Brány Kulturního domu Hrad v Litoměřicích, který je ukázkou vynikající práce architektů kloubící staré s novým, se otevřely v sobotu pro účastníky třetího ročníku Litoměřického odborného semináře (LOS). Ti prakticky zaplnili sál. Akci, která se již stává tradicí, pořádal KV KSČM Ústí nad Labem.
Přednášející poukázali ve svých vystoupeních na palčivé problémy Evropy a světa, které organizátoři semináře zkoncentrovali do motta »NATO a EU – ochrana? Riziko? Budoucnost ČR? Migrační krize«. Cílem bylo, aby levicoví odborníci nabídli řešení a aby také upozornili na místa, kde levici »tlačí bota«. Návrhy autentické levice zazněly tři týdny před volbami do sněmovny.
Jménem hostitelů účastníky přivítal hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM), jenž informoval o úspěších, kterých v kraji bylo dosaženo za pět let, kdy se na jeho vedení podílejí komunisté. Velkým úspěchem je například zřízení dopravní společnosti v režii kraje. Krajské vedení dbá na růst platů zdravotnických pracovníků zaměstnaných v Krajské zdravotní, všechny zdravotní sestry dostaly přidáno, zdůraznil Bubeníček. Kraj také promýšlí vlastní systém podpory sociálně potřebných rodin, které nemohou platit svým dětem ani školní obědy. Jde o to, aby na tuto možnost hrazenou krajským rozpočtem dosáhlo širší spektrum rodičů, kteří jsou ve finanční tísni.
Suverenita není sprosté slovo
Jedním z řečníků na semináři měl být místopředseda ÚV KSČM Josef Skála, který však v sobotu stranu zastupoval na Výkonném výboru Evropské levice v Berlíně. Jeho poselství, v němž se soustředil na EU, NATO, úlohu Armády ČR a její zahraniční míse, ale i na výročí hanebné mnichovské zrady v roce 1938, zaznělo ze zvukového záznamu. Skála položil otázku, k čemu má sloužit propagované zvyšování výdajů na zbrojení – na americké zbraně a zbraně NATO? Proti komu se řinčí zbraněmi? Jaký zájem má Česká republika na válce s Ruskem? »Kličkovat kolem odchodu ze Severoatlantického paktu nelze,« je přesvědčen. Kritický byl vůči praxi tzv. elit v EU. Chce snad někdo vážně tvrdit, že nás Evropská unie brání proti právu silnějšího? Vždyť Brusel utahuje šrouby tam, kde je slíbil uvolnit. Suverenita není sprosté slovo, podtrhl Skála.
Současně vyzval účastníky semináře k připojení podpisu pod petici, jež žádá, aby těžba a zpracování lithia, této cenné suroviny pocházející z přírodního bohatství ČR, bylo záležitostí výlučně českého podniku ve veřejném vlastnictví. (Petičních archů bylo v Litoměřicích k dispozici více, například Za mírovou politiku MZV či Nechceme cizí vojenské základny na našem území aj.)
Řešit problémy pracujících
Mnozí řečníci se zabývali bezzubostí současné levice, přičemž ve srovnání se západní levicí zdůrazňovali velký význam KSČM. »Velmi vám fandím, že máte důstojnou a hrdou KSČM,« uvedl poslanec Národní rady Slovenské republiky za stranu Směr a každoroční řečník na LOS Luboš Blaha. »Věřím, že KSČM bude mít více úspěchů než západní levice, která řeší např. transrodové toalety. Přitom je třeba řešit problémy pracujících mas!«
Blaha, který stojí již druhé volební období v čele slovenského parlamentního výboru pro evropské záležitosti, vysvětlil, proč je antiglobalistou. Globalizace, to není jen internet a cestování po celém světě, ale především posilování moci trhů a nadnárodních koncernů za současného slábnutí moci státu. Blaha vyzval, aby se levicoví lidé ve střední Evropě nebáli navrátit se k »levicovým ikonám«, nejméně podle něho svědčí revolučním řadám strach. Blaha jako marxistický filozof připomněl úlohu Vladimira Iljiče Lenina a odkaz Velké říjnové socialistické revoluce.
Vděčný za tuto připomínku byl docent Radim Valenčík, publicista a vysokoškolský pedagog. Postěžoval si, že i studentům chybí kritické myšlení. »Nadrnčet se« cokoli, co je žádáno – to ano, ale kriticky uvažovat je problémem. I dle Valenčíka západoevropská levice, vlastně administrace všech stran, selhaly. »Někdo si dovolí pohrdat celými národy! To, co si dovolili např. Martin Schulz (předseda německé SPD) a francouzský prezident Emmanuel Macron vůči střední Evropě, je nehorázné,« prohlásil a na příkladu tzv. evropského prezidenta Junckera, »největšího evropského zloděje«, podrobil kritice špičky Unie. Valenčík také zaprognózoval výsledky sněmovních voleb. Komunisté budou podle něho hrát významnou roli.
Nutno změnit povahu globalizace
Marxistická teorie, VŘSR a její význam, úloha autentické levice v současnosti i osobnost V. I. Lenina rezonovaly i v příspěvku politologa profesora Oskara Krejčího. »Zapomněli jsme na dialektiku. Poznání je neukončené a nemáme patent na pravdu. Jestli se neopře o obecný zájem, pravda nezvítězí,« přednesl a připomněl známý Leninův výrok, že marxismus »nám musí svítit na cestu, ne do očí«
Krejčí polemizoval s poslancem Blahou ve věci globalizace. Blaha jako protiváhu zdůrazňoval silný stát i národ. Globalizaci však nelze jako objektivní proces zastavit, »otázka tedy nestojí, zdali globalizace ano, či ne, nýbrž jaká globalizace«. Povahu globalizace nezměníme, když se uzavřeme do národního státu, míní profesor Krejčí. Autentická levice musí změnit povahu globalizace, proto musí být silná.
Krejčí se také soustředil na stoleté výročí Říjnové revoluce, které skončí bezpochyby na pranýři mediálního mainstreamu. Přitom díky této revoluci dokázal mladý sovětský stát vytvořit takovou materiální a průmyslovou základnu, která umožnila jeho vítězství nad fašismem, zdůraznil. »Budeme čelit propagandě, která bude založena na zlomení kontextu v čase a místě. Bude se nabourávat chronologie, jinými slovy posloupnost historických dějů,« varoval Krejčí a uvedl pár příkladů, kde se v mainstreamu vyjme jen jedna událost: sovětsko-německá smlouva o neútočení, vývoj událostí na Ukrajině aj. Je nutné se dívat na události vždy v kontextu.
Těmito příspěvky nebyl program LOS 2017 zdaleka vyčerpán. V sále KD Hrad vystoupili dále Ivan Kratochvíl z Čs. vojáků v záloze za mír; slovenský profesor Peter Stanek, jehož účastníci semináře znají z uplynulých ročníků, zaslal své vystoupení písemně. Spisovatelka a mírová aktivistka Lenka Procházková pronesla esej »Co ti říká vlast«. Lidé mají volit ty, kteří si vlast »nepřipínají na stranickou klopu, ale nosí ji jako košili,« vybídla.
V hnutí autentické levice stále více sílí pragmatismus a slábnou teoretické základy. »Tento Litoměřický seminář, dnes již tradiční, a jemu několik málo podobných, tento trend alespoň zpomalují,« svěřil své dojmy našemu listu zakladatel Vratimovských odborných seminářů Karel Klimša.
Mediálními partnery semináře byly Haló noviny a Svobodné rádio, které zajistilo živý přenos. Z jeho archivu nabízíme záznam semináře.