Když jsem měl v prosinci roku 2018 šanci účastnit se velké mezinárodní konference v Pekingu, kterou uspořádala KS Číny k otázce mezinárodní bezpečnosti, ještě jsem netušil, jak velký význam tato konference bude mít.
Jen připomínám, že konference se zúčastnilo více než 600 delegátů zastupující různé politické strany ze 120 zemí světa a 27 mezinárodních organizací. Podrobnou informaci jsem po příjezdu zveřejnil nejen pro KSČM, ale také jsem publikoval velké množství článků, protože opravdu bylo o čem mluvit a psát. Závěrečný dokument konference totiž byl a zůstává skutečně velmi závažný. Zcela totiž akceptoval a přijal návrh prezidenta Si Ťin Pchinga o odpovědnosti za mírový sdílený osud lidstva. Hlavní odpovědnost podle dokumentu nesou politické strany a samozřejmě jimi vytvořené ústavní orgány v jednotlivých státech, které se po volbách vytvářejí.
Jen připomínám, že na konferenci vedle sebe seděli zástupci např. Republikánské strany USA a Strany Jednotné Rusko, stejně jako zástupce Německé CDU a naší KSČM nebo jiných konzervativních liberálních, socialistických či komunistických stran ze všech kontinentů. Proto mne v situaci, kterou právě prožíváme nejen při vyostřeném konfliktu na Ukrajině, ale třeba v pokračujících bojích na středním východě, neklidu v některých Afrických zemích či Jižní Americe nepřekvapilo, ale potěšilo, že Čína 22. 2. 2023 zveřejnila koncepční dokument o globální bezpečnosti iniciovaný Si Ťin-pchingem.
Nový dokument obsahuje šest zásad pro globální bezpečnost – konkrétní priority a nástroje posílení bezpečnosti popisuje z čínské perspektivy. Jak jsem očekával, čínský prezident tak koncepci inicioval v reakci na konflikty a bezpečnostní výzvy v současném světě. Není podivu nad tím, že ve zveřejněném dokumentu vyzývá k soudržnosti během přizpůsobování se hlubokým změnám v mezinárodním prostředí a k tomu, aby se země při reakci na složité a vzájemně provázané bezpečnostní výzvy řídily zásadou vzájemné výhodnosti.
Cíl je jasný, řešit základní příčiny mezinárodních konfliktů, zlepšit mechanismy globálního řízení bezpečnosti a podpořit společné mezinárodní úsilí o zajištění stability, trvalého míru a rozvoje na celém světě. Text obsahuje šest principů, které Čína navrhuje jako základ globální bezpečnosti, které vychází s příštího jediného možného uspořádání, tedy multipolárního světa. Každé jiné uspořádání, totiž skutečný mírový rozvoj nezajišťuje (obnovení bipolárního světa, pax americana nebo chaos, jak správně popsal Oskar Krejčí). Jde o:
- Usilování o vizi společné, komplexní, kooperativní a udržitelné bezpečnosti.
- Respekt ke svrchovanosti a územní celistvosti všech zemí.
- Dodržování cílů a zásad Charty OSN.
- Respektování legitimních bezpečnostních zájmů všech zemí.
- Zasazování se o mírové řešení rozdílů a sporů mezi zeměmi prostřednictvím dialogu.
- Zajištění bezpečnosti v tradičních i netradičních oblastech.
Podle dokumentu těchto šest závazků tvoří organický celek dialektické jednoty, jsou propojeny a vzájemně se posilují. Nový koncept dále říká, že »Čína je v rámci Globální bezpečnostní iniciativy připravena navázat dvoustrannou a mnohostrannou bezpečnostní spolupráci se všemi zeměmi a mezinárodními a regionálními organizacemi a aktivně podporovat koordinaci bezpečnostních koncepcí a sbližování zájmů«. Podle dokumentu chce Čína konkrétně »podporovat politické řešení mezinárodních a regionálních problémů. Podporovat dotčené země, aby překonávaly rozdíly a citlivé situace řešily prostřednictvím upřímného dialogu a komunikace. Podporovat mezinárodní společenství v konstruktivní účasti na politickém urovnání ‚horkých míst‘ (myšleno oblastí konfliktu) za předpokladu nevměšování se do vnitřních záležitostí, především prostřednictvím mírových rozhovorů, zdůrazněním spravedlnosti a praktičnosti, a hlavně postupem, který řeší jak příznaky, tak základní příčiny. Podporovat politické řešení otázek ‚horkých míst‘, jako je ukrajinská krize, prostřednictvím dialogu a vyjednávání«.
Dokument se také hlásí k myšlence, že »jadernou válku nelze vyhrát, proto k ní nesmí dojít«, a za zásadní považuje dodržování společného prohlášení o předcházení jaderné válce a zabránění závodům ve zbrojení, které v lednu 2022 vydali vedoucí představitelé pěti států vlastnících jaderné zbraně. Kromě OSN vidí Čína i další platformy k realizaci globální bezpečnostní politiky. Patří k nim například Šanghajská organizace pro spolupráci, BRICS, Konference o interakci a opatřeních k budování důvěry v Asii, mechanismus »Čína + Střední Asie« a příslušné mechanismy spolupráce ve východní Asii. V dokumentu Čína vyjadřuje zájem i na vytvoření platformy pro mnohostranný dialog v oblasti Perského zálivu a využívání dalších koordinačních mechanismů, jako je setkání ministrů zahraničí zemí sousedících s Afghánistánem nebo čínsko-africká konference o míru, správě a rozvoji.
Jde o velmi zásadní dokument. Doufám, že ho budou brát nejen ostatní stálí, ale i nestálí členové RB OSN vážně a že se podaří ho společným úsilím prosadit, aby nebezpečí války bylo odvráceno. Dodávky zbraní, různé sankce, nejednání, nedodržování závazků, reminiscence na zrůdnosti minulosti, ať už jde o oceňování válečných zločinců z 2. světové války, pojmenovávání jednotek po nejkrutějších vrazích nám mír nepřinese. Máme vlastní bolestné historické zkušenosti s Banderovci a nutností stavět Český Malín, nezapomínáme na Edelweis a vypálený Prlov a další obce.