchází pád. Sobotka je s prací vlády nesmírně spokojen a chlubí se tím, že je třetím kabinetem, který v České republice přežil celé volební období. Jenže takovéto tvrzení je poněkud upravené, nechceme-li říct, nepravdivé. Někteří ministři z vlády odešli a ti zbývající si v podstatě dělají, co chtějí. Téměř žádná disciplína a jen jakési přežívání do konce volebního období.
Jednotlivé koaliční strany na poslední červnové schůzi dolní komory hlasovaly každá podle svého. Neodradilo je vůbec nic, ani to, že na některých zákonech se předtím dohodly. O tom, jak potlačují návrhy či změny zákonů, které předloží poslanci KSČM, netřeba hovořit. Především vládní představitelé by si měli uvědomit, že jsou placeni z peněz daňových poplatníků a jejich laxnost přivádí občany v mnoha případech do neřešitelných situací. Často tak ti, kterým by měl ležet zájem státu a jeho občanů na srdci, budí spíš dojem Kocourkova.
Zvláště humorně působí dohoda KDU-ČSL a STAN. Toto spojení představilo nové logo a dokonce již na některých místech vyvěsilo volební bannery. Kouzelná moc průzkumů veřejného mínění však oba subjekty vrátila do reality. A tak gloriola prezentovaná Bělobrádkem a Gazdíkem splaskla jako mýdlová bublina.
Jistě nás překvapí ještě mnohá nová volební uskupení. Nikdo je sice nezná a vypadají jako reklamní skládačka narychlo postavené stavebnice, která nestojí na reálných základech. Politické strany a hnutí již mají své kampaně ve většině případů připravené a jasné. Republika se změní v přehlídku billboardů, plakátů, a pokud někdo dokáže investované peníze vůbec spočítat, zjistí horentní sumy, které mohou být vynaloženy mnohem lépe.
Všeho moc škodí, a proto se KSČM rozhodla pro kampaň, jež působí nepřetržitě po celé čtyři roky. Její kampaní je totiž soustavná práce ve prospěch občanů, naslouchání jejich problémům, snaha o zlepšení denního života a nalezení pragmatických řešení, která povedou naši republiku cestou přinášející prospěch nejen jedincům, ale celé společnosti.