Díky »brilantnímu« mediálnímu zpravodajství České televize a hlavních médií většině našich obyvatel unikla na první pohled bezvýznamná, ale z hlediska budoucího zachování světového míru zásadní zahraniční informace.
Prvního prosince loňského roku odhlasoval německý Bundestag zrušení § 80 trestního zákona s platností od 1. ledna 2017. Podle tohoto zákona bylo Německu znemožněno plánovat útočnou válku. Přesněji podle článku 26, § 1 německé ústavy: »Ten, kdo připravuje útočnou válku (článek 26, § 1 německé ústavy), na které se má podílet Spolková republika Německo, a tím přivodí Spolkové republice Německa nebezpečí války, bude potrestán doživotním odnětím svobody nebo odnětím svobody trvající ne méně než deset let.«
Od letošního roku může tedy Spolková republika Německo opět poprvé od roku 1945 zahájit a podílet se na útočných válkách. Dochází tak k dalšímu »přepisování« dějinných událostí. Z historického hlediska byl definitivně »odstraněn jeden ze závěrů« Jaltské konference, konající se 11. února 1945. Na ní se hlavní představitelé válečných mocností – SSSR, Velké Británie a USA dohodli na poválečném uspořádání Německa včetně jeho demilitarizace a odzbrojení.
Na otázku, z jakého důvodu byl tento zákon zrušen, ať si každý ze čtenářů odpoví sám. Pro mnohé »odstranění« zmíněného paragrafu znamená další signál, že se Německo skutečně připravuje na budoucí válečný střet mezi NATO a Ruskou federací. Většina občanů tak s obavami vnímá rostoucí postavení německé armády v rámci NATO, snahu hrát první ligu v tomto dobrodružném válečném uskupení. Zůstává pouze otázkou času, kdy kancléřka Merkelová vyhoví prezidentu USA Trumpovi a zvýší obranné výdaje Německa na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze současných 1,2 procenta. S neklidem je nutné vnímat i tu skutečnost, že se Německu dostalo nedávno od NATO vrchního velení nad vojenskými operacemi na území Pobaltí v blízkosti ruských hranic.
V osobě spolkové kancléřky Merkelové má NATO jednu z hlavních šachových figur, přispívající dlouhodobě k eskalaci válečného napětí a možnému budoucímu střetu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem.
Není tajemstvím, že u nás má Spolková republika Německo své »podporující spřízněnce« především v KDU-ČSL, TOP 09 a římskokatolické církvi, kteří se v jeho prospěch angažují a podílejí na falzifikace dějin.
Blížící se parlamentní volby budou významné i z pohledu směřování české zahraniční politiky. Napoví, jak aktivní roli bude naše země v budoucnu sehrávat v agresivním válečném uskupení Severoatlantického paktu.
Jedinou skutečně levicovou stranou usilující o udržení světového míru je KSČM. Tuto skutečnost by měli mít voliči na zřeteli, až budou rozhodovat nejen o budoucnosti své, ale i dalších generací.