Česká televize je médium veřejné služby. Platíme ho my. Platíme ho za objektivní zprostředkování informací a tvorbu. Řídí se zákonem o ČT a Kodexem ČT, státní dohled nad ní vykonává Rada pro televizní a rozhlasové vysílání. Takto nastaveno zdá se být vše v pořádku, ale...
Z poslední doby si její objektivitu připomeňme třeba tím, jak se vypořádala s evropskou předvolební debatou, kam fikaně pozvala zástupce všech vládních stran, ale strany s potenciálem úspěchu ne.
O objektivním informováni se nedá mluvit ani v souvislosti s komentováním výsledků francouzských voleb, kdy byl úspěch levicových stran prezentován jako začátek stavby gulagů.
Naprosto bezprecedentní chování ještě nedávno předváděl redaktor Jakub Železný den co den.
Nechutnou nevyváženost předvádí Česká televize dlouhodobě v informováni o událostech na Ukrajině, kdy na ní bylo podáno několik stížností už v roce 2016. Samozřejmě zameteno pod koberec.
A slyšeli jste někdy nějakou reportáž České televize z pohledu Palestinců, obyvatel pásma Gazy? Asi sotva, když vládní linie vede skrze americké zadky do Izraele.
Soudruh Zdeněk Milata zaslal RRTV stížnost (díky za to) a odpověď sice nepřekvapila, ale ze židle mě opět zvedla:
"Pokud jde o vysílání o ukrajinsko-ruské válce a situaci v pásmu Gazy, je možné konstatovat, že o postojích, názorech a krocích ruské strany a jejích představitelů je ve zpravodajství ČT pravidelně informováno. Stejně tak ČT informuje o událostech v Gaze i o situaci tamějších civilistů."
Kdo to konstatuje a na základě čeho???
Mám se stížnostmi Radě ČT i RRTV své zkušenosti a dopadlo to vždy stejně: je možné konstatovat... Kam se má tedy člověk dovolávat nějaké nápravy? Za poplatky, které jsme nuceni platit a které neustále rostou (!), bych čekala trochu víc péče o zákazníka. Veřejnoprávní média jsou dobrá věc, ovšem musí plnit své poslání a nebýt hlásnou troubou jedné strany.