Myslím, že není jen mým dojmem, že političtí komentátoři všech možných směrů stále jaksi nedokážou »uchopit« silnou politickou pozici KSČM, překonávající špatný výsledek při posledních parlamentních volbách. To ukazuje vyjednávání o složení nové vlády České republiky. A v této souvislosti se chci vrátit k tomu, co následovalo (resp. stále následuje) po posledním zasedání Ústředního výboru KSČM. Jak se mohlo stát, že průběh a závěry tohoto zasedání, jež měly být – právě s ohledem na vyjednávání o nové vládě – interní záležitostí, dostaly se na veřejnost? Předčasným zveřejněním zásadních podmínek podpory nové vládě (otázka účasti v zahraničních vojenských misích, priority vycházející z mezinárodního práva a Charty OSN atd.) přišla KSČM, troufám si tvrdit, o moment zajímavosti a překvapení. A jako dlouholetý člen strany si nevím rady s tím, jak někteří soudruzi chápou a respektují stranickou disciplínu, jednotu strany.
Podle mne pro KSČM velmi zlou a zákeřnou roli hrají dnes jisté »sebeprezentace« a neukojené ambice, jimž se dostalo jasné odpovědi na posledním sjezdu, leč které jsou úporně upřednostňovány před stranickými zájmy. Tyto znepokojivé jevy, jimž se dostává vítaného slyšení v různých elektronických médiích (byť mají formu upovídaných slohových cvičení), stranu nejen poškozují, ale i brzdí, což je velký problém s výhledem na blížící se komunální volby. Namísto toho bych uvítal věcnost a dobře míněná doporučení hlavně základním organizacím, jak postupovat dále, co změnit, jak pracovat, kritické zamyšlení i nad sebou samým.
Nově zvolené vedení KSČM je těmito zhrzenými, leč velmi ambiciózními soudruhy atakováno, aniž by mu dali příležitost něco ukázat a dokázat. To už jsme »zvlčili« natolik, že svým protivníkům v parlamentu sice dáváme »100 dnů hájení«, ale svému vlastnímu vedení – bez ohledu na vztah k němu – v žádném případě? A nejde jen o jakousi erupci neukojených ambicí – uvnitř strany existují silné projevy »pragmatického« skupinkaření, bulvární »šeptanda« se stává respektovaným »informačním zdrojem«, a bylo by možné pokračovat. Co takhle namísto toho usilovat o vnitřní konsolidaci a směřovat nyní síly na podzimní komunální volby?