Většina návrhů, které by měly podle Národní ekonomické rady zpomalit rychlé zadlužování země, se dotkne širokých vrstev neprivilegovaného obyvatelstva, tedy nízkopříjmových a středněpříjmových občanů. Pro iportaL24.cz to řekl bývalý poslanec KSČM, expert na důchodovou problematiku, Miroslav Opálka.
Podle expertů sdružených v Národní ekonomické radě vlády může prohlubující se deficit státního rozpočtu přispět k ekonomické stagnaci země a zvyšuje riziko nestability a ztráty důvěry finančních trhů. Proto předložili vládě speciální materiál nazvaný Návrhy NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v ČR, jehož součástí je 16 návrhů na zvýšení příjmů státního rozpočtu a 12 návrhů na snížení výdajů.
Opálka po jejich prostudování konstatoval, že většina z nich se dotkne širokých vrstev neprivilegovaného obyvatelstva, tedy nízkopříjmových a středněpříjmových občanů. »Naopak návrhy, jako trvalé progresívní zdanění právnických a fyzických osob v obvyklém rozsahu jako ve vyspělých státech EU15, větší daňové zatížení neinvestovaných zisků v ČR, ale vyvážených vně, zastavení nárůstu výdajů na zbrojení, omezování šedé a černé ekonomiky, omezení amorálních nepřiměřených mezd a odměn zastropováním (opak minimální mzdy = maximální mzda) či jejím výrazným zdaněním, omezení podpor vybraných privátních a neziskových organizací, narovnání daňového systému, zrušení stropů na odvody do sociálního zabezpečení apod. NERV nenavrhl,« shrnul Opálka.
V oblasti důchodového systému experti navrhují snížit budoucí výdaje důchodového systému, a to formou parametrických změn. »Na rozdíl od systémových změn, jejichž implementace je zdlouhavá a málo pravděpodobná, parametrické změny může realizovat již současná vláda s tím, že žádoucí dopady na finanční stabilitu se začnou dostavovat téměř okamžitě a budou se násobit v čase,« stojí v dokumentu.
Podívejme se nyní na jednotlivé návrhy těchto opatření z dílny NERVu.
Snížit počet předčasných důchodů na čtvrtinu
NERV navrhuje změnit pravidla valorizace, aby důchody nerostly tak výrazně. Do valorizace by se měl méně promítat růst reálných mezd, a to pouze z 1/3, jako tomu bylo do roku 2018. »Navíc se navrhuje, aby se v případě období poklesu reálných mezd následující růst reálných mezd do valorizace začal promítat až poté, co byl dřívější pokles reálných mezd plně kompenzován jejich následným růstem,« uvádí NERV.
Podle Opálky hrozí, že poté by poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě v nominálním vyjádření mohl klesnout opět pod hranici 40 procent. »Důchod musí tomu, kdo poctivě odváděl na důchodové pojištění, neoptimalizoval příjmy a výdaje, nepobíral část peněz tzv. na ruku atd., zabezpečit solidní zajištění na stáří! Inflace žere úspory i reálnou hodnotu důchodů!« uvedl Opálka.
Ekonomičtí experti také navrhují upravit podmínky pro odchod do předčasného důchodu tak, aby nebyl finančně výhodný pro tolik lidí. Poukazují na to, že vevětšině případů není předčasný důchod vynucen zdravotními problémy těchto osob, ale je způsoben výhodností systémového nastavení. Radí, aby se parametry změnily tak, aby došlo ke snížení počtu předčasných důchodů alespoň na čtvrtinu.
»Předčasné důchody ve své většině řeší snížení nezaměstnanosti, a to na úkor důchodového účtu. Samotní úředníci Úřadu práce ČR doporučují dlouhodobě nezaměstnaným odchod do předčasného důchodu. Letos se k tomu dokonce přidali úředníci MPSV s doporučením výhod celému ročníku. Těch, kteří se sami takto rozhodnou z důvodů vyčerpanosti a zhoršeného zdraví, nebude většina. Výsledkem realizace tak bude více dlouhodobých nezaměstnaných už bez nároků na podporu v nezaměstnanosti,« okomentoval tento návrh Opálka.
Zvyšovat věk odchodu do důchodu
Nesouhlasí ani s doporučením expertů začít automaticky zvyšovat důchodový věk podle růstu doby dožití. »Je žádoucí, aby k prodlužování věku odchodu docházelo automaticky na základě pravidelných aktualizací očekávané doby dožití tak, aby se očekávána délka života v důchodu již dále nezvyšovala,« uvádí NERV.
Tento problém je podle Opálky složitější nejméně ve dvou rovinách. ČR má jeden z nejdelších pracovních fondů a oproti vyspělým zemím nižší střední délku života. »Automatický posun věku tak povede k tomu, že více opotřebovaní důchodci v ČR budou trávit v důchodu ještě kratší dobu než jejich vrstevníci za hranicemi. Dnes navíc příslušný zákon obsahuje i můj schválený návrh, aby se v úvahu brala nejen naděje dožití, ale i délka života prožitá ve zdraví a dále míra nezaměstnanosti, což umožňuje i dodatečné korekce,« uvedl.
Takzvané výchovné, tedy 500 korun za každé vychované dítě k důchodu, se začne vyplácet až od ledna a experti už radí vládě tuto novinku zrušit. Jde podle nich o nekoncepční bonus, který bude stát 19 miliard korun ročně.
Opálka vidí problém v plošném uplatnění výchovného. »Nerozlišuje, zda vychovaný potomek vytváří v ČR HDP a odvádí pojistné na důchodové pojištění. Právě tento fakt by měl být kritériem k finančnímu ocenění výchovy,« míní komunistický expert.
Experti radící vládě ve svých doporučeních neopomněli ani státní podporu penzijního spoření v takzvaném třetím pilíři. Podle návrhu by se měla změnit pravidla tak, aby nedocházelo k jednorázové výplatě naspořených peněz, což se v současné době často děje.
Podle Opálky jde o obehranou písničku již od devadesátých let. »Zájem správců produktů a finančních poradců je na co největším počtu pojištěnců, a tak nabízejí atraktivitu – třeba cestu kolem světa za jednorázový výběr. Takže tento systém, který stát nadstandardně dotuje, neplní své deklarované poslání. Navíc je využíván ke spoření se státním příspěvkem i klienty v důchodovém věku. Jeho zranitelnost ukazuje nejlépe současný vývoj na burzách cenných papírů. Objem úspor se propadá a tento trend se dá očekávat i v nejbližší budoucnosti,« uvedl.
Shoda na návrzích nebude ve vládě lehká
NERV již dokument představil vládě, bude na ní, která opatření příjme a uvede do praxe. Například ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) již uvedl, že některé návrhy jsou spíše neproveditelné. Konkrétně poukázal na zrušení výchovného.»Mně osobně vůbec nedává smysl zasahovat v současné době do výchovného, což je bonus zejména pro seniorky, které nyní doplácejí na to, že namísto kariéry vychovávaly děti,« řekl při bilančním setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Všem návrhům není nakloněn ani předseda vlády. V dnešním rozhovoru pro server Blesk.cz vyloučil, že by za současné vlády došlo k prodloužení doby odchodu do důchodu. Vláda podle něj chce připravit solidní důchodovou reformu založenou na co nejširší shodě. Je podle něj nutná proto, aby lidé před čtyřicítkou měli šanci na slušnou penzi.
Naopak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu uvedl, že v případě penzijního systému se Česko nemůže vyhnout debatě o zvýšení věku pro odchod do důchodu. Na úpravě důchodového systému je ale podle něj potřeba nalézt shodu alespoň s částí opozice, aby se neopakovala situace z doby před deseti lety, kdy výměna kabinetu znamenala zrušení připravovaných reforem.