Ráda bych se jako zemědělská inženýrka žijící na venkově vyjádřila k dnes tolik diskutovaným nadnárodním obchodním řetězům. Z pohledu kvality potravin. Určitě teď neobjevuji Ameriku, když řeknu, že mnozí výrobci, aby se takříkajíc vešli do nízkých nákupních cen, musejí pro markety nutně upravovat receptury. Kvalita se snižuje, o tom žádná.
Více mouky na úkor masa třeba ve špekáčcích není zrovna životu nebezpečné, ale kdo to má jíst, že? Na druhou stranu - zdravé to také není. Takhle bych mohla v uvádění příkladů pokračovat... Lidé to ovšem kupují, poněvadž v marketech je všechno levnější. Nesnáším tuhle převoněnou podbízivost. Nemám ráda ani všechny ty slevové akce, které ve mně důvěru určitě nevzbuzují. Kilo kuřete v akci za 40 korun... Co je to za nesmysl?
Právě v tomto bodě se onen pomyslný kruh uzavírá. Obyčejný člověk z objektivních důvodů šetří, kde může nejvíc, a to je bezesporu na jídle, a systematicky si ničí zdraví. Východisko z toho? Podpořme naše zemědělce v zářijovém protestu právě proti nadnárodním obchodním řetězcům. To je jediná možná cesta, jak se začít kvalitněji stravovat. Ano, vzalo jsem to šmahem, ale vysvětlím... Jako člověk z oboru říkám důrazné »ano« (neplést s hnutím) českým potravinám. Jenže ty v marketech převážně nekoupíte (nemají o ně zájem), a když jo, tak v již zmiňované nižší kvalitě.
Zemědělci a potravináři musí mít pro svoji produkci odbyt v českých obchodech. Jiná cesta neexistuje. Pokud zemědělce nepodpoříme, třeba přímou účastí na zářijové protestní akci, budou se špekáčky dál rozpadávat nad ohněm, ze šunky poteče voda jako z kohoutku a nadopované kuře nám po půl hodinovém pobytu v troubě při dvoustech stupních nakonec stejně z toho talíře uteče...
Vezmu-li to statisticky, také v Jihočeském kraji se nadnárodní řetězce rozmnožily jako kůrovec na Šumavě. Posuďte sami: Albert 13 prodejen, Kaufland 8, Lidl 16, Billa 15, Tesco 10, Penny 25 a k tomu jeden Globus.
Abych byla objektivní, musím dodat, že COOP (bývalá Jednota) má u nás 266 prodejen, ale vzhledem k diametrálně rozdílné ekonomické síle, vlivu a možnostem je markety jednoznačně válcují. Hrůza je, že stát, vláda a politici tomu nejen nečinně přihlížejí, ale ještě hází klacky pod nohy, např. povinným kvótám českých potravin.
KSČM bohužel zatím nemá tolik silný mandát, aby v tomhle osamoceném, nerovném boji, cokoli podstatného zmohla, byť se snaží, seč může. Situace je o to vážnější, že na jihu Čech se vbrzku chystá výstavba dalších nákupních zón - např. v Milevsku, cíleně mířící na likvidaci maloobchodníků a české zemědělské a potravinářské výroby. To přece nemůžeme dopustit. Chci pro svou rodinu kromě jiného, aby vždy i v budoucnu poznala pravou chuť jablka a nemusely chroupat vyleštěné umělohmotné koule bez chuti.
Fotogalerie
