Socialistická Kuba se v posledních dnech stala jedním z významných témat výměny na postu hlavy státu v USA. Dnes již bývalý prezident USA Joe Biden mezi závěrečnými kroky ve svém úřadě v Bílém domě vyhlásil vyjmutí Kubánské republiky z tzv. seznamu států podporujících terorismus. Pozdě, a jak se následně ukázalo jen na opravdu krátkou dobu, tak naplnil oprávněný požadavek na ukončení mimořádné nespravedlnosti, se kterým se na něj po celé jeho prezidentské období obraceli domácí i zahraniční přátelé Kuby. Tzv. seznam států podporujících terorismus je totiž nástrojem, který USA používají k zintenzivnění sankcí především proti státům odolávajícím jejich tlaku a usilujícím o na nich nezávislou politiku. Kuba na něj byla naposledy nehorázně zařazena před čtyřmi lety, v posledních dnech prvního prezidentského období Donalda Trumpa.
Jen máloco přitom bylo tak lživé a pokrytecké jako obvinění Kubánské republiky z podpory terorismu. Přesný opak je totiž pravdou. Kuba nebyla a není podporovatel, ale oběť terorismu. Za posledních šest desítek let bylo více než 3000 kubánských občanů připraveno o své životy teroristickými útoky, z nichž naprostá většina byla přitom iniciována, podporována a kryta právě Washingtonem. Hned po vítězství Kubánské revoluce v roce 1959 následovala celá vlna sabotáží a útoků, která vyvrcholila v roce 1961 neúspěšnou invazí na Pláži Girón. Teroristé se následně neštítili ani takových zvěrstev, jako byl bombový útok na civilní let kubánské společnosti Cubana číslo 455 z Barbadosu na Jamajku v roce 1976, při kterém bylo zavražděno 73 lidí. V 90. letech pak docházelo k opakovaným bombovým útokům proti kubánským hotelům, namířeným proti zahraničním návštěvníkům ostrova s cílem poškodit úspěšně se rozvíjející turistický průmysl.
USA při zařazení na uvedený seznam zcela lživě obvinily Kubu z toho, že »poskytla jídlo, ubytování a lékařskou péči vrahům, výrobcům bomb a únoscům«. Odkazovaly přitom na několik lidí, konkrétně třeba slavnou Assatu Shakur, kteří před řadou desítek let získali na Kubě azyl, přičemž ani jeden z nich se během svého života na Kubě nedopustil ničeho, co by mohlo být, byť jen náznakem, považováno za teroristický útok proti USA. Zároveň zmínily i představitele kolumbijských partyzánů, kteří pobývali v Havaně, když Kuba úspěšně zprostředkovávala mírový proces v Kolumbii, který ukončil tamní desetiletí trvající konflikt. Absurdnost obvinění potvrzuje i to, že jako »důkaz« kubánské podpory terorismu byl uveden i fakt, že Kuba udržuje přátelské vztahy a spolupráci s bratrskou Bolívarovskou republikou Venezuela.
Proti takové nespravedlnosti se logicky zvedla vlna odporu nejen na Kubě a v USA, ale po celém světě.
K němu se u nás vedle Společnosti česko-kubánského přátelství přidala například i Komunistická strana Čech a Moravy. Ta ve svém prohlášení z minulého roku jasně konstatovala, že: »jednoznačně podporuje mezinárodní snahy za odstranění Kubánské republiky z tzv. seznamu států podporujících terorismus vytvořeného USA. Tento seznam slouží k uskutečňování imperialistického tlaku USA proti státům, které usilují o nezávislou politiku. Umístění Kuby na něj je ze strany Washingtonu jednoznačně motivováno jejich dlouhodobou politikou namířenou proti kubánské nezávislosti a socialismu«.
Solidarita s kubánským lidem a jeho revolucí musí pokračovat i nadále. Vyjmutí Kuby z tzv. seznamu států podporujících terorismus totiž trvalo jen několik málo dní. Jedním z prvních a mimořádně hanebných kroků Donalda Trumpa, který uskutečnil jen několik málo hodin po svém návratu do Bílého domu, bylo totiž opětovné zařazení Kubánské republiky na tento seznam. Z prohlášení staronového prezidenta USA také vyplývá, že agresivní politika Washingtonu proti socialistickému karibskému ostrovu se bude nyní dále dramaticky vyostřovat. Je třeba připomenout, že Kuba také stále čelí již přes šest desetiletí trvající bezprecedentní hospodářské, obchodní a finanční blokádě ze strany USA. Ta pokračuje přes jednoznačné mezinárodní odsouzení například při každoročních hlasováních Valného shromáždění OSN. Ostatně při tom posledním, v říjnu minulého roku, hlasovaly proti rezoluci vyzývající USA k ukončení blokády Kuby pouze dva státy – USA a Izrael.
I díky této mezinárodní podpoře dokázali Kubánci, že je možné imperialistickému tlaku vzdorovat. Jak prohlásil první tajemník Komunistické strany Kuby a prezident Kubánské republiky Miguel Díaz-Canel Bermúdez, když v nedávném prohlášení děkoval všem, kteří se zapojují do mezinárodní kampaně za vyřazení Kuby z tzv. seznamu států podporujících terorismus: »Naše země bude i nadále čelit a odsuzovat ekonomickou válku a zásahy, dezinformace a diskreditaci organizované ze strany Washingtonu.«
V tomto spravedlivém zápase má Kuba trvale podporu i všech svých českých přátel
