Krize koaliční vlády ČSSD, babišovců a lidovců dosáhla rozměrů, které silně připomínají poměry prokorupčního kabinetu někdejšího předsedy ODS Petra Nečase. Formální rozdíl je jen v tom, že ODS vystřídali sociální demokraté, Věci veřejné Víta Bárty úspěšně zastoupilo podnikatelské uskupení ANO a upadající obchodní projekt TOP 09 lidoveckého odpadlíka M. Kalouska nahrazují lidovci.
Servilní či platbám z reklamy nakloněná mediální klaka kdysi občanům předváděla jako »pana Čistého« a bojovníka proti korupci nepoctivého předsedu ODS P. Nečase. Dnes ve stejném gardu nekriticky stranící média nabízejí veřejnosti znovu jakousi mnohomluvnou kopii – obraz nečasovsky »čistého« mravokárce B. Sobotky. Ten je ale snad ještě více zatížen vážnými aférami a podváděním voličů než jeho modrý předchůdce.
Podobně jako tomu bylo u padlé Nečasovy vládní sestavy v případě Víta Bárty z Věcí veřejných, také A. Babiš a jeho ANO dnes má posloužit především jako zástupná oběť k účelovému odvedení pozornosti od afér nejsilnější koaliční strany. Tehdy to byla ODS, dnes ČSSD, ale problémy těch stran jsou nápadně podobné. Podezření na ovlivňování veřejných zakázek, trestnou činnost některých politických figur a spřízněných úředníků, účelové reorganizace v policii, špiclování, výroba kampaní proti koaličním partnerům. Vzájemné osočování ze lží, z porušování smluvních ujednání, z podvodů, a dokonce i přímé nálepkování do zlodějů a korupčníků je v Sobotkově vládě i koalici standardem.
A co to znamená pro občana? Podstatným rozdílem proti nedávné minulosti je to, že tato vláda a koalice nesvěřila ekonomické záležitosti a ministerstvo financí do rukou tak prohnaného a úskočného šíbra, jako byl exministr Kalousek, a resort zahraničí do rukou tak neodpovědné, proamericky a proNATOvsky servilní figury, jako byl Karel Schwarzenberg. Předseda české odnože sudetoněmeckého landsmanšaftu Daniel Herman svým politickým střetem zájmů a svérázným protičeským postojem k právním a faktickým důsledkům druhé světové války naštěstí nemá tolik možností z pozice ministra kultury ohrožovat a zostuzovat českou pozici v mezinárodních vztazích, tak jako to mohl dělat přímo z Černínského paláce K. Schwarzenberg.
Pokud si ale premiér současné vlády a její místopředseda navzájem vyčítají nejen lži a špiclování, ale i to, že jeden vlastním vlivem a druhý snad i za pomoci ministra vnitra blokuje vyšetření afér a podezření z trestné činnosti, která jsou spojena s podnikáním nebo úředním rozhodováním toho druhého a jeho straníků, pak věci zašly až příliš daleko.
Za takového stavu pokus premiéra vyhnout se demisi celé vlády, a tedy především demisi vlastní, a jen odstranit z pozice ministra financí svého politického soka Andreje Babiše silně smrdí. Dnes za každým z nich visí tak těžké stíny, že by z vlády měli odejít oba. A s nimi i některé další politické kreatury. Setrvání současné vládní koalice v té sestavě, jak ji složil úhořovitý Bohuslav Sobotka, totiž hrozí nedozírnými škodami ze vzájemné koaliční války a také z toho, jak se budou až do voleb snažit paralyzovat vyšetřování svých kauz, odvádět pozornost a v řadě resortů narychlo drancovat a zametat stopy. Chce to skutečně zásadní změnu. Chce to neodkladně hodit přes palubu ty, kteří škodí České republice a jejím stále ještě trpělivým občanům.