Sociální demokracie si letos připomíná 145 let od svého vzniku. Jako součást marketingové kampaně k tomuto tématu připravila ČSSD mnoho zábavy. Na apríla vyšla ven se změnou loga, kdy se od růže vrátila k ozubenému kolu a obilí. Jako vtípek vydařené. Nakonec se ale ukázalo, že nejde o vtip, ale začátek měsíc trvající kampaně, která si za cíl uložila představit to nejlepší ze sociální demokracie historické. Nakonec se tedy nepovedl ani vtip, ani důstojný začátek historické sondy. Škoda.
ČSSD se od svého posledního sjezdu snaží stylizovat do pohodové levicové strany, nic radikálního, easy peasy, hlavně příliš nevybočit z řady. Její předseda pak se svetříkem přes ramena budí dojem jakéhosi pokusu o mladistvého kámoše pracujících. Aby bylo úplně jasno, že oranžová ani zdaleka není rudá, byla aktivizovaná mládežnická úderka, jejíž hlavní on-line náplní je vytírání si pozadí historickými souvislostmi a neumělé hejty na komunisty. Někdo z "přátel" (litujíce, že oslovení soudruh jim čmajzli komunisté) totiž zřejmě zavětřil, že na prvoplánovitém antikomunismu se dají vyrejžovat laciné body. Laciné jsou však spíš tyto snahy. Jejich vrcholem je zcela jistě příspěvek, ve kterém pod hlavičkou #politickyslovnik vysvětlují, co že je to ten zlý komunismus. To si najděte, možná budete překvapeni. V jiném příspěvku se pak k významnému komunistickému filosofovi Karlu Marxovi dokázali jedním dechem přihlásit i se od něj distancovat. Klasika. Ideologická neukotvenost je jednou z největších slabin sociální demokracie.
145 let je dlouhá doba. Určitě dost dlouhá na to, aby se politická strana poučila. Aby se ti, kdo dnes tvrdí, že bojují za zájmy pracujících sebekriticky ohlédli a přiznali, že v tom pokaždé znovu a znovu selhali. A selhávat budou dál. Kapitalistický systém jim totiž nedovolí víc než tu a tam urvat z jeho spárů pár drobků, kterými budou jako loajální slouhové kapitalismu zacpávat ústa pracujícím, aby ztišili jejich hlad po změně. Je tragikomické sledovat snahy o nápravu chyb v systému, který je sám chybou. Byla by to více komedie, kdyby tyto pokusy nevedly jen k prodlužování utrpení pracujících. Takhle je to opravdu tragédie s nedozírnými následky pro statisíce lidí.
U příležitosti 145 let existence sociální demokracie tedy gratuluji ke zlaté medaili v kategorii "Sysifovská práce".
Zároveň (a z minulosti znám, jak to končí: "Ver hat uns verraten - Socialdemokraten, ale risknu to) vyzývám všechny, kdo se k ní hlásí, aby se vzdělávali, četli i toho proklínaného Marxe a na základě toho svůj postoj přehodnotili a přidali se ke skutečnému boji za práva pracujících. K boji za změnu systému, za socialismus.
Fotogalerie
