Posledních 35 let se nám kapitalistické vlády snaží vnutit představu, že 17. listopad je oslavou svobody a demokracie. Stačí se ale rozhlédnout kolem sebe, co nám změna režimu v roce 1989 přinesla. Myslím, že slavit opravdu není co. Tím méně v posledních třech letech, kdy nám vládne nejasociálnější vláda ze všech těch polistopadových. K extrémnímu zdražování, nízkým mzdám, rozkladu důchodového a zdravotního systému musíme připočítat i stále se tenčící podporu vzdělávání, vědy a výzkumu. A kde není dostupného vzdělávání, není ani pokroku.
Humbuk, který každoročně s umělou slzou v oku předvádí kavárna na Národní třídě tlačí do pozadí skutečný význam 17. listopadu jako dne studentského boje za osvobození z okovů nacistické okupace, připomenutí mnoha mladých obětí tohoto zrůdného režimu, jako dne kdy se Čechoslováci na dlouhou dobu naposledy masově postavili na odpor hitlerovskému zlu.
