Je pět týdnů dovolené mýtický symbol ničící podnikatele?

11. 2. 2020

Henry Martin Ford v roce 1899 otevřel svou první automobilku a zavedl v ní pásovou výrobu. Záhy si ale uvědomil, že tato továrna je závislá na spokojenosti dělníků, kteří zde pracují a zavedl pětidenní pracovní dobu a zdravotní zajištění. Do té doby bylo úplně jedno, zda pracujete 8 nebo 16 hodin a jediný den volna byla neděle, tradičně věnovaná církevnímu kléru, aby bylo možno získat příspěvky od věřících za modlitbu, která byla směřována povětšinou prosbám za lepší životní podmínky. Na počátku 20. století se objevily snahy zavádět dovolenou na zotavenou v délce trvání 6-8 dnů. Postupně počet dnů narůstal a v Evropě se dnes pohybuje v rozmezí 4-6 týdnů, podle oborů práce a sociálního cítění zaměstnavatele. Samozřejmě zde také svou nezastupitelnou roli hraje odborové hnutí, nátlakové akce a obecně síla levicového spektra politických reprezentací jednotlivých států.

KSČM nyní přichází s návrhem zákona na 5 týdnů dovolené. Vlny nevole všech doposud diskutujících ve výborech poslanecké sněmovny ukazují na absolutní neochotu se tímto návrhem seriózně zabývat. Hnutí ANO 2011 slovy drtivé většiny svých členů vyhrožuje nejen krizí podnikatelského prostředí, ale především krizí jako takovou a neschopností české ekonomiky zvládnout nedostatek pracovních sil. Pravdou je, že vlastně oni v podstatě ví jak na to, ale jde pro většinu společnosti o nepřijatelný masový příliv levné pracovní síly ze zahraničí. Faktem je, že v bývalých firmách pana předsedy hnutí ANO 2011 se toto děje a dováží k nám na zvláštní výjimky novodobé otroky z exotických zemí, jako jsou Filipíny nebo Mongolsko. Jako by zapomněli, že druhým slovem, které současně vyslovují, je přicházející krize, a to znamená nezaměstnanost, kdy přebytek pracovní síly a všichni ti chudáci agenturní zaměstnanci budou na dlažbě bez jakéhokoliv zajištění. A zaměstnavatelé jsou toho názoru, že platí daně, tak ať se stát postará. Také proto KSČM usiluje o zákaz agenturního zaměstnávání, které parazituje na lidech.  Pro tyto zaměstnance by dlouhodobá pracovní smlouva znamenala alespoň nějakou finanční a životní jistotu.

Když se zaváděla dovolená v délce trvání tří nebo dokonce čtyř týdnů, také se ozývali zaměstnavatelé se stejnými argumenty. Stále se jich ale ptám, proč si myslí, že jejich zisk musí každý rok růst a oni musí být bohatší a bohatší, a jejich honba za mamonem se tak stává nekonečnou. Vždyť i pro ně by měl být zaměstnanec alespoň tak důležitý, jako byl již před 130 lety pro pana Forda.

A paradoxně stále více zaměstnanců v Evropě již pět nebo šest týdnů dovolené má a ekonomikám jejich zemí se daří a stále se nám vzdalují. Takže problém bude asi někde jinde. Kdy se začne i u nás opět uvažovat o zaměstnancích jako o lidech a přestaneme je vnímat jako čísla, statistické údaje a obtěžující prvek omezující dosahování stále vyšších zisků pro vlastníky továren?

A právě KSČM velice intenzivně vnímá obavy zaměstnanců s modlou globálního kapitalismu zvanou průmysl 4.0, hlasitě hovoří o zájmech zaměstnanců a také předkládá návrhy zákonů, které tyto jejich zájmy hájí.  Právě proto předkládáme nyní návrh zákona na 5 týdnů dovolené.  

Autor: 
Leo Luzar, poslanec PSP ČR za KSČM