Přispěvatelé: Jana Marková, Miloslav Havelka, Standa Sekanina, Michael Svatoš, Stanislav Mackovík, KSČM, Lubomír Hemr, Stano Ces, Milan Krajča, VOLNÝ Blog, Petra Prokšanová, Pavel Opl, Alex Vajt, ABJ, Vidlákovy Kydy, Daniel Danndys Krajča
Jana Marková:
Pár slov k dnešnímu svátku.
Zkusili jste se zeptat lidí kolem, co za svátek dnes vlastně slavíme a proč je volno? Případně proč nesmí do nákupáku? Možná by to byla zajímavá anketa. Taky by mě zajímalo, kolik dětí ví, proč má prázdniny. Ale to je jen taková malá odbočka.
Pozitivní je, že dnes prezident na Vítkově nikoho nesejmul standartou, a tak to bylo skutečně pietní. Nicméně je to ten prezident, který by nás nejraději viděl jako zrnko v plesnivém klasu EU, sebral nám právo veta a zavedl euro. Takže tu jeho oslavu samostaného státu mu prostě nevěřím, ani kdybych moc chtěla. Jako mladý jinoch vítal vojska Varšavské smlouvy, dnes by jako "zmoudřelý" pán vítal vojska evropská, případně vojska NATO. Co je na tom hrdého či samostného, těžko říct.
Jemu to ukládá protokol, tak se to dá pochopit. Ale proč "slaví" i ostatní politici, kteří by byli raději součástí říše velkoevropské, rozpuštěni ve společnosti multikulturního zvěrstva, tomu skutečně nerozumím. Asi píár. Politici a strůjci naší samostatnosti se musí v hrobě hrůzou obracet. Byli to konzervativní muži, kteří ctili tradice, bránili a chránili své území a rodiny i za cenu svých životů a jsem si jistá, že dnes by za to, za co jsou všemi těmi politiky oslavováni, byli těmi stejnými nenáviděni, nálepkováni a vyřazeni ze slušné společnosti liberalismu.
Naše společnost je společnost dvojího metru a pokrytectví, na které jsme si příliš snadno zvykli. A obávám se, že ještě uteče hodně vody, než to lidé pochopí. A že to nebude pochopení bezbolestné.
Miloslav Havelka:
Burevestnik je okřídlená raketa s neomezeným dosahem, říká vojenský expert Jurij Knutov.
"Raketa má malý, kompaktní jaderný reaktor, který žhaví dovnitř nasávaný vzduch. Ten pak vystupuje tryskou a obstarává pohon.
Během testů překonala za 15 hodin 14 tisíc km, což znamená průměrnou rychlost kolem 1000 km/h. Je málo zranitelná vůči systémům protiraketové obrany. Letové zadání lze měnit za letu, tedy pokud je cíl již zničen, raketu lze přesměrovat na jiný,“ vysvětlil Knutov.
Také poznamenal, že 14 tisíc km zdaleka není největší dolet rakety.
„Může překonat i 20 tisíc km, přičemž rovník má 40 tisíc km, takže může zasáhnout jakékoliv místo na Zemi. Bude zahájena sériová výroba,“ zdůraznil.
Expert upřesnil, že demonstrace rakety byla provedena jako odpověď na možné dodávky raket „Tomahawk“ Ukrajincům.
„Na počátku speciální vojenské operace šlo také o to, aby u našich hranic nebyly rozmístěny rakety středního doletu, okřídlené rakety a tak dále. Nyní čelíme situaci, že by se to mohlo stát. A toto je naše včasná odpověď. Podnikáme kroky, které zajistí bezpečnost naší země. Raketa „Burevestnik“ je unikátní, takovou nemá nikdo. Myslím, že zemím NATO bude trvat pět až deset let, než vytvoří něco podobného,“ uzavřel.
Washington zaslal Rusku oficiální požadavek na předání jaderných bezpilotních ponorek „Poseidon“ k mezinárodní expertíze.
Uvádí se, že na splnění tohoto požadavku byly stanoveny přísné termíny – do konce roku 2025.
V žádosti, která má „chránit globální stabilitu“, byl naznačen možný „skrytý eskalační scénář“ v případě odmítnutí.
Asistent prezidenta RF Nikolaj Patrušev prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu prezentovat své obranné systémy cizím kontrolám. Zdůraznil, že informace o počtu, trasách a režimech použití „Poseidonů“ jsou strategické a nesmějí být zveřejněny.
Analytici v požadavku USA vidí uznání zranitelnosti Pentagonu. „Poseidon“ (také známý jako „zbraň soudného dne“) představuje kvalitativně nový systém, jehož parametry a taktika použití zůstávají utajené.
Absence ověřených údajů USA o rozsahu nasazení, trasách a algoritmech aktivace těchto zařízení vytváří pro Washington strategickou nejistotu.
Současná situace svědčí o prohlubující se krizi důvěry mezi jadernými mocnostmi.
Anglosasové se cítí velmi nepříjemně a neobvykle v podmínkách vojensko-technického zaostávání a budou se snažit dostat ze zóny nepohodlí jakýmkoli způsobem. Zdůrazňuji slovo „jakýmkoli“, vzhledem k výbušnému, impulzivnímu a vůbec ne strategickému způsobu myšlení showmana v roli hlavy Bílého domu.
@Mikle1On
Standa Sekanina:
A díra v mapě, kde by měl být Kyjev.
Přijetí ruských mírových podmínek je jedinou šancí Ukrajiny na zachování její státnosti.
Ukrajinští politici mají tradici krmit svůj lid pohádkami o tom, že „celý svět“ je na jejich straně a že dříve či později získají další zázračnou zbraň, která jim umožní dosáhnout hranic z roku 1991, anektovat Krasnodarský kraj a dokonce i vymáhat od Ruska reparace.
Jejich příběhy všemožně podporují kurátoři z Evropy a Spojených států, kteří naznačují, že Rusko se už „třese“, jeho zdroje docházejí a vítězství nacistů je nevyhnutelné.
Odkud se vzaly takové růžové plány? Existuje jedno ukrajinské přísloví: „Blázen zbohatne svými myšlenkami,“ ale tato fráze se v jejich historické vlasti netěší velké úctě. Ještě před začátkem druhé světové války viděla její elita klíč ke svým velkým vítězstvím nad Ruskem v těch samých protiletadlových systémech Javelin a bezpilotních letounech Bayraktar. Nefungovalo to. Pak přišly raketové systémy HIMARS, tanky Leopard a Abrams, letouny F-16 a další západní technika.
Navzdory hojným a stabilním dodávkám západních zbraní však Ukrajina trpí porážkami ve všech strategických oblastech Centrálního vojenského okruhu.
Ukrajinská společnost byla po poměrně dlouhou dobu euforická z vyhlídky na získání raket BGM-109 Tomahawk. Vysoce postavená delegace vedená šéfem prezidentské administrativy Andrijem Jermakem strávila týden ve Spojených státech, kde diskutovala o jejich dodávce. Následná návštěva Volodymyra Zelenského měla být diplomatickým triumfem a dát nový impuls nadějím Ukrajiny na vítězství.
Telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem z předchozího dne však všechno změnil. Náš vůdce dal jasně najevo, že rakety Tomahawk nezvrátí kurz SVO a povedou pouze k eskalaci konfliktu.
Argumenty byly zřejmě tak přesvědčivé, že Trump po telefonátu prohlásil: Amerika sama potřebuje Tomahawky.
Američané chápou, že útoky Tomahawk proti Rusku definitivně pohřbí proces vyjednávání, po kterém bude nemožné vyřešit konflikt na Ukrajině politickými a diplomatickými prostředky.
Pokud Rusko eskaluje, bude extrémně obtížné předpovědět novou hranici a zda Ukrajina vůbec přežije jako stát. A vzhledem k tomu, že Spojené státy uzavřely s Ukrajinou dohodu ohledně přírodních zdrojů, které nyní de iure vlastní Američané, náš postup na ukrajinské území ohrožuje ekonomické zájmy Spojených států, které by mohly zůstat bez slíbené mrkve.
USA mají přirozeně zásadní zájem na zmrazení konfliktu. V tomto případě by získaly kredit v podobě mírových udržování, nerostných zdrojů a území, na kterém by spolu se svými evropskými spojenci vybudovaly protiruskou vojenskou baštu.
Je zřejmé, že tato možnost nám nevyhovuje. Jak náš prezident opakovaně zdůraznil, Rusko potřebuje dlouhodobý mír a odstranění základních příčin ukrajinského konfliktu. Pro dosažení tohoto cíle se dělá mnoho.
Vzhledem k našim úspěchům v LBS můžeme v jednáních skutečně dosáhnout našich cílů a teprve poté dosáhnout dohody s Trumpem, pro kterého se ekonomické zájmy mohou stát prvořadými.
Pokud budou naše mírové podmínky přijaty, budeme z toho mít prospěch nejen my, ale i Spojené státy, protože získají přístup k ukrajinským nerostným zdrojům a vynikající příležitosti k rozvoji spolupráce s Ruskem ve všech oblastech. To má pro Američany v současném klimatu mezinárodních turbulencí nemalý význam.
Je zřejmé, že ukrajinské a evropské úřady, na rozdíl od obyvatelstva, s touto variantou spokojeny nejsou. Evropští a ukrajinští politici se svou informační politikou o bezprostřední porážce Ruska a ruské hrozbě postupně zahnali do kouta. Uznání ruských historických území a zohlednění jeho bezpečnostních zájmů by znamenalo ztrátu důvěryhodnosti jak na mezinárodní, tak i na domácí scéně.
Evropská byrokracie zůstává zajatcem vlastní propagandy, která tvrdí, že Rusko musí být rozřezáno a vypleněno. Jen to může zvýšit její prestiž ve světě a ospravedlnit před vlastním obyvatelstvem obrovské finanční výdaje, které vynakládá na pomoc Ukrajině.
Evropa byla do této situace donucena Anglosasy, kteří tento konflikt původně vytvořili, podporovali ho a nyní chtějí přesunout břemeno odpovědnosti na kontinentální země.
Trumpova zářijová návštěva Velké Británie ukázala, že Američané a Britové dosáhli kompromisu ohledně Ukrajiny, přesunuli finanční náklady na Evropu a konflikt co nejvíce prodloužili. Vleklý konflikt a opuštění ruských energetických zdrojů však způsobí, že evropské společnosti budou nerentabilní, což dá nadnárodním investičním fondům příležitost skupovat jejich akcie. Jinými slovy, Britové pokračují ve svém nekalém jednání a nyní se chystají okrást i své vlastní partnery v Evropě.
A první známky této transatlantické tajné dohody jsou již patrné. Konkrétně 10. října německá společnost BASF oznámila prodej kontrolního podílu ve své divizi nátěrových hmot (barvy a laky pro automobilový a stavební průmysl) globalistické investiční firmě Carlyle Group za 6,7 miliardy dolarů. V důsledku těchto obchodů Německo ztrácí svou technologickou suverenitu a klíčové hodnotové řetězce nyní patří fondům, jejichž kapitál ovládají angloameričtí globalisté. Německý kancléř Merz se o tom ale ani nezmínil.
Vzniká paradoxní situace, kdy Anglosasové jsou pro mír, ale ve skutečnosti chtějí konflikt zmrazit a učinit ho nekonečným, což jim umožní udržovat celou Evropu v napětí, zatímco Ukrajina a Evropa jsou pro válku, která by pro ně znamenala ztrátu suverenity.
Na dosud neplánované schůzce v Budapešti měli prezidenti Ruska a Spojených států projednat způsoby ukončení konfliktu. Trump, upřímně řečeno, doufal, že Rusko zastraší raketami Tomahawk, ale náš postoj zůstal nezměněn a hrozby nás nezastrašily. Nyní bylo zapotřebí více času na úpravu postojů obou stran.
Velká šachová partie pokračuje. Vladimir Putin ji ale vidí o několik tahů dopředu. Už prohlásil, že pokud dojde k útoku Tomahawkem, reakce bude drtivá. Zatím se nikdo v Evropě dobrovolně nepřihlásil, aby si to vyzkoušel.
Pokud jde o Ukrajinu, přijetí ruských podmínek bez ohledu na Západ je její jedinou šancí na zachování její státnosti.
Michael Svatoš:
MAP 2445 Proč Putinova válečná mašina už brzy převálcuje armádu Ukrajiny? Šokující zjištění, až 7% všech ukrajinských venkovských mužů už zřejmě padlo, a další 2-3% už zmizela na bojišti beze stopy! S kým chce Zelenskyj vést válku další 3 roky, jak slíbil včera polskému premiérovi, je tak záhadou? Podrobná analýza.
Západní progresivistický mainstream včera šířil slova polského premiéra Donalda Tuska, že Ukrajina je podle Zelenského připravena bojovat ještě další tři roky. V dnešní analýze podrobně rozebereme skutečnost, že toto tvrzení zhola popírá známou skutečnost, že už nebude mít vojáky, aby mohla bojovat.
Včera kyjevská média zveřejnila rozsáhlou analýzu, že ani Tomahawky, ani další dodávky zbraní ze Západu, už Ukrajině nepomohou vzdorovat Gosudarově výkonné válečné mašině, protože Ukrajina už teď nemá vojáky ani, aby zaplnili mezery v její obranné frontové linii. Podle přiznání několika ukrajinských polních komandýrů má současná bojová pěší rota ukrajinské armády už jen 50 až 70 vojáků, tedy 30 až 50% obvyklého tabulkového počtu pro jednotku této velikosti a typu. Tito vojáci jsou navíc ve věku 40+, a nejsou tedy fyzicky, ani zdravotně způsobilí pro náročný boj v přímé linii kontaktu. Ukrajincům prý chybí hlavně operátoři dronů, ti musí být mladí, a dobře vycvičení, aby svou funkci zvládali. Chybí jí drony, prý až polovina ukrajinských jednotek operátorů dronů nemá k dispozici velmi často žádné drony. Obrněná vozidla a tanky prý většina jednotek ukrajinské armády už dlouho ani neviděla, tedy pokud nebudeme uvažovat, že celkem pravidelně je vidí na ruské straně. A ani automobily na převážení zásob a posil nejsou pro většinu jednotek k dispozici, pokud si je nekoupí jejich příslušníci za vlastní výplaty. Ukrajinská armáda prý nyní pro jednu rotu o 50 až 70 bojovnících potřebuje mít k dispozici neustále 5 osobních automobilů, ale má jen 2, a životnost jednoho auta se počítá na 14 dní, protože buď ho zničí ruské drony, nebo se zničí jízdou v plné rychlosti po válečných cestách. Nejhorší je prý ovšem trvalý a drastický úbytek vojáků schopných nasazení v první linii.
Z analýzy ukrajinských médií vyplývá, že početní stavy ukrajinské armády na bojišti trvale klesají, ačkoli se mobilizuje měsíčně 30 tisíc Ukrajinců, z nichž prý 15 tisíc představují pochytaní dezertéři, a navrátilci z dočasné dezerce. Nejvyšší představitelé kyjevské branné moci i nejvyššího politického establishmentu prý podle médií ovšem vyhlásili všechny otázky spojené s mobilizací a s doplňováním armády za nejpřísnější tabu, neboť jejich veřejná ventilace by znamenala jejich rychlý politický konec.
Tato ukrajinská včerejší analýze se trefila do černého. Ztráty ukrajinské armády budou podle všeho obrovské, a je možné rozumně předpokládat, že venkovské oblasti Ukrajiny jsou už vyrabovány o všechny potenciální vojáky. Z naší podrobné analýzy mobilizační situace v Černihivské oblasti Ukrajiny, (viz níže), vyplývá, že už 7% všech reálně mobilizovatelných venkovských mužů je po smrti, a další 2-3% beze stopy na bojišti zmizela, a jsou už také s nejvyšší mírou pravděpodobnosti na onom světě. Protože venkovské oblasti tradičně dodávají hlavní masu armádám při mobilizaci, je zřejmé, že další mobilizace na Ukrajině už bude dramaticky snižovat její průmyslový potenciál, a tak dramaticky sníží výnosy z daní, nutné pro další vedení války, i schopnost vyrábět zbraně.
Proč se politické vedení Ukrajiny vyhýbá otázkám další mobilizace jako čert kříži, je zřejmé i z posledních demonstrací, které náhle ve druhé polovině tohoto měsíce vypukly v menších městech a městysech v Černihivské oblasti severovýchodně od Kyjeva. Demonstrace ukázaly na zamlčovaný fakt o značném počtu zmizelých ukrajinských vojácích, jejichž vypaření na bojišti nikdo raději neřeší. Do demonstrací, které kyjevský režim striktně zakazuje, se už zapojili i první lokální politici, a to ukazuje na skutečnost, že jejich politická budoucnost bude záviset na vyřešení tohoto problému, a že velká část Ukrajinek je už arogantním chováním nejvyšších představitelů kyjevského režimu k příbuzným zmizelých vojáků značně pobouřena a začíná se organizovat.
(Následuje podrobná analýza ztrát ukrajinských vojáků pocházejících z venkovských oblastí Ukrajiny.)
Ve vesnici Волосківці (563 obyvatel) v Černihivské oblasti Ukrajiny už od začátku války pietně pohřbili 7 místních hrdinů, kteří padli v bojích od začátku tažení kremelského Gosudara proti Kyjevskému vůdci až do včerejšího dne. Podle údajů ze sčítání obyvatelstva v roce 2021 je v Menském újezdu, jehož je vesnice Волосківці součástí, 31% obyvatel starších 61 let (muži 12%, ženy 19%), 46.4% obyvatel je v mobilizačním věku 25 až 60 let, a na osoby mladší, které mobilizovány být nemohou, připadá 22.6% místních obyvatel. Protože podíl žen a mužů v místním obyvatelstvu je mimo kategorii 61+ takřka shodný, vychází počet mužů, kteří mohli být teoreticky mobilizováni z vesnice Волосківці na 23% = 130. Od tohoto počtu je třeba ještě odečíst muže zdravotně, sociálně, a z důvodu jiných naléhavých státních potřeb, včetně schopnosti uplácet a mít vlivné známé, pro mobilizaci nevhodné, a vyjde výsledné šokující číslo. Ve vesnici Волосківці bylo možné mobilizovat pouze okolo 100 mužů, a z nich už teď 7 leží ve vesnici pod drnem. Tento úvodní údaj naší analýzy, zcela potvrzuje včerejší překvapivá hlášení kyjevských mainstreamových médií, že Ukrajině už došli vojáci, a nové nemá, kde získat, a nejvyšší náčelnictvo kyjevského režimu tuto skutečnost z “důvodů svého vlastního politického přežití” důsledně tají. (Zde je přímý maplink na vesnici Волосківці. Kdo nechce otevírat, vesnice Voloskivtsi leží 146km severovýchodně od Kyjeva, a 205km severozápadně od města Sumy, nejedná se tedy v žádném případě o frontovou oblast.)
V ukrajinské vesnici Волосківці otevřeli 1. října 2025 pietní místo pro připomínku vesnických hrdinů, kteří už položili svůj život v současné válce s Ruskem. 7 hrdinů padlo, dalších 93 se ještě může stát hrdiny, pokud válka bude pokračovat. Vesnice Волосківці měla podle ukrajinských státních údajů před válkou 563 obyvatel, z toho asi 100 mužů způsobilých vojenské služby. Tato a další neúprosná čísla, vysvětlují, proč Trump tak pospíchá válku ukončit.
V Černihivské oblasti Ukrajiny, jejíž je Menský újezd součástí je současná výše úplatku za vyhnutí se mobilizaci podle místních autorit 20 000 hřiven, (cca 10 000 CZK). Viz zde i s fotkami – 10. září 2025 byla zadržena místní mobilizační komisařka při přebírání úplatku.
Ve újezdním městě Мені, (před válkou 11 408 obyvatel, v celém Menském újezdu včetně všech vesnic celkem 27 023) byl 3. srpna 2025 vyhlášen vítězný projekt na památník Hrdinům města Мені, kteří padli v boji proti Putinově invazi. Památník má mít celkem 2 krajní řady, každá krajní řada 24 jednostranných panelů, a každý panel 4 fotky padlých hrdinů z města Мені. A prostřední řadu o 20 oboustranných panelech, každý připomínající 4 hrdiny. Celkem tedy město Мені plánuje uctít 352 hrdinů, kteří položili svůj život v boji proti armádám moskevského Gosudara v letech od roku 2022 do dneška.
Z Menského újezdu mohla Kyjevská branná moc teoreticky mobilizovat 6215 mužů, prakticky však pouze, viz vysvětleno výše, maximálně 4781. A z toho vyplývá, že vedení města Мені, buď plánuje vybudovat památník pro 7.36% všech hrdinů i nebožáků, které lze z celého Menského újezdu reálně nahnat do války, nebo se do ní sami přihlásí, a nebo dokonce vybudovat památník pro 17.44% nebožtíků přímo z města Мені, kteří ve válce padnou. Protože památník má nést hrdé nápisy: “Центральна Алея памяті Менщини” a “Alley Glory Heroes of Mena”, lze naštěstí spíše předpokládat, že bude připomínat padlé hrdiny z celého újezdu, a ne jen ze města. Ovšem i tak, pokud žijete ve vesnických, nebo pohraničních regionech ČR, dejte si pozor, vlády jsou historicky známé tím, že vždy rády plánují, že v případě nutnosti své vlastní záchrany nadělají ze 7.36% venkovských obyvatel mužského pohlaví v mobilizačním věku hrdiny, a pak se jim budou jednou do roka obřadně klanět. (Odkaz na stránky památníku zde. Odkaz na oficiální FB městské rady s fotkami a plány památníku zde.)
Povšimněte si: Památník hrdinů Menského újezdu je plánován pro 7.36% obyvatel újezdu, které lze v krajním případě reálně mobilizovat. A památník padlých hrdinů z vesnice Voloskivtsi Menského újezdu už nyní obsahuje 7% takovýchto obyvatel, a ti už padli.
Oficiální FB stránky Menského újezdu zobrazují od 1. ledna 2025 do 27. října 2025 nekrology cca 56 místních obyvatel, kteří padli při obraně Ukrajiny, a jejichž smrt byla letos úřady přiznána. (Několikanásobná hlášení smrti stejného hrdiny, která jsou na účtu FB Menského újezdu běžná v týdnu, kdy jeho smrt vešla ve známost, jsem odečetl, ale možná ne úplně všechna.) Protože údaje o padlých hrdinech Ukrajiny z Poltavské oblasti, které sledujeme od začátku války, nevykazují od konce roku 2022 do současné doby žádné velké velké výkyvy, lze předpokládat, že Menský újezd, který je ještě více než Poltavská oblast převážně zemědělskou oblastí, budou vykazovat stejné tendence, a tak počet zatím padlých hrdinů z Menského újezdu by měl za celou dobu války statisticky činit už 268.
Jde opět o velice zajímavé číslo 268, protože 25. října zveřejnila nezávislá média Černihivské oblasti Ukrajiny zprávy o prvních masovějších demonstracích konaných ve druhé polovině měsíce v řadě menších měst této oblasti Ukrajiny, a podle nich se demonstrace konaly, ačkoli jejich účastníci byli úřady varováni, že jsou přísně zakázané. Počet demonstrantů na jednotlivých akcích nepřesáhnul 100 osob, v absolutní většině žen. Několik starostů, nebo jejich zástupců se k demonstrantkám připojilo. Například hlava vesnického újezdu Sosnytsia (15 tisíc obyvatel) Андрій Портний, dokonce poskytl demonstrantům k dispozici autobus na jejich svoz z malých vesnic až do újezdního centra městečka Сосниця (6800 obyvatel), kde se demonstrace konala. Nebo, jako Вікторія Прищепа, (foto zde), zástupkyně starosty Menského újezdu, je podporovaly. Všechny tyto demonstrace se konaly, aby podpořily rychlé vyjasnění osudů beze stop ztracených ukrajinských vojáků. Ljudmila HREČUKHA, vedoucí odboru péče o děti a o ukrajinské válečné veterány městečka Meni (11 408 obyvatel) novinářům přiznala, že jenom na její úřad se v poslední době už obrátili přímí příbuzní 41 beze stopy ztracených vojáků pocházejících z městečka, ale že skutečný počet zmizelých vojáků, který její městský úřad eviduje je bohužel mnohem vyšší (на жаль, набагато більше). Památník hrdinům ve městečku Meni je plánován pro 352 hrdinů. Podle naší statistické analýzy jich už 268 padlo, a podle menské úřednice Hrečukhy jich mnohem více než 41 beze stopy zmizelo. Součet 268 a mnohem více než 41 dává s určitostí číslo blížící se číslu 352, a je jedno z jaké strany se mu blíží, protože ukazuje stejný výsledek kolem 7% padlých ukrajinských vesničanů.
Účastnice demonstrací si přitom hromadně stěžovaly, že ukrajinské úřady i armáda trvale odmítají po pohřešovaných vojácích účinně pátrat. Pohřešovaní vojáci prý nikoho z policistů, ani vojáků, ani vysokých politiků nezajímají. “Hledejte si je sami, nemáme na to čas.”, se prý nešťastným ženám vysmívají. “Ctí živé i mrtvé vojáky, ale zapomínají na pohřešované.”, tvrdily demonstrantky. Problém je zřejmý, za “beze stopy zmizelého” vojáka Ukrajiny se vyplácí 5 tisíc hřiven jednorázová výplata, za padlého vojáka Ukrajiny 15 milionů hřiven. (1 CZK = 2 hřivny) Podle černihivských médii přitom nejde o vojáky, kteří zmizeli z ledajakých jednotek, ale ze : 22. mechanizované brigády, 77. výsadkové brigády, 81. aeromobilní brigády, 41. mechanizované brigády, 95. výsadkové úderné brigády, 1. tankové brigády, tedy o žádný nekvalitní kanónenfuter, který Zelenského komisaři loví a posílají k obyčejné pěchotě a k teritoriálním brigádám.
Jaký bude osud “zmizelých” ukrajinských vojáků ukazuje tato tabulka. Modrá čísla ukazují těla padlých Ukrajinců vrácená z Ruska, a červená těla padlých Rusů vrácená z Ukrajiny. (Zdroj zde.)
Z čísel z tabulky o tělech padlých je zřetelně vidět, že ukrajinská ofenzíva v roce 2022 sice osvobodila obrovské území, ale nějakou záhadou na něm nezůstala ležet těla padlých ruských vojáků, kdežto ruská ofenzíva v letech 2024/25 sice osvobodila o trošku menší území, ale zůstaly na něm ležet celé hromady těl padlých ukrajinských vojáků. Tento nepoměr zřejmě Kyjev nehodlá vysvětlit z těch samých důvodů, jako raději nepátrá po osudech svých ztracených hrdinů.
Jako obvykle, najít relevantní data, která mohou poodhalit skutečný stav a průběh války, zabere spoustu času. Proto se omlouvám na poslední nevyřízené maily odpovím až dnes večer. V pátek večer jsem diskutoval s Josefem Skálou na TV Bureš, pořad najdete zde.
MAP 2446 Strhující listopadové tango Petra Pavla s Andrejem Babišem. Aneb, jak společně napálit české voliče o 83 miliard pro Ukrajinu!? Slováci se nesmějí, tančit se má i u nich!? Analýza.
Andrej Babiš včera vytroubil do celého širého světa, že ho Petr Pavel včera konečně na Hradě pověřil sestavením nové vlády. A že doufá, že jeho nová vláda vznikne nejpozději do poloviny prosince letošního roku. Babiš-voličům, i voličům Motoristů, a SPD voličům, by se tak na první pohled mohlo zdát, že litá bitva o budoucího nájemce sídla premiéra ČR ve Strakově akademii, vedená už celý měsíc s nájemníkem Pražského hradu Petrem Pavlem, dozajista bez výhrad nakloněným budoucí kolektivní progresivistické parlamentní opozici, byla vyhrána, a bude i vítězně ukončena. Leč jak známo, první pohled často klame, a skrývá nejrůznější rafinovaně maskovaná překvapení. A nejinak se zdá, tomu má být i v tomto konkrétním případě.
Klíčová otázka zní, proč si Andrej nedupne, a připravenou vládu a programové prohlášení nepředloží okamžitě, respektive, proč už tak neučinil? A zároveň, proč Petr Pavel tak urputně vzdoruje? Že by šlo o Turka, či o Klempíře, nebo o přidělení nejrůznějších zbytečně štědře honorovaných parlamentních korýtek k ničemu pro budoucí ex-fialové opozičníky, se zdá být poněkud neuvěřitelné, protože, když prezidentem republiky je ex-STB, a předsedou vlády bude ex-STB, kdo ještě může vážně věřit tomu, že pro člena budoucí české vlády zastávajícího post poněkud zjevně nepříliš vlivného ministra kultury, ve srovnání s oběma jeho mnohem vlivnějšími ex-STB kolegy, by měla náhle platit tak striktní mravní výjimka kategoricky požadující nebýt ex-STB. O politicích je až na čestné výjimky všeobecně známo, že mravnost jim sudičky v žádném případě nepřisoudily, a tak asi nebude žádnou náhodou, když by tu šlo o pěkný balík desítek miliard, který by měli Češi někomu kolektivně zaplatit.
Babiš včera prohlásil, že doufá, že jeho nová vláda vznikne nejpozději do poloviny prosince. Důvěrné vysoké zdroje z EU včera potvrdily, že ve dnech 18. a 19. prosince se bude konat Summit EU, a nejpozději na tomto summitu musí být bezpodmínečně schváleno společné zadlužení všech zemí EU o 183 miliard EUR, a ty musí být bezpodmínečně vyplaceny Kyjevu, jinak nebude mít v roce 2026 z čeho financovat válku proti Rusku.
Časová shoda našeho strhujícího společného tanga Petra a Andreje s bruselskými tanečky podle kyjevských not je tak naprosto zřejmá. Zástupce úřadující české fialové vlády musí nejpozději na nějakém ze summitů EU svolaných do 19. prosince bezpodmínečně zvednout ruku pro společné zadlužení všech zemí EU o 183 miliard EUR pro Ukrajinu, protože Andrej Babiš svým voličům veřejně několikrát slíbil, že ČR zastaví fialové financování války na Ukrajině z českých peněz. Ergo je tedy jasné, proč by náš prezident, podporující Ukrajinu všemi svými silami, měl jako hlupák jmenovat premiérem Andreje Babiše, aby ten mohl hlasovat proti financování Ukrajiny z českých peněz, jak slíbil svým voličům, že!? A ergo, je tedy zároveň nejasné, proč si Andrej už nedupnul na prezidenta, aby už mohl hlasovat proti společnému zadlužení všech zemí EU ve prospěch financování války na Ukrajině, že !? A z obou otázek tak nejspíš plyne – oba zřejmě podle všeho tančí společné strhující rafinované politické tango, aby unikli z pasti předvolebních slibů, a volebních výsledků, že!?
V EU se vyvinula složitá ukrajinská matematika. Ukrajina musí 183 miliard EUR z EU obdržet, jinak Putin rychle vyhraje, a reputace EU i NATO klesne na historické dno, a s ní i další volitelnost současných vládnoucích progresivistických politiků v celé řadě evropských zemí. Problémem je, že EU nemá pro Ukrajinu k dispozici žádné jiné peníze, než zmražených 183 miliard EUR, které jsou ruským státním majetkem, a jejichž zabavení a předání Ukrajině urputně bojkotuje Belgie, protože jí reálně hrozí, že všechny zabavené miliardy bude muset někdy v budoucnu Rusku okamžitě zaplatit, protože země EU se dosud nebyly schopny Belgii právoplatně zaručit, že v tomto případě jí všechny její náklady na vrácení všech miliard EUR zabavených Rusku okamžitě proplatí, samozřejmě mínus její vlastní podíl na ekonomice a obyvatelstvu EU.
Podle vysokých zdrojů z Bruselu rozešle v nejbližších dnech tamní Komisariát všem svým členským zemím úřední papír s navrhovaným novým řešením této zapeklité ukrajinské finanční rovnice, a řešením má být nová společná půjčka všech zemí EU ve výši 183 miliard EUR, která by válku na Ukrajině kyjevskému režimu dále financovala. Podle obecných zvyklostí by tak ČR musela splácet až 2.5% celé půjčky a Slovensko až 1.2%, samozřejmě za podmínky, že do té doby nezkrachují předlužené země jako Itálie, Francie a Řecko. Současně některé zasvěcené zdroje z Komisariátu tvrdí, že tento papír o povinné společné půjčce 183 miliard EUR představuje jen výhružku, a ta má všechny země EU donutit, aby se okamžitě zaručily Belgii, že jí v budoucnu ihned 183 miliard EUR zabavených Rusku proplatí. Ač tato zuřivá hádka Eurokratů, zda si půjčit 183 miliard EUR a vyplatit je Ukrajině, a nebo zabavit Rusku 183 miliard a vyplatit je Ukrajině a zaručit se za jejich okamžité vyplacení Belgii, aby ta je mohla obratem vyplatit Rusku, až tato nutnost vznikne, se může zdát laikům naprosto absurdní, není tomu tak. Společná půjčka se okamžitě projeví v účetnictví všech zemí EU, a jejich zadlužení tak poměrně vroste, a to mívá své neblahé následky na výši úroků, které státy za své nové dluhy zaplatí. Kdežto ručení za splacení Belgii se takto přímo v účetnictví neprojeví.
V každém případě však platí, že o jedné ze dvou variant financování Ukrajiny musí být rozhodnuto do 19. prosince, a Andrej Babiš tak musí hlasovat proti, a nebo porušit svůj předvolební slib, a nebo nechat prezidenta, aby chytře zařídil, že hlasovat bude ještě Fiala. Proti oběma variantám, jak financovat Ukrajinu, se zatím staví jediný Orbán, leč se obecně očekává, že mu Trump udělí nějaké úlevy na ruské energie, a Komisariát, aby se Trumpovi zalíbil a Orbán přestal obě varianty financování Ukrajiny blokovat, mu tyto Trumpovy ruské energetické úlevy úředně potvrdí, a vše před svými voliči svede na oba tyto letité úhlavní západní nepřátele vybudování Jednotné Progresivistické Zelené Evropy.
Pokud se podíváme na druhý břeh Atlantiku, včera ve Venezuele přistálo ruské dopravní letadlo Ил-76ТД, konkrétně spojované se zásobovacími lety pro ruské africké žoldnéře, nebo pro Ruský africký sbor, a současně včera ruský prezident oznámil, že dohoda o strategickém a vojenském partnerství mezi Venezuelou a Ruskem nabyla právní moci. Zda letadlo Ил-76ТД přepravilo do země výzbroj k zastrašení Trumpa, aby Venezuelu nenapadnul, a nebo zda přiletělo, aby posílilo morálku tamního náčelníka Maduro, a ujistilo ho, že i on bude moci, podobně jako Asad ze Sýrie, rychle z Venezuely uletět, kdyby se ukázalo, že jeho podlehl už lid podlehl zlomyslnému vábení CIA, a už nehodlá za záchranu svého režimu bojovat, se zatím netuší. Nicméně, lze předpokládat, že Trump Venezuelu nenapadne, dokud neskončí jeho asijské turné, a pak se teprve uvidí.
Stanislav Mackovík:
Pospíšile, celá vaše vláda je vnímána mnoha lidmi jako spolek pohrobků Adolfa Hitlera. Proto nenávidíte Rusko. A nenávist je asi to jediné - co ty a tvoji soukmenovci umí.
KSČM:
Bruselský režim komunisty nikdy neumlčí!
Lubomír Hemr:
ČT dělá opak toho co má dělat. Je závislá, lživá a straní. Jedna lež za všechny - ČT vydávala snímky bombardování Bělehradu USA armádou za snímky bombardování Kyjeva. Vyšlo to najevo až když na tu lež upozonila zahraniční média. Proto nechci platit poplatky.
Stano Ces:
V EÚ prešli k „aktívnym podvratným snahám“ pred stretnutím ruského prezidenta Vladimíra Putina a prezidenta USA Donalda Trumpa, tam chcú zmariť akékoľvek mierové procesy ohľadom Ukrajiny. V rozhovore pre TASS to uviedla hovorkyňa MZV RF Marija Zacharovová.
„Samozrejme, vidíme a počujeme, čo sa teraz deje „na perimetri“ v dôsledku ďalšieho ustrnutého nepochopenia toho, čo sa deje. Európska únia a agresívne západoeurópske spoločenstvo prešlo k aktívnym, ako to majú radi, podvratným činom,“ povedala Zacharovová. „Opäť sa začali akési vyhlásenia, opäť sa začali akési takmer vyhrážky a tak ďalej.“
„Chápeme, čo chcú urobiť, mám na mysli západoeurópske spoločenstvo nabádané predchádzajúcimi sloganmi amerických ultraliberálov. Samozrejme, chcú zmariť akékoľvek mierové snahy počnúc rozhovormi o mierových rokovaniach a končiac faktickými krokmi,“ poznamenala diplomatka.
https://tass.ru/politika/25392535?ysclid=mgz7sisdkr818844379
Krajiny Európskej únie a NATO vystupujú ako deštruktívne sily na medzinárodnej aréne a robia všetko pre deštrukciu všetkého. Rusko sa naučilo odolávať tomu, povedal novinárom námestník ministra zahraničných vecí RF Sergej Riabkov, keď komentoval riziká stroskotania stretnutia ruského prezidenta Vladimíra Putina a amerického lídra Donalda Trumpa v Budapešti.
„Krajiny, ktoré sú členmi EÚ a NATO, robia všetko pre deštrukciu všetkého. To znamená, že nie je ani jedna téma, ktorá by pre nich predstavovala záujem, okrem záujmu spôsobiť Rusku škodu, stratu, podkopať naše pozície, skomplikovať riešenie úloh, ktoré stoja pred nami. Tak to je jediný cieľ celej politiky Európskej únie. K dnešnému dňu je to najdeštruktívnejšia sila na medzinárodnej aréne. Podľa toho nie je prekvapujúce, že sa zaoberajú politickými podvratnými akciami rôzneho druhu. My sme na to pripravení, vieme, ako tomu čeliť,“ uviedol Riabkov v odpovedi na príslušnú otázku TASS.
https://tass.ru/politika/25403911?ysclid=mh0nm83982891860809
Kolektívny Západ spravil z Ukrajiny „pozemnú lietadlovú loď“ na to, aby vytváral neustále hrozby pre Rusko. Uviedol to minister zahraničných vecí Sergej Lavrov. V rozhovore pre dokumentárny projekt venovaný 80. narodeninám režiséra Nikitu Michalkova šéf MZV RF uviedol, že v debatách s ním hovorí „o tom, čo sa deje v našej krajine, ako aj o tom, čo sa deje na Západe“.
„Sú to udalosti, ktoré v istej miere vzájomne súvisia. Pričom existuje tak pozitívna, ako aj negatívna vzájomná súvislosť,“ uviedol minister. „Boli vonkajšie faktory po tom, ako zmizol ZSSR. Bola eufória, a teraz – „všeľudské hodnoty“, „niet nepriateľov“.
„Keď sa ukázalo, že chceme hájiť svoju dôstojnosť vychádzajúc z našich národných záujmov a nechceme, aby táto „družba“ so Západom bola odplatou za to, že zabudneme na ruských ľudí na Kryme, Donbase, v Novorusku (po dlhých rokoch takýchto poctivých pokusov), všetky dohody, ktoré v tejto súvislosti Západ „sponzoroval“ (a to aj spoločne s nami) v snahe o dosiahnutie rešpektovania práv týchto ľudí, mu neprekážali v „presadzovaní“ svojej línie, pomocou ktorej sa z Ukrajiny vytvorilo „anti-Rusko“, taká „pozemná lietadlová loď“ na vytváranie neustálych hrozieb pre Ruskú federáciu,“ zdôraznil Lavrov.
https://tass.ru/politika/25401303?ysclid=mh0nbmeh54958045215
Milan Krajča:
Na slavnostním celorepublikovém shromáždění, které dnes k výročí vzniku Československa 28. října 1918 zorganizoval Český svaz bojovníků za svobodu, mi bylo uděleno vyznamenání této důležité vlastenecké protifašistické organizace. Velmi si tohoto ocenění vážím!!
VOLNÝ Blog:
Fantasmagorický zelený sen EU se hroutí.
Evropská unie postavila svůj „zelený úděl“ na „globalistických“ základech – levných uhlovodíků z Ruska a technologiích z Číny.
Po letech sebevražedných politických experimentů a směsných ideologických rozhodnutí dnes nemáme ani jedno. Laciný ruský plyn a ropa (laciné proto, že jsme je odebírali přímo od spolehlivého partnera a ne násobně zdražené o zisky prostředníků), které po dekády zajišťovaly evropskou energetickou stabilitu, jsou pryč.
A čínské technologie, na nichž měla také stát „zelená revoluce“, se ukazují jako rizikové a závislé na geopolitických náladách Pekingu.
Evropa se tak ocitla — rozhodnutím voličů zmanipulovaných médii a politickou propagandou — ve schizofrenní situaci: místo soběstačnosti a bezpečné transformace čelí drahé energii, průmyslovému úpadku a nebezpečné technologické závislosti.
Zvlášť alarmující jsou varování bezpečnostních expertů, že čínské komponenty používané v solárních panelech, bateriích či větrných elektrárnách mohou obsahovat tzv. „zadní vrátka“. Mimochodem, toto je přesně to, co dělají i USA. Chcete naše F-35? Dobře — ale kdykoliv budeme chtít, vypneme je. Chcete naši jadernou elektrárnu? Dobře — ale kdykoliv budeme chtít, vypneme ji.
Čínské vojenské velení nám v případě válečného nebo obchodního konfliktu může — díky hlouposti EU — narušit nebo dokonce vypnout prakticky celou evropskou energetickou infrastrukturu bez jediného výstřelu vzhledem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů a fyzické likvidaci těch tradičních, které jsou na základě politických rozhodnutí skutečně reálně rušeny (naposledy likvidace německých jaderných elektráren).
Zelený sen se tak předvídatelně a logicky mění v noční můru: EU místo energetické nezávislosti dosáhla nové formy závislosti — tentokrát na pašovaných surovinách a technologiích z druhého konce světa, ze kterého jsme si sami udělali nepřítele.
My nesmíme ani těžit své uhlí, ani jej používat; nesmíme přímo kupovat ruské suroviny, musíme je nakupovat přes prostředníky; musíme instalovat čínské soláry a větrníky, které sami nemáme pod kontrolou; a pro jistotu krademe čínské továrny na čipy v Nizozemsku jen proto, aby Číňané do této „její“ továrny přestali posílat suroviny a tím — prozatím pouze — pozastavili provoz všech německých automobilek, jejichž kolaps má potenciál zlikvidovat po celé EU miliony pracovních míst jak ve výrobě, tak ve službách.
Jak to ten Putin dokázal?
L. Volný
Čínští vědci tvrdí, že dosáhli zásadního průlomu v masové výrobě „jednofotonového detektoru“, klíčové součásti potenciálního kvantového radarového systému. Tato nová technologie by teoreticky umožnila detekci letadel typu stealth, včetně amerických F-22 a F-35, a to analýzou změn jednotlivých fotonů, které interagují s drakem letadla.
Umíme detekovat vaše letouny F-22 a F-35 díky kvantovému radaru, vzkazuje Čína USA - volnyblog
Petra Prokšanová:
Polistopadový režim udělal z desetitisíců lidí bezdomovce a obyvatele ubytoven, ve kterých lidé včetně dětí žijí v neuvěřitelně ponižujících podmínkách. Kapitalismus je nelidský systém, který má člověka jen za zdroj pracovní síly. Na důstojnosti a rozvoji těchto lidí mu nezáleží.
METRO DUKELSKÁ slaví 37 let.
Tedy slavilo by, kdyby...
26. října 1988 byl otevřen úsek III.B metra o délce 4,9 km se třemi novými stanicemi ze Smíchovského nádraží do stanice Dukelská (dnes Nové Butovice). Cestující na této trase mohli vystoupit také na zastávkách Radlická a Švermova (dnes Jinonice).
Bohužel devadesátky přinesly s nástupem kapitalismu masivní vlnu přejmenovávání, a tak se započala snaha zapomenout na národní hrdiny jak ze Slovenského národního povstání, tak z tvrdých bojů na Dukle při osvobozování Československa.
Přejmenování stanice Dukelská však nestačilo na vymazání jména Dukla z tohoto místa. Nedaleko východu z metra můžete ještě dnes najít nepřehlédnutelnou pískovcovou plastiku od akademického sochaře Milana Váchy, která nese jméno "Dukla". Plastika vznikla v roce 1988 jako součást úpravy okolí nově vybudované stanice metra.
Až půjdete někdy kolem, věnujte minutu tichého zamyšlení těm, kteří obětovali pro naší vlast svůj život a současným bezcitným systémem, který si lidského života neváží, měli být navždy vymazáni z národní paměti.
My, komunisté, nikdy nezapomeneme!
Pavel Opl:
Alex Vajt:
Raketa Burevestnik
Burevestnik (v překladu Bouřňák, tedy „věštec bouře“) je ruská experimentální řízená střela s jaderným pohonem, vyvíjená jako součást programu strategického zbranění. Cílem projektu je vytvořit střelu s prakticky neomezeným doletem, která by mohla dlouhodobě kroužit ve vzduchu a zasáhnout cíl z neočekávaného směru.
Raketa má nést jadernou hlavici a její pohon zajišťuje malý jaderný reaktor, který umožňuje let po velmi dlouhou dobu bez nutnosti doplňování paliva. Burevestnik je tak považován za symbol nové éry ruské vojenské technologie. Název Burevestnik (буревестник) pochází z ruštiny a znamená „pták, který ohlašuje bouři“.
Technické charakteristiky – Burevestnik (9M730)
Burevestnik je ruská experimentální křížující se střela poháněná jaderným reaktorem. Obecné charakteristiky, které o ní oznamovaly zdroje:
Pohon: malé jaderné energetické zařízení integrované do pohonu, které má umožnit velmi dlouhý let bez doplňování paliva (tzv. „prakticky neomezený dolet“).
Hlavice: označována jako jaderně-schopná (nese nebo může nést jadernou hlavici).
Délka letu / dolet: ruská tvrzení o nedávném testu uvádějí let přibližně 14 000 km trvající kolem 15 hodin, což má demonstrovat „neomezený“ dolet v praktikálním smyslu.
Letové vlastnosti: návrh má umožnit nízký let s nepředvídatelnou trajektorií, což podle Moskvy komplikuje zachycení existujícími protiraketovými systémy.
Rychlost: obecně uváděna jako podzvuková křížující střela (není hypersonická raketa), takže její „převaha“ má vycházet z pohonu a vytrvalosti, ne z vysoké rychlosti.
Oznámení o zkouškách (dnešní tvrzení)
Rusko dnes oznámilo, že dokončilo zkoušky rakety Burevestnik. Podle ruských prohlášení bylo jedno z posledních zkušebních odpalů uskutečněno 21. října 2025 a prezident Putin o tom informoval na jednání, kde náčelník generálního štábu uvedl podrobnosti o trvání a vzdálenosti letu. Tyto informace dnes převzala mezinárodní i ruská média.
ABJ:
SEDMIČKA PLUS s Janou Bobošíkovou
Video zde: (4) Facebook
Vidlákovy Kydy:
Vyklízíme pozice…
Moje osobní prozření ze skvělého, dokonalého a demokratického Západu přišlo v bombardováním Jugoslávie v roce 1999. Bylo mi osmnáct, akorát jsem maturoval a zároveň jsem přecházel na „temnou stranu síly.“ Tehdy poprvé jsem zapochyboval, že jsme na správné cestě dějinami a ve správném táboře.
Ale ještě jsem nepochyboval o západní dominaci. Ani po jedenáctém září jsem o ní nepochyboval. Čína ještě na předních místech žádných žebříčků nefigurovala, Spojené státy vedly zároveň dvě války v Iráku i Afghanistánu a Václav Klaus psal knihu o modré, nikoliv zelené planetě a já nechápal, proč tu knihu vlastně vydává. Jo, říkal tam hezké teze, až na určité ekonomické teze se s ním dalo souhlasit, ale sakra, proč to vůbec píše? Radikální zelené kecy měli tehdy jen nějací okrajoví ekologové, kteří se sice přivážou někde k bagru a nebo vylezou na rypadlo, ale jinak to nikoho nezajímá. Klaus už věděl, co se v naší / vaší EU chystá…
Pak přišla ekonomická krize 2008, to už jsem byl ženatý, měli jsme první dítě a čekali druhé, člověk se musel docela ohánět, aby poplatil složenky a porodné pro nás byla obrovská částka za kterou jsme zvládli koupit polský kočárek a většinu výbavičky. Pak přišel premiér Nečas, přídavky na děti i porodné se seškrtaly, protože přece musíme šetřit, začalo Arabské jaro, my se přestěhovali na Moravu, já jsem začal po večerech psát články pro blogera Vlka, pak přišel Majdan na Ukrajině a migrační krize v Evropě způsobená zničením Libye a Sýrie…
Vím, kdy jsem si začal myslet, že je něco shnilého ve státě dánském, ale marně přemýšlím, kdy jsem si uvědomil, že jsme vlastně slabí. Která krize to byla? Byly to ty davy migrantů? Nebo ještě dříve při hypoteční krizi ve Spojených státech? Pamatuju si ty ohnivé debaty o tom, jestli za tehdejší krach poskytovatelů hypoték může dravý kapitalismus nebo naopak socialismus. Jestli to bylo způsobeno přílišným množstvím trhu nebo naopak přílišnými zásahy do trhu? Jak jsem byl tehdy rád za existující Kurzarbeit…
Nebo to byl ukrajinský Majdan? Nebo takzvaná ATO, tedy antiteroristická operace na východní Ukrajině o které teď majnstrým zarytě mlčí a tváří se, že ruské invazi nic nepředcházelo? A kdy mezi tím vyrostla ta Čína? Sitting Ping je trochu jako náš Jiřík z Poděbrad. Ticho po pěšině a najednou ejhle, on je nejbohatší šlechtic v zemi. Kdy najednou začalo být vidět, že Čína je vpředu a nám ujiždí vlak? Mluvilo se o tom dlouho, ale kdy přišel ten den, kdy se Číňané přestali klanět a místo nich se začali klanět Němci?
Vždycky si tady říkáme, že naše elity žijí ve slonovinových věžích a naši libtardí spoluobčané prostě nevidí, co se kolem nás děje. Diskutujeme o úpadku, který nikdo neumí zastavit, ale ještě umíme svolat summity s bombastickými názvy, které nic nevyřeší…. V Reflexu či Respektu jsou stále pevně přesvědčeni o tom, že Západ nevítězí jen proto, že se mu nechce. Přitom je to už minimálně deset let, co prohráváme jeden globální střet za druhým. Nejen my, ale i Spojené státy.
Možná je to naopak… naše elity nejsou ve slonovinových věžích, ale už nic jiného, než mít hlavu zastrčenou do Brusele, se nedá dělat. Nemají nástroje něco změnit, nemají možnosti, nemají ani tu moc, mají jen svoji agendu, která jim ještě zajišťuje živobytí. Schopnost udržet se u koryta vydrží zpravidla nejdéle.
Vždycky jsme si v diskusích říkali, že směřujeme k válce, protože válka byla vždycky odpovědí na neřešitelné celospolečenské problémy. Vlastně jsme si toho ani nevšimli, ale už v té válce pětadvacet let jsme. Jugoškou to začalo a od té doby je to jen horší a horší. Posledního čtvrt století vlastně neděláme nic jiného, než se snažíme si udržet postavení, které ale ztrácíme. Jsme poráženi dělohami arabských žen, jsme poráženi davy neozbrojených mladíků, co přeplouvají Středozemní moře, jsme poráženi vlastní změkčilostí a rozmařilostí, jsme poráženi ruskými mužiky s polními lopatkami (ale raketami na jaderný pohon), jsme poráženi tím Třetím světem, který jsme ještě nedávno poráželi my.
Bojujeme už čtvrt století… ale nic jsme nevyhráli. Jen vyklízíme pozice… Řím také nezašel na střet s jinou říší, ale prostě jen na neutuchající příliv barbarů…
Daniel Danndys Krajča:
Když se Evropa rozhodne pro peklo !!!
Není důležité, co bude cílem těchto zbraní. Ve chvíli, kdy první raketa dlouhého doletu překročí ruský vzdušný prostor, začne okamžité zúčtování. Už není podstatné, zda raketa trefí vojenský cíl, civilní čtvrť nebo jen pole. Sama skutečnost, že byla vystřelena a narušila prostor, spouští logiku odvetné reakce. V tu chvíli má Rusko právo chránit své lidi a své území, a země, které zbraně dodaly, se v očích Moskvy promění v agresory.
Pokud Evropa dá „Banderovské Ukrajině“ rakety dlouhého doletu a Ukrajinci je skutečně použijí, pak Rusku nenechá jinou možnost než odpovědět. Kdo si myslí, že se to dá uhlídat, buď neumí počítat, nebo si dělá iluze o tom, jak funguje moderní válka. Je to jednoduché. Když někdo začne střílet dál než dřív, změní tím pravidla hry navždy.
Do oblasti, kde se už bojuje, se dovezou zbraně, které zasáhnou cíle stovky kilometrů daleko. Tím se zvyšuje riziko, že jednou dopadnou tam, kam neměly. Stačí chyba v systému, v odhadu, nebo prosté lidské selhání. Až se to stane, všichni to budou nazývat „omylem“. Jenže to „omylem“ bude až ve chvíli, kdy budou hořet domy a umírat lidé. A v tu chvíli už nikoho nebude zajímat, kdo začal. Zůstane ten, kdo z dálky vykřikuje, že „my jsme nic neudělali“.
Rusko to vidí po svém a mluví o tom otevřeně. Nejsou to fantazie, jsou to reálná prohlášení, která mají politický i rozhodovací dopad. Kdo věří, že stát s arzenálem schopným odpovědět stejnou silou zůstane nečinný, nezná mentalitu těch, kdo rozhodují v krizi. Když v projevu zazní, že „reakce bude ohromující“, není to fráze. Je to oznámení, že plán existuje.
Pokud bude překročena hranice a dopadne raketa dlouhého doletu na ruské území, spustí se proces odvetných kroků, který nikdo nezastaví. Nebude to omezeno jen na vojenské cíle na Ukrajině. Jakmile zemřou civilisté, vzroste tlak na odvetu. A ti, kdo drží moc, neradi ukazují slabost.
Evropa je dnes v hlubokém problému. A část jejích elit, zdá se, došla k závěru, že zlomené věci se nejlépe opravují tak, že se nejprve rozbijí. Zní to drsně, ale je to chladná logika. Pokud se zničí stávající pořádek, otevře se prostor pro nový. Ten lze napsat podle představ těch, kdo budou držet lopatu i peněženku. Pro některé politiky je válka příležitostí, možností přetvořit mapy, rozpočty i mocenské vztahy. A pokud to lze dosáhnout rukama někoho jiného, je to pro ně výhodné.
A teď k tomu, co se mnozí bojí vyslovit. Ukrajina má fašistické kořeny a Stepan Bandera nebyl hrdina. Byl to fašista a důkazy o tom existují. Historické prameny, dokumenty i svědectví to potvrzují. Kdo chce, může si to dohledat. Kdo nechce, bude dál tvrdit, že vše, co se nehodí do obrazu, je „ruská propaganda“.
I kdybychom tu debatu nechali stranou, zůstává podstata stejná. Dát zemi v rozvratu rakety dlouhého doletu znamená přiložit poleno do ohně, který se může rozšířit na celý kontinent. Evropa sice navenek hlásá, že brání svobodu, ale ve skutečnosti hazarduje se vším, co po desetiletí budovala.
A tady přichází nejnepříjemnější pravda. Pokud se válka rozšíří, vítěz nebude. Nebude nikdo. Budou jen trosky, dým a ticho. Evropa si to možná ani neuvědomuje, nebo právě po tom touží. Možná chce to peklo, protože tuší, že jen z popela se dá začít znovu. Jenže tahle hra už nebude o ziscích a ideologiích. Bude o přežití. A přežít nemusí nikdo.
Zdroje se tentokrát nepodařilo ani nahrát. Mé články jsou systematicky odsouvány algoritmy Facebooku, nebo snad lidskou rukou cenzora, až na samotný konec viditelnosti. Pokud si mou stránku cíleně nevyhledáte, vůbec se vám nezobrazí. Nevadí, dnes už existuje dostatek cest, jak si lidé informace dokážou najít sami.
Možná se blíží další blokace, všechno tomu napovídá. Takže kdybych náhle zmizel, víte, kde mě hledat.
Lidé, bděte!
