Kam kráčí naše školství?

9. 2. 2024

Země, která dala světu Jana Ámose Komenského, učitele národů, se nyní k němu moc  nehlásí. Blížící se den jeho narození 28.3.1592 na Moravě už není v kalendáři jako Den učitelů, ale pouze jako významný den. Už nevidíme v tento den učitele odcházet ze školy s kyticí v ruce od svých žáků, jako vyjádření úcty k tomuto povolání vedoucí mládež k poznávání světa, ke všeobecné vzdělanosti.

Za to se setkáváme se stále častějšími reformami školství, které nevypovídají o nárůstu vzdělanější populace.

Po převratu v r. 1989 se chlubil tehdejší ministr školství, jak je naše mládež  vysoce hodnocena v rámci OECD. Naši žáci obsazovali přední příčky v mezinárodním srovnání. Protože už tehdy začaly do školství pronikat první reformy, napsala jsem článek, že na vyhodnocení těchto reforem si budeme muset počkat a ne se chlubit výsledkem vzdělávání předchozích let.

A výsledky už můžeme vyhodnocovat. Ve výroční zprávě České školní inspekce 2022/23 se dočteme, že naši žáci mají nedostatečnou úroveň znalostí v řadě ukazatelů.

Minimální nebo nedostatečnou úroveň znalostí uvádí zpráva takto:

  • u čtenářské gramotnosti v 5.ročníku vykazuje 55% žáků
  • u čtenářské gramotnosti v 9.ročníku vykazuje ještě 46 % žáků
  • v dějepise – 9.ročník 57% žáků
  • ve fyzice  - 9. ročník 54% žáků
  • v chemii – 9.ročník  64% žáků
  • v přírodopise -9. ročník 55% žáků
  • v zeměpise – 9.ročník 50% žáků.

Shrnuto: Základní školu opouští asi polovina žáků s minimálními vědomostmi v základních předmětech. Hlavním problémem je čtenářská gramotnost, nebo chcete-li čtenářská negramotnost. Jde o to, že žáci si sice osvojí schopnost číst, ale čtenému textu nerozumí. Za tím se skrývá mnohé. Především jde ale o to, že žáci nečtou knihy, nerozšiřují si slovní zásobu, nerozumí pojmům  a výkladu pojmů není věnována ve škole dostatečná pozornost.

Pomohou  další chystané reformy?

 29.1.2024 uvedl Seznam zprávy článek: Další fáze reformy výuky začala. Místo Přemyslovců bude důležitější výklad. V něm se uvádí, že otázkou zůstává budoucnost zeměpisu nebo druhého cizího jazyka. Omezí se výuka zeměpisu ve prospěch druhého jazyka? V dějepise se nebude vyžadovat chronologické odříkávání událostí v dějinách, ale pochopení a uvažování v kontextu. Jako příklad se uvádí, že žáci na příkladech budou muset doložit klady a zápory  setkávání tří kulturních okruhů monoteismu, nebo vysvětlit specifika proměn trhu a směny od pravěku po současnost. Ve výuce se bude klást důraz i na soudobé problémy, které prý učitelé opomíjejí. Jako příklad se uvádí, že děti budou muset určovat trvání a proměnu sociálních a genderových rolí v dějinách. Tedy třeba co mohou a naopak co nemohou dělat příslušníci LGBTO+ komunity.

V souvislosti s chystanou revizí Rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání se plánuje v 1. až 3. ročníku základní školy zrušit známkování. Jako nejbližší možný termín odhaduje MŠ rok 2025/26.

Nestačí, že  Rámcové vzdělávací programy  už neobsahují pevné osnovy a programy si mohou školy upravovat. Přínosem by mělo být místo klasifikace  slovní hodnocení žáka.

 Anketa čtenářů : Je slovní hodnocení přínosnější než známky vyzněla takto:

 Pro, je komplexnější                                                          17,7%

Ano, ale školy nejsou ještě připravené                                2,8%

Ne, známka hovoří jasně                                                    79,5%

Další článek ze Seznam Zprávy: Školy přestanou známkovat nejmladší žáky. Zmizet může časem i vysvědčení. A máme to. Pokud tyto reformy vstoupí do života škol, můžeme směle tvrdit, že naše děti všechno učivo zvládly a nemusíme se o vzdělanostní úroveň mladé generace strachovat.

Článek, který v poslední době vyšel na Novinky. cz zní: Zákaz domácích úkolů i v Česku? Poslanci změny připouštějí.

V diskusi se zamýšlí nad tím, že v Polsku domácí úkoly ruší.

Názory se různí. Od podporovatelů zrušení domácích úkolů  až po odpůrce. Např. Matěj Ondřej Havel z TOP 09 by se polským šlépějím nebránil.  Názor Zdeňka Kettnera z SPD: “Zakázat domácí úkoly je vzdělávací zvěrstvo, pokud nemáme v plánu cílené hloupnutí obyvatelstva.“

Anketa čtenářů.

Souhlasili byste se zrušením domácích úkolů?

Ano, úplně                                                                        13,6%

Ne, ale měly ba se dávat občas                                         37%

Ne, domácí úkoly každý den jsou důležité                       48,4%

Celkem hlasovalo 4 481 čtenářů.

A jednu perličku  na závěr si neodpustím.

V Deníku. cz vyšel článek: Spor o umyvadla ve školách? Už nebude muset být v každé třídě jako dosud. Učitelé nad tím kroutí nevěřícně hlavou. Umyvadlo v každé třídě je už dávno součástí hygienických opatření. Ale do budoucna nemusí. Návrh nové stavební vyhlášky to  nevyžaduje. Nově by mohlo stačit, pokud bude  v celé budově jen jedno umyvadlo. Ministerstvo pro místní rozvoj míní, že to by nebylo v pořádku a požadují, aby ne v každé, ale  alespoň v jedné třídě umyvadlo bylo. Objevují se názory, že požadavek jednoho umyvadla na jednu třídu je v dnešní době  zastaralý, který komplikuje a prodražuje stavbu. Tabule se dají omývat i jinak. Že by žáci měli mít v každé třídě přístup k pitné vodě, jak tomu bylo dříve, už nikdo neřeší. Zřejmě se mohou chodit napít na záchod, pokud tam nějaké umyvadlo, jako součást hygienických opatření, navzdory prodražení stavby,  zůstane.

Kdo si myslí, že nové reformy přinesou do školství lepší vzdělanostní úroveň, tak já mezi ně nepatřím.

Autor: 
PaedDr. Anna Štofanová
Zdroj: 
Vlastní, psán pro Echo24