Odkaz 17. listopadu 1939 a 1989 je aktuální i dnes, protože lidé se bojí svobodně mluvit a za názor mohou jít i do vězení. Uvedl to na dnešní pietní akci v prostorách Ruzyňských kasáren v Praze předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura.
»Podle mého názoru je potřeba připomínat si události listopadu 1939, protože je to připomínání hrdinného boje za svobodu a suverenitu Československa a těch, kteří neváhali položit životy právě za naši svobodu a za naši vlast. I dneska je to aktuální,« uvedl pro iportaL24.cz Okamura.
V prostoru kasáren bylo 17. listopadu 1989 popraveno devět studentských funkcionářů. Šlo o vůbec první použití »sonderbehandlung« (tedy likvidace bez soudu) na území protektorátu. U zdejšího památníku věnovaného obětem druhé světové války a s typickou sochou »Pád« se dnes sešli kromě Okamury i další představitelé politické sféry či vlasteneckých organizací.
Emil Kulfánek nese věnec Českého svazu bojovníků za svobodu.
Nechyběli mezi nimi senátor Pavel Fischer, poslanci Jindřich Rajchl a Tomáš Doležal, místopředseda Trikolory Josef Sláma, tisková mluvčí Svobodných Veronika Blažková, exposlanec a zastupitel Středočeského kraje Jiří Kobza (STAČILO!), předseda Klubu zastupitelů SPD hlavního města Prahy Milan Urban, předseda České strany národně sociální (ČSNS) Michal Klusáček, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička, místopředseda Emil Kulfánek, rodák z terezínského ghetta Vilém Janouch či vedoucí Sekce strážců míru Klubu českého pohraničí (KČP) Marek Adam.
Josef Sláma
Po slavnostní pietní akci pod patronací ministerstva obrany se zúčastnění vydali položit věnce i do zdejší jízdárny, kde docházelo k popravám vedoucích představitelů domácího odboje. Během 1. stanného práva po příchodu Reinharda Heydricha do protektorátu v září 1941 bylo v prostoru jízdárny popraveno zastřelením či oběšením 247 osob.
»Je důležité nezapomínat na 17. listopad 1939, protože bez něj by nebyl ani 17. listopad 1989,« připomněl Okamura, že právě v souvislosti s událostmi devětatřicátého roku se sešli studenti o 50 let později. »Svoboda je pro mě důležitá, koneckonců ji máme v názvu našeho hnutí. Jde o to nedat se, mít možnost svobodně promlouvat a nebát se mluvit. My dnes máme deficit svobody slova, protože lidé jsou za názor vyhazováni z práce nebo jim dokonce hrozí vězení,« kritizoval předseda SPD.
V jízdárně kladou věnce poslanci Jindřich Rajchl a Tomáš Doležal.
Šéf PRO Rajchl v prostorách jízdárny konstatoval, že považuje datum 17. listopadu 1939 za jedno z nejvýznamnějších v historii českého národa. »To byla velká věc i směrem k zahraničí. Vznikl Mezinárodní den studenstva a náš národ na to může být právem hrdý,« konstatoval Rajchl.
Zleva Emil Kulfánek, Jindřich Rajchl, Tomio Okamura a Jaroslav Vodička
»Je důležité slavit Mezinárodní den studenstva. Útoky na mladou generaci se mohou vést brutálně a barbarsky – jako tehdy Němci,« připojil pro iportaL24.cz šéf ČSNS Klusáček. Litoval, že mezi příchozími nebyli právě mladí lidé. »To není dobré. Možná jsou teď na Národní třídě, tam se ovšem slaví něco jiného, tam je v dnešní době možné připomenout si pouze a jedině den roku 1989, který vzbudil naději v lepší a stabilnější budoucnost. Ta však nebyla naplněna,« dodal Klusáček.