Šílené nápady ministra Válka nás lékaře, kteří jsme přímo v »linii dotyku«, přímo děsí. Podle něj karanténa pro ty, co byli vyhodnoceni pozitivně, bude muset být diferencována. Prý nejen zdravotníci, ale i pracovníci sociálních služeb, některých klíčových zaměstnání infrastruktury, budou chodit nadále do práce, odděleni však od ostatních. Po své směně budou muset potom odejít domů. To bude do doby, než test ukáže, že jsou zcela v pořádku. Tak zjednodušeně vypadal jeho nápad.
Vlna odporu poněkud zmírnila Válkův avanturismus. Proto zčásti ustoupil a řekl, že taková karanténa by se týkala jen například »řidičů metra« apod., protože pan ministr si je vědom, že »potřebujeme řadu profesí, aby stát mohl fungovat«. Tak nápad, který se měl týkat i zdravotníků a záchranářů, byl minimalizován. Jenže byl vyřčen a vyvolal značný ohlas. Vesměs negativní.
Ukázalo se jen to, že profesor Válek nikdy nebyl v terénu, a to, co se děje »dole«, vůbec nezná. Tady totiž záchranáři všech profesí, tedy lékaři, sestry, pomocný léčebný personál, hasiči i sociální pracovníci, bojují doslova o životy lidí, přičemž sami jsou neustále ohrožováni onemocněním. Oddělit ty, kteří se nakazí, od těch, kteří nakaženi nejsou, a nechat je dále na svých pracovištích, je nejen hazard, ale prakticky i technicky neproveditelné. Zdá se mi, že pan ministr dostal svou »hračku k podivnému experimentu a hraje si jako kluci s autíčky po vánoční nadílce«. Jenže boj s koronavirem není hra našich dětí a vůbec nejde »o vánoční nadílku«. Jde o to, jak zamezit dalšímu šíření koronaviru v populaci a přestat vymýšlet nesmysly.
Zároveň jsem velmi znepokojena, když jsou stále dehonestovány všechny kroky směřující k přesvědčení obyvatel či k tlaku na ty, kteří opatření odmítají, ať již pod vlivem negativistů všeho druhu, nebo pro subjektivní neznalost, aby se nechali očkovat. Jde přece také o ně samotné. Pokud onemocní covidem očkovaní, mají mnohem lehčí průběh než neočkovaní. Znám případy, kdy neočkovaní bojovali či bojují s covidem nejen o zdraví, ale dokonce i o život. Proto nejsem schopna pochopit, že stát je tak tolerantní k akcím antirouškařů a antiočkovanců. A nemohu pochopit ani to, že televizní stanice kvůli své sledovanosti jsou schopny propagovat to, co vlastně jde proti zájmům nás všech.
Svoboda člověka, jak už bylo mnohokrát napsáno, končí tam, kde je ohrožena svoboda či dokonce život člověka jiného. Třeba i našich dětí. Z těchto všech důvodů se bojím dalších »nápadů« ministra profesora Válka.