Martina Luthera Kinga zabili před půl stoletím. Tato vražda symbolizuje temno, které si Amerika nedá za rámeček. Školí-li okolní svět z lidských práv, dotěrný nevkus si dopřává hodokvas. Z indiánů, obývajících její území před invazí »bílého muže«, ji nepřežilo devět desetin. Zbylí dostali americké občanství až roku 1924. V jedné ze 314 rezervací jich žije polovina i dnes. Tělesná konstituce, poptávaná majiteli plantáží, nechyběla africkým otrokům. Prvá loď s nimi přistála v Novém světě už roku 1619. Do poloviny 19. století jich přivezly na 10 milionů. Otrokáři byli i mnozí z Otců Zakladatelů USA. Černoši v majetku mužů, jejichž tváře hledí z dolarových bankovek, na tom byli hůř než nevolníci samoděržaví. Úmorná dřina, brutální tělesné tresty, ústící bezpočtukrát i v zabití, právo na životního partnera jen se svolením »majitele« – to vše i jiné perverze se blížilo poměrům, proti nimž povstal už Spartakus.
Mimo zákon je postavil až Abraham Lincoln. Teprve v 60. letech 19. století. Rukou pomstychtivého vraha zemřel i on. Rasismus má řadu podob. Rozhodující jsou však – píše George F. Fredrickson, profesor Stanford University – jen dvě: »Zatímco Němci si přisuzovali ‚rasovou‘ identitu a ostatní z ní vylučovali, Američané přisuzovali rasovou identitu ostatním a za lidi považovali pouze sebe.« Rasová segregace amerických černochů byla postavena mimo zákon až v polovině 60. let minulého století. Gagarin dobyl vesmír o pár roků dřív.
A právě sem spadá drama Martina Luthera Kinga. Černošského kazatele, který se postavil do čela občanské neposlušnosti ve stylu Mahátma Gándhího. Zahájil ji »autobusovým bojkotem v Montgomery« v roce 1955. Masovým bojkotem veřejné dopravy po 382 dní poté, co se »dopustila trestného činu« černoška Rosa Parksová. Tím, že v autobuse odmítla uvolnit místo bílému pasažérovi. M. L. King pak stál i v čele protestních pochodů Afroameričanů za volební i další občanská práva. Bílý dům rozlítil i kritikou agrese ve Vietnamu. Jako disident, ač zcela nenásilného odporu, skončil několikrát i za mřížemi.
Když si masové akce, jichž byl lídrem a mluvčím, vynutily přijetí paragrafů, zrovnoprávňující černochy aspoň před zákonem, přenesl těžiště odporu ještě dál. V interview z roku 1965 – mimochodem pro Playboy – vyzval i k ekonomickému a sociálnímu zrovnoprávnění černošské populace. Uhradit »zpětně všechnu nezaplacenou práci«, o niž ji připravila staletí otroctví, přitom ani nepožadoval. Navrhl vládní program odškodnění ve výši tehdejších 50 miliard dolarů. »Všem znevýhodněným etnikům« je žádal vyplatit v průběhu následujících deseti let. A připomněl, že jejich »vynaložení by bylo ospravedlněno i výhodami pro stát v podobě markantního poklesu kriminality, výtržnictví a dalších sociálních problémů«.
Na jaře roku 1968 propukla v Memphisu stávka personálu městských služeb. Většinu tvořili černoši, placení kolem půl dolaru za hodinu. King si jim postavil do čela. Výstřel ho zasáhl, když k nim promlouval z hotelového balkónu. Vyvolal to masové nepokoje v šedesáti amerických městech. Vrah byl dopaden dva měsíce nato. Na londýnském letišti. Dostal 99 let. Kingova pohřbu se zúčastnilo na 300 tisíc lidí. Prezident Johnson mezi nimi nebyl. Medaili svobody udělil Kingovi až Jimmy Carter v roce 1977…
Liberální svatoušci dělají pokroky. To farizejství si říká »politická korektnost«. Černochy nazývá Afroameričany – a běda tomu, kdo je nazve podle barvy pleti. Faktická diskriminace černošské populace však kvete dál. V šancích dostat důstojné zaměstnání i dosaženém stupni vzdělání. Reálných příjmech i podílu mezi bezdomovci - a osazenstva věznic. Amerika v nich drží přes dva miliony lidí. Světovým lídrem je i v tom. Amerika však dbá i na fíkové listy. Vezírem G. W. Bushe, původce prvých agresí našeho století, byla žena tmavé pleti, Condoleeza Riceová. Lež o zbraních hromadného ničení, jíž si Washington umyl pracky za milion iráckých obětí, vypustil do světa Collin Powell, také Afroameričan. Baracka Obamu, rekordmana v počtu válek vedených najednou, dosadili přímo do Bílého domu.
Muž, který padl rukou vraha před půl stoletím, se obrací v hrobě.