Za historickou pravdu a mír ve světě!
Na Nový rok, 1. 1. 2025, se skupinka vlastenců z husitského města Tábora sešla na duchovně významném místě v Táboře v Klokotech, aby společně se členy Sekce strážců míru při Klubu českého pohraničí a s členy KSČM projevila svou účast na Novoročním poselství míru. Sekce strážců míru tímto aktem navazuje na prosincové Adventní mírové setkání, které jsme uskutečnili na táborském Husově náměstí. Naše srdečné poděkování patří všem, kteří obě akce (ať už organizačně, či svou osobní účastí) podpořili.
Vedle roviny vlastenecké jsme tentokrát zohlednili také rovinu nábožensko-duchovní, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé je 1. leden již od roku 1968 uváděn jako Světový den míru a za druhé i rok 2025 začíná být církví vnímán coby Svatý rok. A tento Svatý rok má být věnován tématu Naděje.
Proto jsme i my, vlastenci z Tábora, z nichž někteří jsme hrdými členy Klubu českého pohraničí, největšího vlasteneckého spolku v České republice, podpořili iniciativu, jež dává lidem v zemích zasažených válkou tolik potřebnou NADĚJI NA MÍR. "Odmilitarizujme svá srdce!" jak již ostatně pravil i sám papež František.
Protože Klub českého pohraničí si za svůj fundamentální cíl klade úkol bojovat za historickou pravdu, doplnili jsme naše novoroční poselství vedle Modlitby za mír rovněž Modlitbou za pravdu, jejímž autorem je český meziválečný spisovatel Karel Čapek.
Přítel prvního československého prezidenta svou modlitbu psal s odkazem na Masarykův vztah k husitské epoše, neboť Masaryk se v dávném husitském hesle Pravda vítězí mnohokrát sám inspiroval, sám se v něm zhlédl a osobně se jím řídil. Ne náhodou prastaré husitské - ideové - heslo utváří i prezidentskou standartu, důležitý heraldický symbol naší české státnosti. Kéž by ti, kteří v posledních pětatřiceti letech v nejvyšší státnické funkci na Pražském hradě vykonávali a vykonávají prezidentský úřad, sami více respektovali národní i sociální rozměr naší husitské minulosti.
Čapkova Modlitba za pravdu vznikla v těžkých časech tzv. mnichovské krize, avšak my, bojovníci za historickou pravdu, říkáme otevřeně, že se v září 1938 ze strany Anglie a Francie nejednalo o "krizi", nýbrž přímo o hanebnou zradu našich tehdejších západních spojenců. A že skutečná svoboda nakonec musela přijít z východu.
Charakter a duše našeho národa byly vždy posilovány osobnostmi, jež hodnotě Pravdy zůstaly věrnými, a to často i za cenu vlastní oběti či vlastního rizika. A právě takoví velikáni naší historie, ať již dávné či nedávné, jakými byli Jan Hus, Jan Žižka, Jan Amos Komenský, Josef Dobrovský, Tomáš Garrigue Masaryk, Karel Čapek, Julius Fučík, Edvard Beneš, Ludvík Svoboda a mnozí další, nás zavazují k úkolu největšímu - připomínat pravdivý a nezkreslený odkaz národních i světových dějin.
Letošní rok bude (vedle symboliky náboženské) významný právě svou symbolikou historickou. Na mnoha místech světa i naší vlasti budeme připomínat 80. výročí osvobození od fašismu. Proto i dnes je třeba myslet v srdcích na všechny ty, kteří bojovali a bojují i proti fašismu novodobému! A vzdát hold památce všech, kteří za osvobození od fašismu položili své životy!
Mírové nebe nad hlavou všem lidem světa!
Mgr. Marek ADAM
Strážci míru
Klub českého pohraničí Táborsko, Dr. Edvarda Beneše
místopředseda JČ KV KSČM
P.S. Dovolte mi ještě závěrem osobní poděkování Světlaně ŠATNÉ, Dušanu HORČÍKOVI a Zdeňkovi TRIPPÉ (všichni členové KČP Dr. E. Beneše, Táborsko a současně i členové KSČM). A rovněž srdečné poděkování přátelům a vlastencům z Tábora, města duchovních tradic českého národa.
"Otevři ještě více naši duši a naše srdce pro konkrétní potřeby lásky ke všem našim bratřím, abychom byli stále více budovateli míru."
(Modlitba za mír - výňatek)
"Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešní svět toho nejhoršího: lži. Lži, která podpírá a připravuje násilí a učí lidi nenávidět se navzájem. Lži, která otravuje národy a vykopává mezi nimi propasti, jež snad ani desítky let nevyrovnají.
Bože, jak bude vypadat, jak se bude vyvíjet Evropa obluzená tolika nenávistnými lžemi! Jak bude možné soužití mezi lidmi a národy, je-li mezi ně vrženo tolik urážek, tolik opovržení a vzteků! Copak si snad někdo představuje, že tento stav ducha má a může trvat bez konce?
Copak si věčně má soused ošklivit souseda a čekat jen na příležitost, aby mu zasadil mstivou a úkladnou ránu? I po válce si mohou národy podat ruce; mohou si sebe rytířsky vážit a navazovat vztahy důvěry. Ale na bojišti lži nebude navěky důvěry ani cti; každá lež zajde, ale zůstane po ní nenávist a opovržení; tělo se zahojí dřív než duše."
Modlitba za pravdu (Karel Čapek, Lidové noviny, září 1938) - výňatek
Fotogalerie
