Zastupitelstvo Jihočeského kraje i jeho rada v poslední době řeší rozhořčené reakce řidičů v Českých Budějovicích na změny v parkovacím systému ve městě. S podobnými problémy se setkáváme již léta v Táboře, kde žiji. Řidiči si stěžují na nemožnost zaparkovat v centru města, i když je parkování zpoplatněno. Tábor má ostatně proti Budějovicím velkou nevýhodu v tom, že není na rovině, ale je sevřen ze dvou stran Jordánem a Lužnicí.
Se zájmem jsem si proto přečetl nedávný rozhovor Českého rozhlasu České Budějovice s táborským starostou Jiřím Fišerem. Také on vidí parkování jako jeden ze zásadních problémů města. Podle jeho slov nyní pracuje na dokumentu k parkování a má připravené alternativy intenzifikace stávajících parkovacích ploch. Netuším ovšem, jak chce na Starém a Novém městě nafukovat ty stávající.
Zastupitelský klub KSČM navrhoval již před lety, aby se začalo pracovat na projektu zastřešení autobusového nádraží, na jehož střeše by moha vzniknout parkovací plocha. Mám zato, že parkování v centru by to určitě výrazně pomohlo. Jenže od této myšlenky město ustoupilo.
Jako poměrně zcestnou ovšem vidím Fišerovu myšlenku na vybudování parkovacího domu na Parkánech v místě bývalé synagogy. Myšlenky podzemních garáží se již před lety vzhledem k malému prostoru a připomínkám památkářů vzdal podnikatel Dvořák. Fišer nyní navrhuje velkokapacitní nadzemní garáže. „ (záměr)...prostě nenašel politickou podporu. Já to vidím jako jednu z priorit, ale ne všichni to vnímají stejně. Tam se musí opět jít o patro výše, a protože to svojí hmotou ovlivní vizáž místa, bude potřeba architektonická soutěž a velká diskuze“, uvádí Fišer. Osobně si nedovedu představit panoráma města od Lužnice s monstrózní „škatulí“ parkovacího domu. Věřím, že nejsem sám.
Některé záměry a projekty města jsou ale poněkud přes čáru. Fišer vidí problém v lidech. Co se týče povahy obyvatel Tábora říká, že cítí určitý konzervatismus. „Když jde o něco nového, nové ztvárnění prostoru, panuje tam taková nedůvěra...“ uvádí v článku. Pokud má na mysli například novou „betonovou“ tvář dříve zeleného náměstí T. G. Masaryka, pak je nedůvěra lidí k podobným i výše zmíněným projektům určitě oprávněná.