Marta Semelová: Kvalita školství šla za posledních téměř 30 let dolů

Kvalita školství šla za posledních téměř 30 let dolů, což potvrzují jak mezinárodní průzkumy, tak výroční zprávy ČŠI. A není dívu. Školní osnovy pro základní školy, které byly v souladu s učebnicemi a zajišťovaly, že žáci nebudou mít problémy, pokud se přestěhují a změní školu, byly nahrazeny školními vzdělávacími programy (které museli zpracovávat učitelé bez nároku na odměnu) a všemožnými alternativními a soukromými školami. Příliš raná selekce (viz víceletá gymnázia) vytváří zbytkové základní školy bez potřebných "tahounů". Povinný druhý cizí jazyk pro všechny, i když mají různí žáci různé vlohy a předpoklady, namísto toho, aby byl umožněn výběr podle zájmů z volitelných předmětů. Rušení školních dílen, kde se žáci seznamovali s prací se dřevem, kovem a dalšími materiály, a získávali tak vztah k manuální práci a k řemeslu. Navíc ti, kteří nejsou zrovna na teorii, ale jsou manuálně zruční, zde mohli zažít pocit úspěchu. Do toho nesmyslná a nepřipravená inkluze, která má negativní dopady na všechny - na běžné žáky, na integrované žáky i na učitele. Dále honba za co největším počtem gymnaziálních maturantů a vysokoškoláků, za současné degradace odborného a učňovského školství, spolu s financováním na hlavu, tzn. co žák, to peníze pro školu...Logickým výsledkem je pokles kvality přijímaných uchazečů na střední školy, pokles kvality v průběhu vzdělávání i při jeho výstupu. To ostatně dokazují i výsledky společné části maturitní zkoušky. Na druhou stranu nám chybí v mnoha oborech řemeslníci a techničtí pracovníci. Tato situace se pochopitelně odráží i ve vysokém školství. Problémem však je i pofinancování školství a s tím související personální otázka. Na mnoha školách chybí učitelé hlavně matematiky, fyziky, chemie, ICT, chybí i učitelé odborného výcviku. Z fakult, které připravují budoucí učitele, nastupuje 60 % do jiných oborů mimo školství.