Evropská komise zpracovala a předložila „novelu“ nařízení, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země, nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, známého jako Dublin IV.
V podstatě jde o novelu automatického systému rozdělování migrantů napříč členskými státy EU. Navrhované změny žádným způsobem nereflektují jasné negativní stanovisko ČR k automatickému přerozdělování migrantů a kritizovaný mechanismus ještě více automatizují. I dílčí změny návrhu jsou pro ČR neakceptovatelné. Jedná se například o další zpřísnění detence, o které by měl nově rozhodovat dokonce soud. Pokud by toto nastalo, nešlo by zajistit už prakticky žádného žadatele o mezinárodní ochranu.
Pokud Dublin IV vejde v platnost a Česká republika se diktátu z Bruselu podrobí je zde, vzhledem k vývoji v Evropě, reálné nebezpečí, že do dvou, tří let zde máme no go zóny, právo šaría a další „vymoženosti“ současného západoevropského multikulturalismu. Česká republika musí bránit své národní zájmy, a to i za cenu sankcí, žalob a třeba i vyloučení z EU.
Již mnohokrát jsem vyslovil přesvědčení, že bruselská administrativa pracuje proti většinovým zájmům původních obyvatel Evropy, a to s cílem naší likvidace nevojenskou cestou. Jak jinak si totiž vysvětlit nabubřelost, neochotu naslouchat našim názorům, výhradám a požadavkům. Velmi dobře tento problém popisuje prezident Miloš Zeman, který to komentuje jako drzost hostitele, který si pozval návštěvu a tu posílá na oběd k sousedovi a dokonce souseda nutí, aby jeho návštěvě uvařil.