Česká média jako objektivní hlídací psi demokracie?
Vítám vás u dnešního Bez obalu s přídomkem SPECIÁL. Do kritiky médií – zvláště těch veřejnoprávních – se mnoho politiků nepouští z obav, že dostanou úplnou STOPku a Česká televize nebo Český rozhlas je bude ignorovat. Já, když porovnám počet vstupů například se SOCDEM, tak si mohu dovolit kritizovat. A mohu si dovolit kritizovat hlavně díky vám, protože mé výstupy si posíláte a nepotřebujete k tomu hlásnou troubu české vlády, kterou většina současných médií prostě je.
Kauza za kauzou
Česká televize už zase řeší novou kauzu. Je to jen pár měsíců, co to ČT schytala za neobjektivní informování o slovenských volbách, a na Kavčích horách mají další problém, tentokrát s údajným zapletením reportéra Jiřího Hynka do kauzy kolem IKEM. Shrňme si, jaké poměry v ČT za peníze daňových poplatníků panují.
Úvodem ještě považuji za důležité zdůraznit, že si vážím poctivé práce novinářů, kteří vykonávají svou profesi nestranně a nestaví sebe sami do role politických aktivistů. Takových redaktorů i redakcí však bohužel ubývá, a to včetně veřejnoprávních médií, jejichž provoz jsme ale všichni nuceni si platit.
Vraťme se ještě ke slovenským parlamentním volbám. Konkrétně ke speciálnímu vysílání, které ke sčítání výsledků voleb připravila Česká televize. Zajištění objektivního volebního zpravodajství, a to včetně prostoru, kterého se jednotlivým kandidátům dostává, ale také způsobu, jakým se o nich informuje, považuji za jednu z nejdůležitějších funkcí veřejnoprávního média. A vzhledem k tomu, že vůči volebnímu vysílání k nedávným slovenským volbám měla výtky i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a volby do Evropského parlamentu se blíží, je důležité snažit se dohlížet na to, jaké mechanismy ČT uplatňuje např. při výběru svých expertů.
Předvolební mediální lynč
Nemohu si pomoct, ale vysílání ČT mi v tomto případě připomínalo mediální lynč před parlamentními volbami u nás, kdy také část obyvatel byla konstantně ve veřejnoprávních médiích označována různými hanlivými přídomky a političtí komentátoři, aktivisté i politologové nás několik měsíců v kuse bombardovali sdělením, že nic horšího přece nemůže přijít, až jsme skončili s Fialovou vládou a pětikoalicí. Výsledek můžete nyní posoudit sami.
Já nevím, ale když už přece vysílám televizní volební studio se dvěma favority voleb, proč do něj nepozvat zástupce obou hlavních politických proudů? Ať už hosté v pražském studiu, tak všichni hosté v improvizovaném studiu v Bratislavě měli podobný tón, jako pan Kňažko.
Čekala bych od veřejnoprávní televize, že v případě, kdy jeden z hostů nazývá politickou stranu zločineckou organizací a ve vysílání není přítomen nikdo, kdo by se mohl proti těmto výrokům ohradit, zhostí se role oponenta alespoň moderátor. Tady ovšem bylo mezi pány Kňažkem a Kubalem zjevné ideové souznění.
A to moderátor Kubal nepodal z reportérů ČT během volební noci zdaleka ten nejhorší výkon.
Bossing, šikana…
O tom, jak to v zákulisí ČT chodí a jakým způsobem reportáže v rámci jejích aktivistických pořadů vznikají, vypovídá dále např. kauza bývalé členky redakce pořadu Reportéři ČT, Markéty Dobiášové, která nedávno popsala, jak po ní její nadřízený a dramaturg pořadu Marek Wollner chtěl, aby mňoukala předtím, než jí schválí scénář reportáže. Wollner byl obviněn z bossingu, šikany a sexuálního obtěžování hned několika podřízenými a pnutí mezi ním a Dobiášovou mělo odstartovat ve chvíli, kdy Wollner zastavil investigaci na reportáži, která se týkala developerského projektu v městské části Praha-Lysolaje a role bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka ze STAN. Nyní celá kauza znovu míří k soudu a něco mi říká, že o poměrech v ČT toho v následujících měsících vyleze na povrch ještě daleko víc než doposud.
Že se ČT neštítí vůbec ničeho, ukázala před několika lety také další z reportáží pořadu Reportéři ČT, ve které byla křivě obviněna z udavačství jedna z lidických přeživších. V pořadu tehdy zazněl pouze jediný názor historika Kyncla, hlasy dalších historiků prostor nedostaly, což bylo následně terčem kritiky. Proti tehdejšímu tvrzení Marka Wollnera, že dcera obviněné nemá žádný problém s tím, že se o její mamince mluví jako o udavačce, se tenkrát osmaosmdesátiletá Marie Šupíková obrátila na Radu ČT dopisem, ve kterém uvedla: »Pan redaktor Wollner nepravdivě uvedl, že nemám žádný problém s tvrzením, že moje maminka Alžběta Doležalová udala paní Mikešovou. To není pravda. S panem Kynclem jsem se, jak říkal pan Wollner, sešla. To potvrzuji. Pan Kyncl mě informoval o svém nálezu. Protože jsem demokraticky smýšlející člověk, nikdy by mě nenapadlo zveřejnění čehokoliv bránit. To ale rozhodně neznamená, že jsem souhlasila s tvrzením a obsahem dokumentu, tedy s tím, že by má maminka byla udavačka. Proti takovým tvrzením se znovu co nejdůrazněji ohrazuji.« Doufejme tedy, že Marek Wollner bude mluvit pravdu alespoň pod přísahou.
Redaktor jako lobbista?
Kdo by pak předpokládal, že odchodem Marka Wollnera se situace ve zpravodajství a publicistice Kavčích hor uklidní, ten byl na omylu. V již zmíněné aktuální kauze se totiž objevuje další z reportérů České televize, Jiří Hynek. Jeho jméno figuruje v policejním spisu kolem kauzy IKEM. Zmíněný dokument pojmenovaný jako Úřední záznam vypracovaný Generální inspekcí bezpečnostních sborů popisuje, jak bývalý náměstek IKEM Jiří Malý, který je obviněný z vydírání, komunikoval s některými novináři a mediálními poradci a manažery. »Prof. Malý byl v kontaktu s novináři či s osobami působícími v oblasti PR komunikace a snažil se přes tyto své kontakty ovlivnit mediální výstupy týkající se IKEM, a zároveň mediálně dehonestovat osobu prof. Netuky,« píše se ve spise. Seznam Zprávy popsaly, že Malý je obviněný z vydírání lékařů IKEM Jana Pirka a Ivana Netuky, kteří byli jeho oponenty. Z komunikace, kterou policisté zachytili, plyne, že krátce před vyhlášením výběrového řízení na nového ředitele IKEM reportér Hynek například Malému sliboval, že se pokusí ovlivnit ministra zdravotnictví, aby ministerstvo konkurz nevypisovalo. »Bylo by dobré, kdyby se to obešlo bez toho nesmysl konkurzu… to je vždy nepřehledný,« napsal Jiří Malý loni 17. dubna Hynkovi. A ten mu odepsal: »Něčím ho zkusím přesvědčit«. Existuje tedy důvodné podezření, že reportér Hynek působil v roli lobbisty, který měl přímý vliv na nejvyšší sféru politiky. A také na vysílání ČT, kde se záměrně snažil manipulovat veřejným míněním. Malému měl odeslat zprávu s textem »Takže. Nebude to reportáž, jen rozepsanec. Tedy krátká čtená zpráva plus vaše vyjádření.« Zhruba v době, kdy podezření z jeho účasti na celé kauze vyšlo na povrch, shodou okolností Hynek z obrazovek veřejnoprávní televize zmizel. Prý to ale s kauzou IKEM nesouviselo a jde o zdravotní a rodinné důvody. Zároveň prý nikoho neovlivňoval a konverzace s náměstkem Malým je vytržená z kontextu. Jak jinak. Pokud se to, co jsem říkala, potvrdí, pak je to naprosto skandální zjištění, které dokazuje propojení České televize s vybranými politickými kruhy!
Na objektivitu, převážně v pořadech Reportéři ČT a 168 hodin, ostatně Rada pro rozhlasové a televizní vysílání upozorňuje ČT dlouhodobě. A není to jen RRTV – i samotná Rada ČT v minulosti několikrát konstatovala, že konkrétní reportáže ze zmíněných pořadů porušily Kodex ČT. Jako v případě reportáže Šlechtična z bulváru v pořadu Reportéři ČT. Poškozené Lucii Odkolek nezbylo nic jiného než se obrátit na soud. Zažalovala jak šéfredaktora pořadu Marka Wollnera, tak Českou televizi. Marek Wollner se jí vloni musel omluvit a letos na konci ledna byl po vzájemné dohodě ukončen i spor s ČT. Nový generální ředitel Jan Souček souhlasil s tím, že Česká televize odstraní reportáž Šlechtična z bulváru z iVysílání a že stejně tak odstraní i všechny texty ze sociálních sítí ČT, které na danou reportáž odkazovaly. Petr Dvořák se do té doby touto věcí arogantně odmítal zabývat, a to navzdory konstatování Rady ČT, že reportáž porušila několik bodů Kodexu ČT, zejména body 5.6 (autoři nedbali na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečností) a 5.8 (reportáž nebyla založena na ověřených údajích). Jen příchodem nového generálního ředitele Součka ovšem k zázračné změně zatím nedošlo. I letos už Rada ČT dvakrát konstatovala porušení zásad Kodexu ČT, a to v případě reportáže »Na chudý lid přísnost« v pořadu 168 hodin, nebo v pořadu V exekuci.
Namísto toho, aby se Česká televize pokusila předcházet každoročním statisícovým pokutám nastolením pořádku ve svých redakcích, se však od roku 2025 chystá zvýšení koncesionářských poplatků i pro ty, kteří tohle rádoby vyvážené veřejnoprávní médium odmítají sledovat. Co si o navrhovaném zvýšení koncesionářských poplatků myslí lidé, je patrné z výsledků anket z podzimu loňského roku na dvou internetových denících Novinky.cz a iDnes.cz, na kterých hlasovalo dohromady přes 50 tisíc lidí. KSČM přitom v minulém období změnu koncesionářských poplatků navrhovala. Chtěli jsme, aby ti, kteří veřejnoprávní média nevyužívají, nebyli nuceni tyto poplatky hradit. Každý má přece možnost volby, jaká média chce sledovat a měl by tak mít i možnost volby v tom, jaké médium chce podporovat finančně. Proti našemu návrhu se však tenkrát postavila celá současná vláda, ale i většina poslanců za hnutí ANO.
V redakcích na Kavčích horách se tak zjevně bude vesele mňoukat i nadále. A lidé budou muset tento moloch s několikamiliardovým rozpočtem platit…
Kde se můžeme potkat
Úterý 2. dubna – Rychnov nad Kněžnou – od 16.00 hod. ve Společenském centru (Panská 1492). Hosté: Milan Krajča, Petra Rédová, Jan Skalický a blogger Vidlák.
Středa 3. dubna – Plzeň – od 16.00 hod. ve Společenském sále Středního odborného učiliště elektrotechnického (Vejprnická 56). Hosté: Ondřej Dostál, Jana Turoňová, Milan Krajča, Jan Skalický a Jiří Valenta.
Čtvrtek 4. dubna – Znojmo – od 15.00 hod. v pivnici Na Školce (Pražská sídliště 2502). Hosté: Ondřej Dostál, Jan Skalický.
Celý díl Bez obalu si můžete pustit na YouTube kanálu Kateřiny Konečné nebo www.bezobalu.info.