Diskuse na okresní nominační konferenci v Táboře se nesla 19. ledna nejen k navrhovaným kandidátům, ale také k problémům současné vrcholové politiky. Poměrně zajímavý dotaz položil vzhledem k podzimním senátním volbám jeden z předsedů základních organizací. Ptal se kromě jiného přítomného hosta, předsedy KV KSČM Petra Braného, čím si vysvětluje příklon části kumunistů a sympatizantů – dříve voličů KSČM – k hnutí ANO. To se může opakovat i v nastávajícíh parlamentních volbách.
Příklon k ANO se na Táborsku projevil v loňských krajských a zejména senátních volbách, kdy proti ostříleným a známým kandidátům politických stran (včetně KSČM) zvítězil poměrně neznámý starosta Mladé Vožice Větrovský, kandidující za ANO. Lidé tedy nevolili osobnosti ani program, ale házeli stereotypně hlasy Babišovu hnutí.
Podle Petra Braného jde o populismus hnutí a jeho šéfa, na který určitá část voličů slyší. Ani si neuvědomuje, že například v parlamentu hlasuje Babiš pro něco, co posléze před národem kritizuje. Životnost hnutí, které svůj program charakterizuje slogany „Bude líp“ a „všeci kradnů“, je omezená dvěma, třemi volebnímiobdobími, než voliči přijdou na jeho nevěrohodnost. Včetně pro určité skupiny obyvatel lákavé „lidové“ rétoriky jeho představitele.
Přes toto zdůvodnění zazněly v další diskusy na uvedené téma hlasy, že právě Babišova lidovost a tvrzení, že se všemi problémy zatočí, jsou příčinou úspěchu ANO. Vedení KSČM je podle diskutujícíh i přes kvalitně propracovaný program příliš politicky korektní, aby nebylo obviněno z populismu či extrémismu. A to je podle diskutujících chyba. Nezaznívá výrazově jasná kritika oligarchizace společnosti a vystoupení představitelů ÚV KSČM v tisku i televizi (například otázky Václava Moravce), pokud už se tam dostanou, postrádají jasně a lidem srozumitelně vyjádřená stanoviska, odpovídající programu a cílům strany.