Zahraničněpolitické kolokvium Evropa po volbách se uskutečnilo v tomto týdnu v prostorách pražské Staroměstské radnice. Pořádala ho ve spolupráci s klubem zastupitelů KSČM hlavního města Prahy a Společností pro evropský dialog (SPED) Nadace Rosy Luxemburgové, jež zakládá a rozjíždí svou pražskou kancelář.
Cílem bylo vyměnit si zkušenosti z voleb, ale i z širší politické práce, kterou odvádějí v České republice, Německu a Rakousku strany a hnutí autentické levice. Diskuse byla velmi bohatá, jen panelistů bylo během celodenního programu čtrnáct. Na některé otázky zůstávají různé náhledy, protože situace v každé zemi je trochu jiná. Ale důraz na spravedlnost, rozvoj, soudržnost a solidaritu, snižování sociálních rozdílů mezi lidmi, odstraňování chudoby, odmítání válek, potírání neonacismu, rasismu a xenofobie je shodný.
Na vysoké zastoupení německých manažerů, ale i profesorů například na Vídeňské univerzitě, poukázal Walter Baier, někdejší předseda KS Rakouska. Klíčové ekonomické posty v Rakousku drží ve svých rukou Němci. Upozornil také, že v evropských zemích žije 3,5 milionu Turků a »nemůžeme čekat, že se jednou nebudou rozhodovat podle turecké národní politiky.«
Směrem k mladým
»I v ČR jsme se přiřadili k evropskému trendu – podpoře populismu a nacionálně orientovaných stran,« vysvětlil pohled českých komunistů místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš, který informoval zahraniční hosty o výsledcích levice ve volbách do Poslanecké sněmovny. Důvody poklesu jejího volebního zisku jsou mnohé: konjunktura, občané se nesoustředí na to, co se děje na pravo-levé ose; mediálně zdůrazňovaná špatná reputace stran; migrační krize; posun na hodnotové ose, kdy se zvýšila tolerance k autoritářství a lidé se ohlížejí po silných vůdcích; fenomén »Babiš«. Chyby je třeba hledat i ve vnitrostranické práci. Ačkoli je program KSČM dobře propracován a plní sjednocující roli, není dobře vysvětlen veřejnosti. Působíme konzervativně, média připomínají vysoký průměrný věk členské základny, zvláště pokud někteří hovoří normalizačním jazykem, řekl otevřeně Dolejš. Přirozeným nositelem levice 21. století jsou mileniálové (generace, která dosáhla dospělosti na přelomu 21. století), proto musí i v českém komunistickém hnutí dojít k obměně. KSČM chce být stranou evropskou, kritickou k současné EU, ale »chceme Evropu měnit, ne rozbíjet«, zdůraznil Dolejš.
Odložit resentimenty minulosti
Nižší volební zisk levice je také důsledkem stárnutí a úmrtí tradičních voličů. Lidé očekávají radikální vystoupení, proto inklinují např. k SPD Tomia Okamury, připustil předseda Klubu společenských věd Jiří Boháček, který současně informoval o činnosti spolku. Konstatoval také, že »mezi levicovými subjekty v ČR je ideová roztříštěnost«. Jiří Malínský z brněnské Masarykovy demokratické akademie se domnívá, že rezervy jsou v provozu levice jako celku. Pokud se člověk obrátí na levici, dočká se pomoci velmi zřídka, uvedl své poznatky. Proto »pokud nedokážeme odložit resentimenty minulosti, tak budeme za čtyři roky posuzovat, zdali 3,5 % je úspěch.«
Jan Májíček, český koordinátor boje proti TTIP a CETA, vysvětlil, že v ČR vládne všeobecně, i na univerzitní půdě, antikomunismus a většina novinářů je (středo-)pravicového přesvědčení. Dokumentaristka a novinářka Apolena Rychlíková ve svém příspěvku zdůraznila, že současná mladá generace je zatížena individualismem a manažerismem. Pravici se daří stále spojovat socialismus a »komunismus« (rozuměj společnost před rokem 1989), a tím dehonestovat debaty o soudobých i tradičních levicových tématech, například rovnosti. Českou stranickou levici označila za »těžce konzervativní«, tendující k nacionální politice. KSČM ani ČSSD nejsou pro mladé atraktivní, prohlásila.
Předseda SPED Jiří Málek navrhl společnou kandidátku české levice do Senátu, protože »již není možné nic ztratit«. Upozornil na to, že i voliči autentické levice nejsou jednoznačně proti NATO (dle výzkumu 42 % voličů KSČM a 74 % voličů ČSSD akceptuje NATO). Vladimír Handl z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd UK se věnoval česko-německým vztahům, přičemž ocenil jejich deideologizaci a »nástup evropské normality«. Ilona Švihlíková konstatovala, že »bohužel začíná éra národně konzervativních stran«. Jan Kavan, představitel frakce Doleva ČSSD! a někdejší šéf VS OSN, rozebral z české perspektivy brexit, který považuje za chybu. Británie bude úzkým partnerem EU, očekává Kavan, a lídr britské levice Jeremy Corbyn může vyhrát příští volby.
Levicová německá nadace hodlá podobná kolokvia s mezinárodní výměnou názorů pořádat každoročně, shrnul na závěr člen jejího představenstva Detlef Nakath.