Rozhovor s místopředsedou ÚV KSČM Jiřím Dolejšem. »Chceme-li na podzim získat více jak tři čtvrtě milionu hlasů, musíme na každého člena získat až dvacet hlasů od lidí s různými sociálními zkušenostmi a zájmy. Připraven je nejen obšírný komplexní volební program, ale i jeho stručnější, na jeden list koncentrovaný výtah, jakýsi volební manifest KSČM«.
Programy politických stran a hnutí se tvoří anebo již byly vytvořeny. Jak jsou na tom komunisté?
S čím přesně půjdou ostatní do voleb, se teprve dovídáme. Volební sněm ANO byl letos v únoru, ale Babiš se tradičně víc než na program soustřeďuje spíše na marketing. ČSSD měla sjezd v březnu, ale program, se kterým chce mířit více doleva, chystá až na červen. ODS prezentovala svůj program Pro silné Česko právě nyní. TOP 09 zatím jen předvedla Vizi 2030, kde akcentuje otázky liberální svobody, konkrétní volební nabídku ale teprve ukáže. A lidovci jen nedávno uzavřeli volební dvojkoalici se STAN, která nabízí jakýsi facelift a sliby kvality a profesionality. Oba subjekty se teprve musí na volebních konkrétech dohodnout.
KSČM postup k volbám projednávala už na podzim loňského roku. To se ještě spekulovalo o dřívějším termínu voleb, a tak byla celá příprava původně orientována na březen a duben. Dnes už víme s jistotou, že parlamentní volby budou 20. a 21. října, takže je ještě čas a zvláštní zasedání ÚV na duben bylo zrušeno. Přesto byly programové návrhy KSČM v hlavních rysech již připraveny. Projednala je jak programová komise ustanovená VV ÚV KSČM, tak odborné zázemí a stínová vláda. K programovým otázkám se vyjádřily mnohé okresní a krajské nominační konference. K námětům pro aktualizaci programového zaměření proběhla 19. března t. r. i pracovní konference. A vyjádřili se také jednotliví krajští lídři, schválení na březnovém zasedání ÚV KSČM.
Byly na březnové programové konferenci KSČM zvlášť vyzvednuty některé body, jež se mají stát součástí volebního programu?
Tato konference sloužila především pracovní výměně názorů. Vedle programových námětů bylo diskutováno i sociální rozvrstvení voličů a způsoby jejich oslovení. Chceme-li na podzim získat více jak tři čtvrtě milionu hlasů, musíme na každého člena získat až dvacet hlasů od lidí s různými sociálními zkušenostmi a zájmy.
Vyzvednuty byly zejména otázky řešení příjmové chudoby, strategické posílení veřejného sektoru, otázky míru a bezpečnosti i větší participace a samosprávy. Doporučeno bylo připomenout, že KSČM je strategicky za alternativu vůči kapitalismu i za strategii trvale udržitelného života. Nad rámec přípravy volebního programu byla připomenuta i potřeba péče o teorii, analýzy rizik multipolárního světa a po volbách seriózně připravit možné oblasti další aktualizace dlouhodobého programu strany směrem k X. sjezdu.
Jsou některé cíle z minulého programu platné i dnes?
Samozřejmě. KSČM své důležité programové cíle s těmito volbami přeci nezahodí. Většina z nich zůstává v platnosti. Nebyly dosud realizovány, i přes to, že některé si vypůjčili i naši konkurenti např. z ČSSD. Třeba progresivní zdanění velkých korporací a oligarchů či zalo- žení komerční banky ve vlastnictví státu pro financování národních, krajských i obecních projektů a pomoc českému podnikání. Jsme stále proti zvyšování spoluúčasti pacientů či za vznik jedné zdravotní pojišťovny. Stále trvá náš dlouhodobý cíl přijmout zákon o obecném referendu či na řešení čeká náprava dopadů církevních restitucí. Také je bohužel čím dál potřebnější náš trvalý úkol odporu vůči militarizaci a fašizaci společnosti, proti šíření nesnášenlivosti a diskriminace.
A nyní konkrétně: co bude hlavními programovými cíli komunistů?
Základní programové texty budou vlastně dva. Připraven je nejen obšírný komplexní volební program, ale i jeho stručnější, na jeden list koncentrovaný výtah, jakýsi volební manifest KSČM. Zcela jednoduché zprostředkování vybraných volebních cílů voliči budou mít na starost různé propagandistické nástroje, hesla, plakáty a různé tiskoviny včetně formátů užívaných elektronicky zejména na sociálních sítích. Propagandistické priority jsou odpovědí i na volání po jakémsi reklamním »x-teru« a připravují se souběžně s programovými texty, aby byly včas k dispozici.
Z hlavních programových cílů lze za určitý základ označit úctu k práci jako základní jistotě. Tudíž nám jde o právo na práci a spravedlivou odměnu. Také prosazujeme garance dostupných a kvalitních veřejných služeb. Rovněž vymahatelnost Listiny základních práv a svobod a ochrana ohrožených společenských skupin. Také odpor vůči prorůstání ekonomické, politické a mediální moci. Důležité je vzdělání podle schopností, a ne podle peněženky. Nebo snížení závislosti na dovozech potravin. Nadále jsme proti účasti v zahraničních vojenských misích bez mandátu OSN. A jsme proti nevýhodně připraveným smlouvám jako TTIP či CETA.
Je nějaký posun v poměru KSČM k NATO?
Zajištění bezpečnosti ČR prostřednictvím NATO nepovažujeme za odpovídající dlouhodobým zájmům ČR. Už při samotném jednání o vstupu do této organizace jsme jako alternativu viděli širší systém kolektivní bezpečnosti a požadovali jsme dát občanům možnost rozhodnout o našem členství v NATO referendem. To se bohužel nestalo.
Následně jsme měli v programech opakovaně dlouhodobý cíl rozpuštění NATO jako reliktu studené války zneužívaného pro zájmy USA. Postupovým cílem bylo vystoupení ČR z vojenské složky NATO a v politických složkách prosazovat revizi agresivní strategie z roku 1999. Nyní zejm. po amerických prezidentských volbách sílí tlak na zdvojnásobení našich výdajů na NATO.
V našem programu je jasný požadavek na prosazení závazného celostátního referenda o vystoupení z NATO. Návrh ústavního zákona v této věci jsme předložili v Poslanecké sněmovně už loni po IX. sjezdu KSČM.
A jak se vyvíjí pohled KSČM na evropskou integraci a přístup ke krizi v Evropské unii?
Evropská otázka je poněkud v jiné poloze. Zde KSČM ideu evropské integrace podporuje jako z dlouhodobého hlediska objektivní trend, ovšem na rovnoprávných a demokratičtějších základech. Před vstupem do EU jsme požadovali aktivnější přístupová jednání či přechodná období zajištující rovná práva občanům ČR. Požadované referendum nakonec proběhlo, a i když KSČM nedoporučila občanům hlasovat pro souhlas, respektovala jeho výsledky. Ponechala si však silně kritický přístup k fungování EU.
Požadovala snížení byrokracie, posílení rovných šancí pro občany i členské státy a větší emancipaci vůči USA. Mezitím na EU dopadla jak finanční krize v roce 2009, tak migrační krize od roku 2015 a Británie letos potvrdila rozhodnutí o exitu z evropské osmadvacítky. Nestojíme o kolaps Evropy, ani se k ní nechceme otáčet zády. Potřeba odmítnutí jakéhokoliv diktátu Bruselu a požadavek na zásadní transformaci dosavadní integrace je ale nyní akutní. Předpokládá to větší vliv členských států a posílení volených orgánů (národních parlamentů i Evropského parlamentu). Bez podstatných změn se může krize integrace ještě prohloubit.
Vím, že před zasedáním vašeho ústředního výboru nelze odkrýt všechny karty, ale neprozradil byste našim čtenářům alespoň něco?
Jistě nebude překvapení, že požadujeme například minimální mzdu na 50 procentech průměrné mzdy, to by dnes znamenalo 14,5 tisíce Kč. Nebo proplácení prvních tří dnů nemocenské. Dál jsme například za rozšíření jízdného ve veřejné dopravě zdarma či za zrušení zpoplatnění školních družin či klubů. Požadujeme zvýšit podíl na financování vědy a výzkumu ze všech zdrojů až na 3 % HDP. Podíl financování kultury ze státního rozpočtu pak ve výši nejméně jednoho procenta HDP.
Jsou samozřejmě i témata nová. Přichází v úvahu zahájení celospolečenské diskuse na téma zdokonalení Ústavy z roku 1993. Nebo na téma zkracování pracovní doby a zdanění robotů v souvislostech s příchodem průmyslové revoluce 4.0. Konkrétní naplnění hesla informační demokracie vyžaduje boj s informačními monopoly a za reálnou vyváženost veřejnoprávních médií. Ale třeba i tzv. pirátská témata jako svobodný internet, rozšíření možnosti volně stahovatelného softwaru a tzv. open-source.
A co otázka tzv. znárodňování?
KSČM byla vždy pro strategickou roli veřejného sektoru v ekonomice, zejm. v infrastruktuře, energetice a surovinách. Posílení výkonu vlastnických práv a zastavení další privatizace rozhodně není o nařizování nějakého všeobjímajícího monopolu státu. U podniků strategického významu je tu možnost výkupu majetkových podílů. Vláda i samospráva také mohou zakládat nové podniky. Požadujeme zejm. vrácení vodních zdrojů a zásobování pitnou vodou do rukou obcí a krajů. Kromě toho podporujeme rozvoj družstevních a komunálních podniků a spoluúčast zaměstnanců.
Nevíte, jestli se některé vaše priority neobjeví u dalších stran? Nebojíte se konkurence?
Naopak, vůči konkurenci je nezbytné se vymezit, a to i v případech, kdy zmiňuje podobná témata. KSČM nabízí důslednou změnu, a ne její iluzi a pouhá šidítka. Například náš návrh majetkového přiznání by byl plošně účinný na rozdíl od bezzubého řešení, se kterým se smířila současná vláda. Také náš návrh valorizace minimálních mezd a důchodů by daleko razantněji snížil tento sociální handicap občanů ČR. Důslednost se týká i skutečného řešení neziskových nemocnic, situace mladých rodin či osvobození od chomoutu soukromých exekutorských mafií a parazitismu lichvářů. Vždyť dnes již každý devátý občan má zkušenost s exekucí. Rozhodně nebudeme kličkovat jako jiní kolem solidárního zdanění, tedy nižších daní u nízkopříjmových a větších odvodech u bohatých.
Program bude definitivně schválen na červnovém zasedání ústředního výboru, pak se s ním veřejnost seznámí. Jen jedno prozraďte, bude v něm místo pro místní, tedy krajové »speciality«?
Pochopitelně, že situace v jednotlivých volebních krajích není stejná. Komunikace s voliči a finalizace základních propagandistických materiálů na to musí myslet. Vedle témat, která jsou celostátně společná, je pak třeba akcentovat témata, která jsou pro region specifická. Někde je to zemědělství či život na venkově, někde nabídka bydlení a veřejná integrovaná doprava, někde těžba surovin či vysoké školství.