Nedávné rozhodnutí vlády o navýšení platů je jistě příjemnou zprávou pro více než 600 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru.
Nechci polemizovat zda za rozhodnutím končícího kabinetu premiéra Sobotky je obava z volebního debaklu ČSSD v podzimních volbách nebo lepší výběr daní v kombinaci s dobrým stavem naší ekonomiky. Spousta občanů si spíše pokládá oprávněně jinou otázku. Kam se všechny finanční prostředky v době, kdy se nám tak nebývale daří „ztrácejí“!
Jak je možné, že kromě zadlužení státu, krajů a obcí jsou „podfinancovány“ všechny státní resorty? Proč každodenně slýcháme z úst jednotlivých ministrů stesk nad nedostatkem peněz pro školství, zdravotnictví, dopravu,vědu a výzkum?
Privatizace z 90. let znamenající výprodej majetku státu zahraničním firmám se architektům kupónové privatizace Klausovi, Třískovi a Ježkovi povedla na výbornou. Bohužel ne pro naprostou většinu občanů našeho státu. Výsledkem zpackaného převodu majetku je „legální tunel odklonu peněz“ do zahraničí ve formě dividend představující ročně balík větší než 300 miliard korun!
Z něj by bylo možné „vzít“ chybějících asi 40 miliard korun pro potřeby armády ČR k uspokojení nehorázného požadavku USA vyčleňovat na zbrojení v rámci NATO finanční prostředky ve výši 2 % HDP. Občané mohli předcházet nechutným mediálním a komediálním vzájemným přestřelkám ministrů zda se ve státním rozpočtu najde pro seniory každoročně pár korun navíc. Nedocházelo by k vyhrožování stávkou různými profesními skupinami z důvodu neuspokojení jejich mzdových požadavků. Díky „ příznivějšímu“ stavu našich peněženek by občané se možná nepozastavovali nad raketovým vzestupem cen másla a mléčných výrobků.
Přidáme - li k tomu další finanční prostředky, které se ztrácejí díky mohutnému korupčnímu prostředí v rozkradeném českém státu, pak je nezpochybnitelná jedna věc. Za bývalého totalitního režimu neustále kritizovaným ODS, TOP 09 a dalšími pravicovými stranami měl stát dostatek financí nejen na výstavbu bytů, pražského metra a elektráren. Ale také na bezplatné školství, zdravotnictví a na téměř za hubičku cestování a kulturu. Stejně jako na poskytování dětských přídavků všem dětem a důstojnou výši starobních důchodů.
V podzimních volbách do poslanecké sněmovny se o přízeň voličů bude ucházet rekordní počet politických stran a uskupení. Mnohé , nově vzniklé již svým názvem naznačují, že nás čeká skvělá budoucnost. Zapomeňme chvíli na nesplněné sliby od doby majetkového převratu v roce 1989. Přejme si, aby po volbách se občané cítili v radostném Česku, v zemi hrdosti, aktivity, vlastenectví, empatie a lidskosti, ve které bude národ sobě a o nové vládě budeme moci na konci jejího vládnutí říci, že to byla dobrá volba!