Češi si většinově myslí, že je česká společnost rozvrácená, upadá a chtějí silného lídra

30. 3. 2024

Česká společnost příliš nevěří tomu, že by politici či elity zastávali zájmy obyčejných lidí. 58 % populace má pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají, 65 % si pak přeje silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. Ukázal to výzkum, který na reprezentativním vzorku české a slovenské populace realizovala agentura Ipsos v únoru 2024.

Dvě třetiny Čechů souhlasí s tím, že česká společnost upadá a také s tím, že je rozvrácená. Častěji s tímto souhlasí lidé nad 54 let. 

Tisková zpráva

Dvě třetiny Čechů si myslí, že je česká společnost rozvrácená a upadá. Podle většiny populace rozhodují elity ve svém vlastním zájmu

Česká společnost příliš nevěří tomu, že by politici či elity zastávali zájmy obyčejných lidí. 58 % populace má pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají, 65 % si pak přeje silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. Ukázal to výzkum, který na reprezentativním vzorku české a slovenské populace realizovala agentura Ipsos v únoru 2024. Výzkum přináší unikátní srovnání nejen v kontextu obou zemí, ale také s globálními daty Ipsos z 28 zemí světa, které jsou k dispozici ve studii Populism in 2024.

Dvě třetiny Čechů souhlasí s tím, že česká společnost upadá a také s tím, že je rozvrácená. Častěji s tímto souhlasí lidé nad 54 let a také lidé s nižším vzděláním. Míra souhlasu na Slovensku je ještě vyšší, s oběma výroky souhlasí téměř tři čtvrtiny populace.

Nejvyšší míra souhlasu s rozvrácenou společností je pak v Jihoafrické republice, vysokých hodnot však dosahuje i Švédsko. Naopak jako rozvrácenou svoji společnost vnímá pouze 27 % obyvatel Singapuru.

„Pokud se podíváme na srovnání se světem, Češi i Slováci cítí o něco častěji, že je naše společnost rozvrácená a upadá, než je globální průměr. Při bližším pohledu na data vidíme, že se jedná i o generační rozdíly. Zatímco v nejmladší generaci (18-24 let) považuje společnost za rozvrácenou necelá polovina obyvatel ČR, v té nejstarší (66 a více let) je to až 72 %,“ uvádí Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Elity a jejich zájmy

Vnímání celé společnosti se pak projevuje i v tom, jaký mají občané jednotlivých států vztah k politikům či elitám země. Podle 58 % Čechů a 61 % Slováků se politici a tradiční strany o běžné lidi nestarají. Ještě vyšší hodnoty pak panují u výroku Politická a ekonomická elita se o těžce pracující lidi nestará, se kterým souhlasí 63 % Čechů a 70 % Slováků.

Pouze 7 % Čechů a 9 % Slováků souhlasí s tím, že elity mají tendenci činit rozhodnutí, která jsou v nejlepším zájmu většiny lidí v jejich zemi. Nejoptimističtější jsou v Indii či Turecku, kde je to více než 20 % obyvatel. 6 z 10 lidí v České republice i na Slovensku naopak potvrzuje výrok, že elity mají sklon se rozhodovat na základě vlastních zájmů a na potřebách lidí jim nezáleží.

Silný lídr a role referenda

V české i slovenské společnosti je u většiny lidí touha po silném lídrovi, který by vzal zemi zpět od bohatých a mocných. V ČR s tímto výrokem souhlasí 65 % populace, na Slovensku 69 %. Tato čísla se nijak nevymykají globálnímu průměru, kde je průměrná míra souhlasu 63 %. Nejméně pak po silném lídrovi volají v Německu, konkrétně pouze 38 % populace.

Součástí výzkumu byla i otázka na to, zda by lidé měli rozhodovat o nejdůležitějších politických otázkách v referendech. Zatímco v Česku s tímto souhlasí 50 % populace, na Slovensku je to 61 %. Nejmenší příznivci referend jsou v Argentině, největší pak v Indii

Autor: 
Vložil: jk
Zdroj: 
Globální výzkumná agentura IPSOS, https://www.ipsos.com/cs-cz/dve-tretiny-cechu-si-mysli-ze-je-ceska-spolecnost-rozvracena-upada