Předsedkyní ÚV KSČM se na sobotním mimořádném sjezdu strany v pražském TOP Hotelu stala europoslankyně Kateřina Konečná. Delegáti ji zvolili už v prvním kole. Získala 175 hlasů při kvoru 160. Konečná v čele strany nahradila Vojtěcha Filipa, který po neúspěchu komunistů ve sněmovních volbách rezignoval. KSČM vedl 16 let.
Při výběru místopředsedů dali delegáti na doporučení nové předsedkyně. Funkci prvního místopředsedy obhájil už v prvním kole Petr Šimůnek. Získal 202 hlasů. Na první pokus uspěl také Milan Krajča, který ziskem 220 hlasů obhájil funkci místopředsedy pro evropské záležitosti a občanský sektor. Nově se do vedení dostali jako místopředsedkyně pro ekonomiku exposlankyně Marie Pěnčíková a jako místopředseda pro odborné zázemí bývalý poslanec Leo Luzar. Pěnčíková uspěla už v prvním kole, když jí svůj hlas dalo 162 delegátů. Luzar se do vedení dostal až na druhý pokus. Podpořilo ho 169 delegátů, jeho protikandidát Jiří Dolejš získal 99 hlasů.
Pěnčíkovou v čele Ústřední revizní komise nahradil Jiří Horák, novým šéfem Ústřední rozhodčí komise sjezd zvolil Vladimíra Chaloupku.
»Věřím, že dnešním dnem skončí dělení na lepší a horší komunisty. Není už žádné my a oni. Jsme členové Komunistické strany Čech a Moravy, a komu se to nelíbí, tak by neměl rozptylovat práci těch, kteří se chtějí podílet na práci v této straně,« řekla Konečná po svém zvolení delegátům.
Naopak komunisté podle ní uvítají každého, kdo bude mít nápad nebo podnět, jak posunout politiku, fungování a práci strany vpřed. »Nesmíme bránit dobrým myšlenkám jen proto, že jsme na ně nepřišli sami,« uvedla nová předsedkyně.
Ve společnosti nebyla revoluční situace
Ještě před volbou nového předsedy vystoupil před delegáty Vojtěch Filip. Uvedl, že ve společnosti neexistuje revoluční situace a lidé, i když mají výhrady k politickým stranám a k systému, nejsou zatím nakloněni levici. »Nenašli jsme recept proti rozdělování na levici,« prohlásil bývalý předseda. Připomněl založení Spojenectví Práce a Solidarity v roce 2010, které podle něj stálo za úspěchem v krajských, ale i sněmovních volbách v roce 2013. Za chybu proto považuje to, že na projektu obnovování členské základny a rozšiřování základny sympatizantů se dál nepokračovalo. »Naopak začal boj uvnitř strany. Přestali jsme se starat o skutečné potřeby lidí a začali se zabývat sami sebou,« uvedl Filip.
Delegátům řekl, že jeho kritici stranu rozbíjeli zevnitř, zejména po tom, co široké vedení KSČM v roce 2018 schválilo dohodu o toleranci vlády hnutí ANO a ČSSD. »A to prostřednictvím planého radikalismu, protože revoluční situace ve společnosti stále nebyla. Důchody rostly místo o 40 nebo 50 korun o 900 korun, rostla minimální mzda a s ní i mzdy celkem, nezvyšovala se spoluúčast pacientů na zdravotní péči, zajistili jsme návrat některých nerostných surovin do rukou státu a veřejného sektoru. Plnili jsme komunistický, nikoli pouze levicový program. Všechno bylo zpochybňováno a nahrazováno planými slovy a urážkami a neustálým neplněním usnesení ÚV KSČM. To byl žel obraz strany navenek,« prohlásil Filip. Dodal, že rozhádaná strana přestala přitahovat nové členy a místo 800 až 900 nových členů z let 2012 až 2015 přijímala okolo 200 nováčků ročně, zatímco přirozený úbytek byl téměř 3000 členů.
Jedinou příčinou neúspěchu není podle něj dohoda o toleranci vlády. »Příčina je v nás. Musíme udělat skutečnou analýzu výsledků voleb a novému vedení pomoci, aby strana přestala být rozdělována pro osobní ambice,« apeloval. Ujistil, že pro KSČM nikdy nepřestane pracovat, žádnou funkci k tomu nepotřebuje. Delegáti poté Filipovi poděkovali potleskem ve stoje a kromě kytice obdržel dárkový koš, do kterého přispěl každý kraj výrobkem typickým pro daný region.
Udělat z KSČM opět čitelnou stranu
Celkem se o post předsedy strany ucházeli čtyři kandidáti. Kromě Konečné také bývalý místopředseda strany Josef Skála, který získal 75 hlasů, bývalá poslankyně Hana Aulická Jírovcová, kterou podpořil i Filip, ve volbě získala hlasy 63 delegátů a Jan Zámarský z Moravskoslezského kraje, který získal šest hlasů.
Konečná po svém zvolení delegátům řekla, že platí vše, co slíbila. Lidé se podle ní mohou těšit na nový komunistický manifest, styl komunikace i práce. »Naším cílem je udělat z KSČM opět čitelnou stranu, která je nikdy nezklame,« uvedla.
Výsledkem sjezdu je podle ní odhodlání poprat se o každý hlas levicového voliče, poprat se o to, aby KSČM získala zpátky důvěru, kterou ztratila a voliči jí to dali najevo. »Je nezbytně nutné, aby v této chvíli tady byla komunistická strana, která je jediná schopná objektivně pomáhat lidem a stát za lidmi. Jdeme se poprat o každý hlas znova, chceme spolupracovat s levicovými subjekty, protože se domníváme, že je nutné najít společnou cestu tak, abychom dokázali, že levicová politika v ČR nezůstane za dveřmi Poslanecké sněmovny v příštím volebním období,« řekla Konečná novinářům na první tiskové konferenci nového vedení strany. Strana bude podle ní beranidlem poctivých a oporou milionu voličů, jejichž hlasy ve volbách propadly.
Vyzvala stoupence levice, společenské a politické subjekty, aby se připojily ke snaze o rekonstrukci levice v ČR. Spolupracovat chce s každým tak, aby se ukázalo, že levice má ve Sněmovně místo. Odmítla spekulace o slučování se sociálními demokraty či jinými subjekty. »Rozhodně nechceme jít cestou vymazání značky KSČM. Co však bude nutné, je nastartovat užší spolupráci se všemi společenskými a politickými organizacemi na levici,« řekla Konečná.
Brusel nikdy nedostane přednost
Jak před delegáty, tak i následně před novináři, Konečná zopakovala, že chce zůstat europoslankyní. Jedním z důvodů je podle ní fakt, že jako europoslankyně bude mít větší možnosti reprezentovat KSČM v médiích. »Názory jediné autentické levice budou mít šanci zaznít v médiích,« uvedla. Situaci jí usnadní, že Evropský parlament zasedá v době koronaviru hybridně, tedy i on-line. »Brusel pro mě nikdy nebude přednější než KSČM a občané České republiky,« ujistila nová předsedkyně.
Volební propad strany přinesl dramatický pokles státních příspěvků, proto zamýšlí Konečná omezit placené funkce. Delegáti odhlasovali, že by končící poslanci měli dát straně polovinu odchodného. U poslanců, kteří byli ve Sněmovně celé volební období, činí odchodné pět měsíčních platů. Konečná to označila za morální apel a gesto v době, kdy se všichni budou muset uskromnit. »Uvědomujeme si, že nemáme žádný nástroj na to, chtít to po poslancích. Na druhou stranu ale byli poslanci za KSČM. Je to o morálním apelu, protože strana bude muset začít krutě šetřit, dotkne se to všech článků struktury, chceme začít od hlavy, ale odrazí se to na každé organizaci. Bylo by hezkým gestem od bývalých poslanců, aby část svého odstupného straně dali. Nikoho k tomu ale nebudeme nutit,« uvedla. Ona sama bude funkci předsedkyně strany vykonávat bez nároku na odměnu.
»Máme půl roku na to stabilizovat situaci KSČM a máme čtyři roky na to přesvědčovat občany,« uvedl k nejbližším úkolům nového vedení Petr Šimůnek. Občané podle něj pochopí, že KSČM to myslí dobře, a budou mít zájem volit KSČM. Novinářům řekl, že s tím, že jeho vedoucím bude žena, nemá problém. Zdůraznil, že KSČM má k ženám velice kladný vztah.
Ariadnina nit
Jako červená Ariadnina nit se průběhem jednání linula průběžná diskuse. Proběhla v šesti blocích mezi jednotlivými body programu, vyplnila nečekané přestávky při přípravě dalšího volebního klání nebo sčítání. Byla méně obsáhlá, než někteří očekávali, konstruktivní, občas, jak se tak u diskusí stává, i klidná, ale často bohužel i osobní. Vystoupilo celkem přes třicet delegátů i hostů, někteří vícekrát.
První Jan Navrátil (Hodonín) se mj. zeptal, budou-li jednotliví později zvolení představitelé schopni spolupracovat, když mohou být názorově různí. Ivan Hrůza (Praha 6) připomenul, že někteří bývalí poslanci, kteří nebyli členové ÚV, na jeho jednání nechodili. Ivan Mařák (Uherské Hradiště) reagoval na vystoupení Zdeňka Ondráčka, kterým se vzdával kandidatury na předsedu, ale Mařákovi (a nejen jemu) se zdálo zbytečně útočné a plné osobních a neslušných útoků. Zdeněk Milata (Nymburk) požádal, jestli by kandidáti na předsedu mohli představit týmy, se kterými by rádi vedli stranu, a ve svém druhém vystoupení navrhl, aby končící poslanci s pochopením situace strany poskytli dobrovolně polovinu z výše odstupného.
Petra Prokšanová (Praha 10) se věnovala činnosti mladých členů strany, té současné i do budoucnosti. Na to zareagoval František Švarc (Kolín) s připomenutím Střediska vzdělávání Jana Švermy, které organizuje Středočeský KV. Stanislav Dušek (Cheb) vyzval všechny, aby volili ku prospěchu strany. Jindřich Kania (Olomouc) postrádal předvolební cesty s diskusí kandidátů po všech krajích.
Jiní diskutující se věnovali převážně osobám kandidátů na předsedu. Leoš Król (Jeseník) je proti tomu, aby se strana vedla z Bruselu. Josef Bouda (Vyškov) chce za předsedu člověka ke každodenní práci. Petr Vlček (Praha 6) přednesl důvody volby svého favorita. Robert Kvacskai (Praha 5) se věnoval i tomu, kam má strana směřovat.
Ladislava Šimková (Kladno) zacílila konkrétní dotaz na Josefa Skálu ohledně Ransdorfovy knihovny. Hana Aulická Jírovcová (host) využila diskuse k odpovědi na Milatův dotaz a k dokončení svého kandidátského projevu, kde překročila čas, a na rozdíl od některých jiných ho nedokázala dokončit…
Spojovat, ne rozdělovat
V dalším bloku vyzval Vladimír Kopřiva (Praha 9) ke hledání bodů, které spojují, a ne těch, které rozdělují. Někteří diskutující se dostali na řadu až v průběhu voleb a čtení jejich dopředu připraveného příspěvku mohlo působit »s křížkem po funuse«. Své o tom ví Jiří Semrád (Brno-venkov), který navíc překročil čas a okomentoval to slovy: »Tak proč jste mě sem volali?« Jiní se naopak nevyvarovali vulgarit – Pavel Posolda (Praha-východ) – nebo osobních útoků – Bohumil Moravec (Most). Táňa Jirousová (Tábor) podpořila další vycházení Haló novin v nezměněném rozsahu. Ivan Hrůza (Praha 6) vyzval nové vedení, aby neuvažovalo o slučování stran.
Petr Typlt (Jičín) představil návrh na budoucí ustavení jen dvou místopředsedů. Vladimír Nový (Mělník) se věnoval antikomunismu mladých a jak mu čelit. Vojtěch Straka (Zlín) zdůraznil, že jednota není prázdný pojem. Podle Pavla Pilného (Praha 8) se dlouho přihlíželo štěpení levice.
Josef Kopťár (Rakovník) byl z průběhu voleb překvapen – ne výsledkem, ale tím, že nejednotnost zatím nemizí. Anna Štofanová (Brno-město) připomenula nutnost generační obměny. Jaroslav Kubínek (Pardubice) zdůraznil, že nastává nová situace, kdy KSČM bude postrádat servis poslaneckého klubu, a politiku tak bude tvořit ÚV. V dalších příspěvcích – Josef Skála (Praha 1) a Robert Kvacskai (Praha 5) – šlo především o podporu kandidáta na post místopředsedy pro občanský sektor a evropské záležitosti, Kvacskai navíc upozornil na klesající úroveň diskuse na sjezdech. Na jeho slova zareagovala Petra Prokšanová (Praha 10), která zároveň byla poslední přihlášenou do diskuse a ta tím skončila.
Jedna strana, jeden směr
Sjezd na pražském Chodově, který byl svolán na žádost 31 okresních výborů, se konal za zavřenými dveřmi. Zúčastnilo se ho 326 delegátů. Na základě stížnosti zaslané Ústřední rozhodčí komisi sjezd odebral mandáty třem delegátům z okresu Trutnov. Ze zbývajících 323 delegátů bylo 249 mužů a 74 žen. Nejmladšímu delegátovi bylo 28 a nejstaršímu 84 let. KSČM má v současné době 28 715 členů.
»Ze sjezdu bychom měli odejít s tím, že jsme jedna strana, že máme jedno vedení, jeden směr a společný cíl,« uvedl v úvodu Šimůnek. Zda se podařilo tento cíl naplnit, se bude diskutovat na dalším řádném sjezdu KSČM, který se bude konat 14. až 15. května příštího roku v Brně.
(jad, zmk)
Záznam ze společné tiskové konference - https://fb.watch/8QVnHVpSNV/