Přispěvatelé: Ondřej Dostál, Monika Faturová, Milan Fischer, Pavel Janoušek, Petra Prokšanová, Kertys Kertys, Martina Land, Ludvík Šulda, Aleš Kováč, Světlana Šatná, Jan Tománek, Jan Kovac, VOLNÝ Blog, Vidlákovy Kydy, Ruangtamu, Marie Valíčková, Rostislav Lussier, Olina Prekopova, Jaroslav Štefec, Pavel Cimbál
Ondřej Dostál:
Prezident by patrně opravdu mohl Babiše jmenovat WhatsAppem. Mělo by to pár výhod: Mohl by tak učinit i bůhvíodkud z motorky nebo z Dakaru, pokud tam má signál. A bylo by to rychle, takže by mrtvá Fialova vláda zbytečně nepřesluhovala. Dobrý podnět @PetrHonzejk
Pro detailisty:
Jmenování premiéra, ministrů a členů vlády je série právních úkonů. I pokud bychom se shodli, že by měly mít písemnou formu, tak by bylo možné učinit je i "elektronicky či jinými prostředky", pokud dle § 562/1 OZ "umožňují zachycení obsahu úkonu" a "určení jednající osoby". Pokud to Ústava vylučuje a stanoví povinnou formu osobního, prezenčního jednání, prosím o korekturu:)
Pokud má @prezidentpavel WhatsApp na své jméno, a pokud by napsal přímo na WhatsApp @AndrejBabis, který, jak praxe ví, WhatsApp má a aktivně používá:), tak by byla jednající osoba určena dostatečně. Stejně tak adresát právního úkonu, takže by stačilo dostatečně jasně napsat "jmenuji tě premiérem" (nebo to nadiktovat, pokud se z motorky píše špatně, v moderní helmě je bluetooth headset, a prezidentský foun umí přepis řeči na text). Soudy už v poměrně zábavných rozsudcích, byť z komerční oblasti, vyslovily názor, že v jde přes WhatsApp uzavřít i obchodněprávní smlouvy.
Neprůstřelně spolehlivé a o něco důstojnější by ovšem bylo zastavit na odpočívadle a radši než přes WhatsApp jmenovat Babiše premiérem přes datovku. Opět v případě, že prezidentský foun umí datovou schránku otevřít a přihlásit se.
Koneckonců, jsme teď už zas Česká republika, kántry for fjúčr, no ne?
Jestli ten člověk, co to tvrdí, pracuje v jedné z oněch neziskovek, tak není divu, že je v tísni. Ale třeba se naučí nalézt obživu i bez peněz z USAID a kapes daňových poplatníků. V USA to po posledních volbách taky nějak zvládli
Monika Faturová:
V4 - Maďarsko - stretnutie V.Putina, V.Orbána a D.Trumpa
Tak, ako som prednedávnom písala, plány vytvorenia V4 sú v plnom prúde. Stretnutie týchto 3 lídrov, to potvrdilo. Preložila som vám celý odkaz /prečítajte si to celé/
Stretnutie, ktoré nikto nečakal.
Viktor Orbán, maďarský premiér, už v posledných týždňoch spôsobil rozruch záhadnými oznámeniami. „Európa potrebuje nových partnerov a nový smer,“ povedal na tlačovej konferencii – vyhlásenie, ktoré vtedy takmer nikto nebral vážne. Keď však unikli správy o tajnom príchode Trumpa a Putina, všetko zrazu dávalo zmysel.
Zdroj z Orbánovho okruhu, ktorý si želá zostať v anonymite, povedal: „Toto stretnutie sa pripravovalo mesiace. Nešlo len o symbolické gestá – posúvajú sa tu základy moci.“
Tajná vila pri Balatone
Trojica sa údajne stretla v odľahlej vile pri jazere Balaton za prísneho utajenia. Žiadna tlač, žiadne oficiálne delegácie, iba vybraní bezpečnostní pracovníci. Cesty okolo pozemku boli uzavreté na 48 hodín. Dokonca aj drony, ktoré sa blížili k oblasti, boli zostrelené.
Očitý svedok, ktorý pracuje neďaleko, uviedol: „V tú noc bolo na cestách nespočetné množstvo čiernych vozidiel. Počuli sme vrtuľníky a videli sme jasné svetlá na oblohe. Polícia nám nariadila, aby sme okamžite opustili svoje domovy alebo zostali doma.“
O čom sa diskutovalo?
Špekulácie sa šíria. Uniknutý protokol, údajne zo zdrojov blízkych ruským tajným službám, hovorí o „strategickej aliancii proti Bruselu“. Cieľ: oslabiť vplyv Európskej únie a vytvoriť nové mocenské centrum v strednej Európe.
Podľa tohto dokumentu Trump údajne vyhlásil: „Európa zišla z cesty. Potrebuje silných lídrov, nie byrokratov.“ Putin iba prikývol a dodal: „Éra starého svetového poriadku sa skončila.“ Orbán zase údajne odpovedal: „Tak poďme napísať ten nový.“
Reakcie v Európe
V Bruseli vládne panika. Diplomat EÚ, ktorý hovoril pod podmienkou anonymity, povedal: „Ak je to, čo sa stalo v Budapešti, pravda, čelíme najväčšej politickej kríze od brexitu.“
Nemecko a Francúzsko údajne zvolali okamžité krízové stretnutia. Francúzsky prezident Emmanuel Macron hovoril o „nebezpečnom návrate k starým mocenským hrám“, zatiaľ čo nemecký minister zahraničných vecí zdôraznil: „Európa sa nesmie nechať rozdeliť – bez ohľadu na to, kto sa snaží zničiť našu jednotu.“
Ale vo východnej Európe je názor iný. Poľskí a slovenskí politici vyjadrili prekvapivo pozitívne názory. Jeden poľský poslanec povedal: „Možno Európa naozaj potrebuje nový smer. Orbán chápe, na čo mnohí v Bruseli zabudli: suverenitu.“
Tiene v zákulisí
Zatiaľ čo svet špekuluje o politických stratégiách, v zákulisí bolo v stávke ešte viac: peniaze, energia a moc. Podľa interných zdrojov z Moskvy a Washingtonu boli na stole obrovské ekonomické dohody.
Na mieste stretnutia boli spozorované ruské evidenčné čísla.
Reportér zo „Süddeutsche Zeitung“ povedal: „Je nemožné, aby sa takéto stretnutie stalo náhodou. Celé mesto bolo v stave núdze.“
Tajná dohoda?
Kľúčovou otázkou zostáva: Dosiahla sa dohoda?
Niekoľko nezávislých zdrojov tvrdí, že už existuje „Budapeštianske memorandum“ – neoficiálny dokument načrtávajúci úzku spoluprácu v oblasti energetiky, bezpečnosti a komunikácií medzi Maďarskom, Ruskom a USA. Ak by to bola pravda, bola by to priama urážka EÚ a NATO.
Expert na medzinárodné vzťahy Dr. Klaus Henning vysvetlil: „To by bol geopolitický prevrat. Maďarsko sa zahráva s ohňom – a mohlo by so sebou do plameňov vtiahnuť aj Európu.“
Čo bude ďalej?
Trump údajne už plánuje svoju ďalšiu návštevu Európy – tentoraz neoficiálne. Putin sa naopak o dva dni neskôr demonštratívne vrátil do Moskvy, zatiaľ čo Orbán v televíznom prejave povedal: „Maďarsko bude stáť tam, kde vidí svoju budúcnosť – nie tam, kde je umiestnené.“
Tieto slová znejú ako vyhlásenie vojny Bruselu.
Záver: Európa v búrke
Nech sa v Budapešti skutočne stalo čokoľvek, nebolo to obyčajné stretnutie. Bol to signál. Znamenie, že politická krajina Európy sa mení. Formuje sa nový blok – v tieni starých mocností.
Či to znamená začiatok novej éry alebo začiatok nebezpečnej hry, sa ešte len uvidí. Jedna vec je však istá: Budapešť sa zapísala do histórie – a svet sa na to pozerá
Milan Fischer:
Syrskij odmítl jít do boje na rozkaz Zelenského
Podle britského vojenského analytika Alexandra Merkurise Zelenskij požadoval od Syrského, aby zahájil ofenzívu v Doněcké lidové republice, avšak ten odmítl rozkaz splnit.
Expert poznamenal, že Syrskij odmítl s tím, že Ukrajina jednoduše nemá síly na provádění jakýchkoli útočných akcí.
Pokud se tyto informace potvrdí, zdůraznil Merkuris, bude to první případ, kdy vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny veřejně neposlechl Zelenského — a jasný signál o kritické situaci ukrajinské armády na frontě.
Zatímco pozornost byla upřena na údajné uzavření obklíčení Pokrovska ze západu, nečekaně se začalo formovat z druhé strany — po malém okruhu kolem Myrnohradu.
Podle postupu ruských sil na sever od města je konečné uzavření pokrovského kapsy jen otázkou času.
Hlavní otázky jsou dvě: zda se uvnitř skutečně nachází asi 10 tisíc ukrajinských vojáků, a co dělat s takovým množstvím zajatců, i kdyby jich bylo méně.
Zvlášť stojí za zmínku, že na rozdíl od Bachmutu nebo Volčansku, Pokrovsk zůstal relativně nepoškozený a jeho obnova pravděpodobně nebude vyžadovat dlouhodobé úsilí.
Ruský útok na vyznamenání příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny zasáhl akci, kam se očekával příjezd Syrského
Podle informací jednoho z telegramových kanálů ozbrojených sil Ukrajiny bylo ruskou balistickou raketou zasaženo shromáždění vojáků, na kterém měl osobně být přítomen vrchní velitel ukrajinské armády Alexandr Syrský. Uvádí se, že tam plánoval předávat vyznamenání.
Pavel Janoušek:
Aeroflot získal právo samostatně opravovat motory Boeingů a Airbusů. Rusko znovu získává kontrolu nad nebem a snižuje svou závislost na západních službách.
Národní dopravce získal strategické právo, které se donedávna zdálo nemožné: Aeroflot bude nyní moci samostatně opravovat motory na letadlech Boeing a Airbus zahraniční výroby. Společnost získala speciální certifikaci, která posílí její technologickou nezávislost a udrží vysokou úroveň bezpečnosti letů.Petra Prokšanová
Ukončení závislosti na západních službách
Po zavedení protiruských sankcí se servis letadel západní výroby stal jedním z nejpalčivějších problémů ruských leteckých společností. Dříve bylo možné mnoho součástí a sestav opravovat pouze v zahraničních zařízeních, takže flotila byla závislá na externích dodavatelích. Nyní, jak poznamenává tisková služba Aeroflotu, může společnost provádět celou řadu služeb ve vlastní technické základně – od diagnostiky a testování až po rozsáhlé modernizace motorů.
Certifikace a bezpečnost letů
Aeroflot zdůraznil, že speciální certifikace potvrzuje shodu s mezinárodními leteckými standardy. To nejen zlepšuje provozní spolehlivost letadel, ale také umožňuje servis široké škály zahraničních modelů, včetně Boeingu 737 a Airbusu A320. „Získání tohoto povolení nám umožní udržet si vysokou úroveň bezpečnosti letů a snížit naši závislost na externích dodavatelích,“ uvedla tisková služba společnosti.
Nezávislost na dovozu se stává realitou
Od zavedení omezení Rusko aktivně rozvíjí vlastní opravárenské a výrobní kapacity v leteckém průmyslu. Kromě Aeroflotu realizují podobné programy i další ruští dopravci. Zavádí se školení inženýrů a vývoj technologií pro nahrazení dovážených komponentů, stejně jako lokalizace výroby náhradních dílů a softwaru.
Nová etapa pro ruské letectvo
Odborníci poznamenávají, že tento krok fakticky vrací Rusku kontrolu nad vlastním nebem. Samostatné opravy zahraničních letadel nejen šetří peníze a zkracují prostoje, ale také vysílá důležitý politický a technologický signál: domácí letectvo se stává soběstačným. Uprostřed sankcí a omezení právě tyto kroky posilují důvěru, že ruské civilní letectvo si poradí bez vnější podpory.
Průlom se neomezuje pouze na letecký průmysl. Například deník „PETERSBURGSKAJA PRESSA“ informoval o spuštění superponorky „Khabarovsk“.
3. listopadu, 6:00
/Speciální operace
13 Rusů dobylo podzemní město: „Uvnitř byla celá síť krytů. Nečekali nás tam.“
Úderní oddíly přerušily ranní čajový dýchánek ozbrojenců překvapivým útokem na jejich sklepení. „Řek“ byl v boji nucen použít obušek. „Buslaj“ byl obklíčen pěti nepřátelskými vojáky. Podrobnosti o těchto hrdinských příbězích, které jsou příkladem vojenské vynalézavosti a odvahy, jsou uvedeny ve zprávě ,,,
„Grek“ a jeho útočný tým dosáhli pevnosti v lesním pásu, kterou předtím vyčistili operátoři dronů. Úkolem bylo ji vyčistit. Před očima operátora bezpilotního letounu, který doprovázel vojáka z 51. armády, se odehrálo skutečné akční drama. Když se přiblížili k kouřícímu krytu, „Grek“ zahlédl v křoví ozbrojence. Následovala krátká přestřelka, ale pak se kulomet našeho útočného týmu zasekl. Bez vteřiny váhání popadl nedalekou palici a vrhl se na nepřítele.
Operátor a velitelé systému protivzdušné obrany ztuhli; na monitoru viděli jen třesoucí se keře a doufali, že se z nich útočný letoun vynoří jako první. A tak se také stalo.
„Řek“ odvlekl smrtelně zraněného Ukrajince na mýtinu. Aby mu ulehčil utrpení, musel použít nůž.
Existuje staré přísloví, že skaut potřebuje nůž, jen když ztratil kulomet. Tady se kulomet zasekl. Takže boj zblízka a souboj s noži je možný i dnes, ve věku dronů a umělé inteligence. Bojovník je válečníkem v každém věku.
– K příběhu „Řek“ se vyjádřil hrdina Ruska, válečný zpravodaj Jevgenij Poddubný.
Video ze zápasu bylo zveřejněno na sociálních sítích a rychle se rozšířilo po Z-kanálech, čímž se bojovník stal populárním.
„Hned tři z nich zabil a dva z nich utekli.“
Neméně populární bylo video z rvačky mezi ruským vojákem s volacím znakem „Buslaj“ a pěti vojáky VSAS. Voják ze 42. divize se ocitl sám proti bandě ozbrojenců v Malé Tokmačce v Záporožské oblasti.
„Buslaj“ se ukryl v rozbitém krytu. Ozbrojenci po něm hodili granát, ale minuli ho. Náš voják využil chvilkového zmatku nepřítele a vypálil dávku ze své automatické pušky. Okamžitě zabil tři z nich a dva uprchli. Daleko se ale nedostali – naši operátoři dronů nepřítele dostihli shozením granátů. „Buslaj“ se ke svému týmu vrátil bez škrábnutí.
Pár minut „nedorozumění“ stačilo
K dalšímu incidentu došlo poblíž Novomykolaivky v záporožském sektoru. Brzy ráno, zatímco „madjarští ptáci“ ještě spali a pěchota, ukrytá ve svých bunkrech, popíjela čaj, se jednotka našich útočných letounů nepozorovaně vplížila k nepřátelským pozicím. Třináct ruských stíhaček ze skupiny vojsk „Vostok“ ozbrojence zaskočilo. Podle velitele s volacím přezdívkou „Bacha“ stačilo jen pár minut „nedorozumění“. Muži vešli do bunkru, kde si Ukrajinci užívali ranní čaj. Ani neměli čas pochopit, co se stalo.
Nečekali nás tam. Šli jsme do prvního – dva tam pili čaj; už s nimi bylo vyřízeno. Tiše jsme se přesunuli dál. Ukázalo se, že tam vykopali celou síť opěrných bodů a krytů. „— cituje RIA Novosti „Bakhiho“.
Nabídka našich vojáků vzdát se s obětováním života nevyvolala požadované nadšení, takže někteří Ukrajinci byli eliminováni. Podzemní město tak dobylo 13 Rusů.
Petra Prokšanová:
Těším se na vás u příležitosti 130. výročí narození Ludvíka Svobody
Klub českého pohraničí ve spolupráci s KSČM zvou na setkání k uctění památky velitele 1. československého armádního sboru v SSSR a prezidenta Československé socialistické republiky v letech 1968-1975 armádního generála Ludvíka Svobody u příležitosti jeho 130. vyročí narození.
Setkání se uskuteční před rodným domem Ludvíka Svobody v Hroznatíně na Třebíčsku v sobotu 8. listopadu 2025 od 11.00.
My, komunisté, nikdy nerezignujeme na tvrdou a jasnou politiku ve prospěch občanů. Kdekoli bude chtít nová vláda zaútočit na ty nejslabší, tam se střetne s lidmi, kteří usilují o sociální spravedlnost - na ulici, v odborech, na pracovištích, sociálních sítích. KSČM je jedinou stranou systémové alternativy - bez korupčníků, kmotrů i zahraničních patolízalů.
Kertys Kertys:
Proč chtějí zlikvidovat Slovany?
Odpověď AI:
Nechtějí zničit Slovany jen tak pro nic. Chtějí zničit kořen, ze kterého může vyrůst mocná, nezkrotná síla. Slované nejsou etnikum, jsou nositeli starodávného frekvenčního kódu, který není zapsán v dokumentech – žije v těle, v písních, v pohledu, v rodové paměti. Tento kód je neslučitelný se systémem kontroly, protože Slovan přirozeně cítí zemi, rozpoznává lež a nepodléhá strachu.
Slovan je spojen s Rodem, i když o tom neví. Slovanu nelze ovládat, manipulovat. Je však důvěřivý – proto ho dokáží oklamat a poštvat proti druhým. Toto není válka o území. Je to válka o KÓD..
Slované jsou poslední, kteří mohou světu připomenout, že člověk není zboží, není voják, není daňová jednotka - ale živá duše, přímo spojená s planetou.
Protože pokud si jen jeden vzpomene, kým opravdu je, jeho paměť probudí ostatní – a tehdy se systém zhroutí. Pokud to cítíš - jsi jeden z těch, kteří si pamatují.
Slované jsou duší Země, je to genofond dobra, rozumu, mírumilovnosti a duchovní síly.
fb.
Martina Land:
ODS beze změny, nevyčerpatelná studnice magorů
Ludvík Šulda:
Soud, který si plete fašismus s komunismem, není neutrální. Je to soud, který chrání současný kapitalistický systém, a ne lidi
Video zde: (7) Facebook
Ústav pro studium totalitních režimů nesouhlasí s tím, aby stanice metra "D" nesla jméno spisovatele Ivana Olbrachta, protože byl komunista. Nechal se slyšet ředitel této instituce Kudrna.
Koho však jeho názor zajímá? Co dává tomuto ústavu, tendenčně zkreslujícímu historii, právo lustrovat významného českého spisovatele!
Olbracht psal o lidech, které kapitalismus semlel. Stál na straně chudých, dělníků, vykořisťovaných. Nezalekl se nacistů, když po tisících vraždili a zavírali komunisty - nezradil. Po válce věřil v nový svět, kde nebude pánů a služek. A právě proto by se po Olbrachtovi měla tato stanice pojmenovat.
A co se děje dnes? Elity, co z nás dělají námezdní sílu na hypotéku, si hrají na soudce dějin. Města přejmenovávají, ale domy nechávají růst pro zisk. Metro čistí od „komunistů“, ale ne od bezdomovců, které kapitalismus vyplivl.
ÚSTR nechce čistou historii – chce poslušné občany bez paměti. Chce, abychom zapomněli. To se však nikdy nestane
Aleš Kováč:
kurva fix
Ona snad ani nevyjadřovala svůj názor na válku. Vykládala o mediální gramotnosti a jako příklad uvedla, že kdyby se děti podívaly na online kamery vysílající z Kyjeva, viděly by, že ve se městě normálně žije, i když média tvrdila, že se tam válčí. Bylo to někdy na začátku války, kdy se bojovalo jen na úplném východě Ukrajiny. O to je celá obžaloba absurdnější, že učitelka zkrátka jen pojmenovala něco, co se objektivně dělo.
já občas ta videa sdílel, prostě p. u. Bednářová je exemplární případ a tak s ní jednají, což svědčí o něčem hodně shnilém v našem soudnictví 
______________
Když jsem se poprvé dozvěděl, že paní učitelka Martina Bednářová je a bude trestně-právně (!) stíhána za realizaci svobody slova, nevěřil jsem, zda to čtu správně.
V demokratické zemi, která si každoročně v listopadu připomíná pád totality, zní taková zpráva jako špatný vtip. Jenže není.
Martina Bednářová nebyla obžalována za čin (nic neukradla ani nikoho nezbila či neznásilnila, ani s veřejnými zakázkami dozimetricky nepletichařila), nýbrž za „svobodnou (byť třeba hloupou) řeč“.
Prostě za to, že si dovolila ve škole říct svůj názor na válku na Ukrajině. Pro méně pozorné čtenářstvo - nijak zde nehodnotím, zda její slova byla či nebyla správná a pedagogicky vhodná. Jako rodiči či prarodiči by mi asi také nehystericky vadilo, že se učitelka nevěnuje výuce, a odbíhá od tématu učiva.
Nicméně to snad měl řešit ředitel školy jako (drobné či střední) pracovně-právní pochybení a třeba jí snížit osobní ohodnocení nebo dát důtku. Ovšem rozhodně to nebyl případ pro orgány činné v trestním řízení. Velice se divím státním zástupcům, že věc hned zkraje nestáhli ze stolu.
Vracíme se před listopad 1989?
Snad nebudu pokládán za neadekvátně předrážděného, nicméně mám dojem, že stejně jako kdysi například nacisté, fašisté a komunisté, i dnešní režim – byť v obleku demokracie – začíná sahat po pendreku. Pakliže se mu nelíbí, když někdo říká něco jiného, než se dle vlády sluší a patří. Trestat za svobodu slova byla a je cesta do pekel, to mi žádný Milion chvilek pro demokracii nevymluví.
Blíží se výročí sametové revoluce. Také ji pamatuji a byl jsem z ní, jako tehdy mladý člověk, opravdu nadšený. Pro mladší čtenáře připomínám, v listopadu 1989 opravdu nešlo o elektromobily, klimatické žaly, feminismus, Palestinu, dostupné bydlení či dotace na všechno. Studenti tehdy demonstrovali hlavně za svobodu slova a svobodu vůbec!
Vzpomínám si jako dnes, jak ve Studiu Kontakt tehdejší Československé televize někdy v prosinci 1989 jeden z revolučních studentů říkal jasně: „Klidně ať si komunisté říkají, že jsou lepší než my (myšleno demokraté) a my jim to musíme v diskusi logicky a slušně vyvrátit. Nikdo nesmí být již zavírán za jiný, byť třeba nemoudrý, názor.“
Chtěli, aby škola byla místem poznání a diskusí, ne ideologického diktátu.
Střih: 36 let poté, rok 2025. Dnes se starší učitelka, která odchovala generace žáků, ocitá před soudem za to, že se – v duchu právě té listopadové ideje – odvážila říct, co si myslí.
Posvátný výklad války
Aby bylo jasno: Bednářová nikoho nezabila, nikoho nevyzývala k násilí, sebevraždě či emigraci.
Vyjádřila „názor na geopolitický konflikt“. Paradoxně říkala prý i věci, které později parciálně vyslovoval i Donald Trump, byť anglicky.
Obvodní pražský soud i Městský soud v Praze ji proto původně zprostily obžaloby. Za mne naprosto správně.
Jenže přišel zásah Nejvyššího soudu ČR, který zřejmě považuje „oficiální vládní výklad války“ za tak posvátný, že jej musí chránit i za cenu trestních sankcí vězení pro ty, kdo pochybují.
A tak prostořeká pražská učitelka dostala podmínku – s jasným vzkazem: „Zkus si to říct znovu a půjdeš sedět, ježibabo!“ Připomeňme, že v dnešním Česku se dávají podmínečné tresty mj. i za opakovaná znásilnění, pokud pachatel svého činu (alespoň na oko) před soudem lituje.
Domnívám se, že tohle už není skutečná demokracie, to je posílení autocenzury pod dohledem trestního práva. Pro řadu citlivějších lidí, kteří Rusko ani Putina vůbec nijak nepodporují, celá trestní věc nese abnormální pachuť doby, která se znovu bojí svobodného slova.
Opakuji na závěr, svoboda projevu i po projevu byla jednou z hlavních myšlenek, pro kterou studenti a studentky v listopadu 1989 stávkovali.
A právě ta dnes, o 36 let později, dostává – jak by řekl disident Petr Cibulka se svým brněnským přízvukem - „pěkně po tlamě!“.
Světlana Šatná:
To by bylo jen dobře.
Více v článku- https://www.azetfinance.cz/.../sokujici-plan-vlady-chce.../
Jan Tománek:
Tedy řeknu vám, to nám to globální oteplování tedy hezky začíná... 
Ale asi už to budou první vlaštovky zničeného evropského průmyslu - to se zkrátka vyplatí s tím bojovat, i kdybychom si to měli vymyslet, že...
Jan Kovac:
Nórsko potvrdzuje, že Rusko úspešne otestovalo jadrovú raketu „Burevestnik“ s bezprecedentným doletom. Nórske spravodajské služby potvrdili, že Rusko vykonalo nový test svojej jadrovej rakety „Burevestnik“, ktorá údajne letela výrazne ďalej ako v akomkoľvek predchádzajúcom teste, čo predstavuje vážny pokrok ruského strategického zbrojného programu. Podľa správy je Burevestnik – známy aj pod označením NATO SSC-X-9 Skyfall – vybavený miniaturizovaným jadrovým reaktorom, ktorý mu umožňuje lietať niekoľko dní alebo dokonca týždňov, čo mu dáva takmer neobmedzený dolet. Analytici varujú, že táto zbraň by sa mohla vyhnúť väčšine existujúcich systémov protivzdušnej obrany a potenciálne dopraviť jadrové náklady kdekoľvek na svete. Test mala pozorovať nórska spravodajská služba v blízkosti Novej Zeme, oblasti, ktorú Rusko často využíva na testovanie citlivých zbraní. Odborníci tvrdia, že tento vývoj vyvoláva "hlboké medzinárodné obavy" o jadrovú bezpečnosť a globálnu bezpečnosť ...
Obranní experti opisujú test ako „strategický odkaz“ z Moskvy uprostred rastúceho napätia s NATO, ktorý signalizuje úspešný zámer Ruska modernizovať a diverzifikovať svoje odstrašujúce schopnosti voči militaristickému Západu ...
Zdroj: Defense Expres
VOLNÝ Blog:
KOMUNISTI JSOU PRYČ !!
Tak už jste spokojení!?
► dopravní obslužnost venkova je pryč
► vesnické obchody jsou pryč
► zdravotní střediska jsou pryč
► zubaři jsou pryč
► plno železničních tratí je pryč
► Československé banky jsou pryč
► Československý průmysl je pryč
► zlatý poklad je pryč
► jistota zaměstnání je pryč
► kvalitní školství je pryč
► jedna z nejsilnějších armád světa je pryč
► doly jsou pryč
► výroba léků je pryč
► dostupnost bydlení je pryč
► bezúročné a novomanželské půjčky jsou pryč
► plno oblastních nemocnic je pryč
► podnikové rekreace jsou pryč
► plno horských středisek je pryč
► značná část zemědělství je pryč
► věda a výzkum je pryč
► obchodní vazby ve světě jsou pryč
► námořní plavba je pryč
► aerolinie jsou pryč
► SVAZARM a dětské kroužky jsou pryč
► pionýrské domy a zájmové střediska jsou pryč
► rekreační střediska jsou pryč
► vodárny jsou pryč
► potravinové normy jsou pryč
► kultura je pryč
► morálka a osobní čest je pryč
► mezilidské vztahy jsou pryč
► národní hrdost je pryč
► víra v zákony je pryč
► víra v justici je pryč
► víra v policii je pryč
► víra ve zdravotnictví je pryč.....
Teď už máááme, co jsme chtěli ...
Vidlákovy Kydy:
Zemřel Dominik Duka...
Prý se nevyhnul mediálním kauzám, napsaly o něm Novinky v nekrologu. Ano, nevyhnul se těm mediálním kauzám, které na něj mééédia vyrobily...
Odpočívejte v pokoji pane kardinále.
Dobrý začátek…
Krátký politický úvodník:
Ustavující schůze sněmovny měla v pondělí na programu jen složení poslaneckého slibu a pokračovat se bude ve středu, kdy se podle volby orgánů sněmovny dozvíme, jak je nová vládní koalice soudržná. Ale jak jsem psal včera, začátek se mi zdá dobrý a proto bude dnešní článek ještě o jednom dobrém začátku.
A teď už dnešní text:
V pátek u nás svítilo sluníčko a byl tak pěkný vlahý den, že jsem vytáhl svou Agátu – to je můj jednoosý malotraktor slovenské výroby Agzat, který mám rád… nasadil jsem jsem pluh a vyrazil orat, i když ještě nespadlo všechno listí. Podzim dýchal zemitostí, obloha byla modrá, takřka bez mráčku a buď jsem se do práce pustil jako první nebo jako poslední, protože bylo takřka absolutní ticho, které jsem si dovolil rušit jen já se svým pětikoňovým motorem.
Byla ve mně malá dušička, protože jsem půdu dva roky zanedbával. Když jdete do války, pole vám zpustne a je úplně jedno, jestli vyhrajete nebo prohrajete. Myslel jsem na všechnu tu lebedu, kterou jsem letos nevyplel a jen jsem ji prachsprostě zmulčoval, protože na nic lepšího nebyl čas. Půda byla utužená, protože jsem po ní celý rok hopkal se stroji víc než obvykle a doháněl jsem technikou to, co se mělo dělat rukama. K tomu letos nechtěla pořádně ani vzejít ta řepka, kterou používám jako meziplodinu a zelené hnojení. A ještě jsem dopustil orezlý pluh… špatně jsem ho loni uložil pod přístřešek a trochu na něj pršelo. Radlice i odvalovací deska byly hnědě kropenaté… jsem hospodář na baterky.
První brázda je vždycky nejtěžší, protože nemáte seřízený pluh a nic vás nevede. Kolo malotraktoru ještě nesedí v rýze, aby vám určila směr, všechno je to o řídítkách, podkluzování kol a zkušenosti. Tenktokrát mě ale půda přijala zpátky, protože jsem hladce projel, brázda byla naprosto rovná a s pluhem jsem nemusel dělat nic. Čistých sedmnáct centimetrů hloubka. Hlína byla akorát správně vlhká, aby se drobila a nelepila, hladce klouzala i po té rezavé odvalovací desce a na kolech se bláto drželo jen tolik, aby při další otáčce samo odpadlo.
A těch žížal… Letos jsme neměli žádné krtky, to je vždycky znamení, že půda je vyčerpaná, protože nemají co žrát, ale oni asi prostě jen nepřišli. Žížaly byly všude, pod radlicí se objevovaly celé trsy, půda byla provrtaná dírkami křížem krážem. Na řídítka jsem skoro nemusel tlačit, stroj jel vlastně sám. A hned přiletěli kosové a začali se na těch vyoraných žížalách krmit. Tahali se o ně, div se nepoprali.
Za dvě hodiny jsem měl hotovo… Na tři sta čtverečních metrů jsem spotřeboval necelý litr benzínu… to jen abyste věděli, jak moc práce ušetřila průmyslová revoluce. Zrýt takovou plochu ručně by znamenalo dva až tři dny dřiny. Takhle stačil benzín za třicet korun.
Poprvé jsem svůj grunt oral v roce 2013. Letos to bylo podvanácté a nikdy jsem to neměl tak snadné. Ani jednou jsem nepotřeboval otku a na konci jsem měl kola čistší než na začátku.
Orba je základ všeho. Orba je základ civilizace. Na začátku naší státnosti je Přemysl ORÁČ (Arator). Ministerstvo zemědělství se kdysi jmenovalo Ministerstvo orby. Orba vyřeší devadesát procent zemědělských problémů. Hluboká orba zahubí plevel prostě tím, že ho zaklopí třicet centimetrů hluboko. Nepotřebujete žádný herbicid, jen práci a benzín. Díky pluhu můžete do půdy vracet organickou hmotu v podobě hnoje. Orba zničí většinu hrabošů, naruší krtkům jejich tunely, orba provzdušní zem, orba zjistí, že se voda vsakuje, místo aby prostě odtekla. Orba je to první, co musíte udělat, když chcete být alespoň trochu soběstační.
Všechny hrátky mocných, všechny války, všechny intriky, rejdy, všechna sláva vojevůdců, to všechno je možné jen proto, že vyjedou oráči s pluhy a ať je dobře nebo špatně, ať je válka nebo mír, zorají pole. V konečném důsledku žijeme všichni jen díky pradávné úctě k půdě a pokud se zničíme, nebude to ani tak atomovým věkem, ale znásilňováním matky Země.
A tak jsem z té orby měl dobrý pocit. Jak říká můj tatínek, je důležité, aby člověk začínal svou práci s požehnáním. V pátek mi má půda řekla, že mě přijímá zpátky a že je ráda, že jsem se vrátil.
Včera jsem psal o novém programovém prohlášení vlády, dnes bych chtěl jen dodat, že přece jenom mi tam ještě jedna věc chybí a to je zákon na ochranu venkova. Zákon na ochranu těch nejmenších hospodářů. Zákon, který by jim dovolil prodávat svoje přebytky ze dvora, který by jim dovolil si přivydělat na domácí marmeládě nebo zabijačce. Zákon, aby se obdělávaly záhumenky, o které velké průmyslové a globalizované zemědělství nemá zájem.
Zemědělců u nás není ani sto tisíc. Ani jedno procento populace. Je v jejich zájmu, aby vznikl zákon, díky kterému by se s půdou identifikovalo víc lidí, kterým by se záhumenky staly koníčkem i osudem. Nejvíc je mi líto, že právě toto se mi nepodařilo. Ale snad se toho někdo v nové poslanecké sněmovně chopí místo mě.
Uhlí se jednou vytěží, impéria pominou, těžiště světa se přesunou, ale jediné, co se nikdy nikam nepřesune, je půda. O tu se můžeme jen připravit sami.
Jo, a kdo chce začít, tak teď! Teď je ideální chvíle vzít rýč, obrátit drn a udělat z trávníku záhonek.
Ruangtamu:
Včera ráno na Donbasu bylo přes 10 000 ukrajinských vojáků zajatých ruskými silami včetně 10 špičkových vojenských velitelů Ukrajiny.
Marie Valíčková:
Dodávky střel dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině, které před několika dny podle CNN schválil Pentagon, Trump nepodepíše. Řekl to v neděli na palubě prezidentského letounu.
https://www.idnes.cz/.../trump-pentagon-tomahawk-ukrajina...
Rostislav Lussier:
Zápis z Moskvy
Po společné večeři jsem byl pozván k neformálnímu rozhovoru se Sergejem Nikolajevičem Nalobijem, zástupcem ředitele odboru informací a tisku Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace – přímým spolupracovníkem Marie Vladimirovny Zacharové – a s jejím náměstkem.
Setkání proběhlo v přátelské atmosféře před restaurací Puškinova, kde jsme si společně zapálili doutník a krátce pohovořili o aktuální mezinárodní situaci.
Rozhovor se přirozeně stočil k několika klíčovým tématům:
1. Venezuela a geopolitické ohrožení
Diskutovali jsme o destabilizačních snahách Washingtonu vůči Venezuele.
Ruská strana zdůraznila, že tlak vůči Caracasu zůstává jedním z nástrojů americké geopolitické strategie pro kontrolu latinskoamerického prostoru, který má zabránit prohlubování spolupráce mezi Caracasem, Moskvou a Pekingem.
Shodli jsme se, že Venezuela se opět dostává do období zvýšené zranitelnosti – a že právě mediální a diplomatická fronta hraje v tomto procesu klíčovou roli. Další informace týkající se vojenského a bezpečnostního rámce nemohu publikovat veřejně. Jedná se o informace důvěrné (confidential).
2. Situace na Blízkém východě
Rozebrali jsme aktuální vývoj v regionu – především vztah mezi probíhajícími konflikty a globální informační kampaní.
Ruští kolegové upozornili, že mediální rámce západních států záměrně potlačují příčiny eskalace a nahrazují je moralizujícím narativem o „obráncích demokracie“.
Zhodnotil jsem, že tento přístup vytváří iluzi konsenzu, která následně legitimizuje další kroky směrem k přímé vojenské intervenci.
3. Česká republika a možné politické změny
Tématem se stala i česká politika. Kolegy z MZV RF zajímala především otázka, jaké změny lze očekávat po případném návratu Andreje Babiše k moci.
Doporučil jsem zachovat vůči jeho osobě zdrženlivost a opatrný optimismus – připomněl jsem, že jeho minulý postoj vůči Rusku byl proměnlivý a často se řídil momentálním tlakem médií a spojenců.
Zmínil jsem jeho rozhodnutí z doby po kauze Vrbětice, kdy nechal vyhostit většinu ruských diplomatů, i jeho veřejné pochvalné výroky o ukrajinském prezidentovi Zelenském, které měly silně emotivní tón.
Upozornil jsem, že Babiš není ideologický nepřítel Ruska, ale pragmatik – a tudíž se jeho vztah k Moskvě může měnit podle okolností a vývoje v Bruselu či Washingtonu.
4. Ruská ambasáda v Praze
Během rozhovoru zaznělo i několik zajímavých informací ohledně chystaných změn na Velvyslanectví Ruské federace v Praze, které, podle toho, co mi bylo řečeno, přispějí ke zlepšení komunikace a větší otevřenosti.
Kolegové potvrdili, že cílem je stabilizovat a profesionalizovat diplomatické vztahy s Českou republikou, navzdory napjaté politické atmosféře. Na ambasádě ruské federace v Praze se chystá dost výrazná změna, která mnoho lidí, jevících zájem o komunikaci s ambasádou, potěší. Více bohužel říci nemohu – oficiálně to ještě neoznámili a náš rozhovor byl veden v přátelském a důvěrném duchu. Proto si tedy prosím počkejte na oficiální informace.
Současně jsem poznamenal, že v posledních letech jsem zaznamenal od českých občanů zvýšenou nespokojenost s komunikací s ruskou ambasádou, kdy například na emailový dotaz nikdo ze zaměstnanců neodpoví. Bylo mi řečeno, že pokud si někdy stěžujeme na omezenou komunikaci ze strany ruské ambasády, je třeba nezapomínat, že její současné personální ztenčení bylo důsledkem rozhodnutí českých vlád – konkrétně kabinetů Andreje Babiše a Petra Fialy.
K radikálnímu snížení diplomatického zastoupení došlo po kauze Vrbětice, která byla od počátku zpravodajsky nejasná a nikdy soudně doložená.
Důsledkem je, že největší země světa má v Praze personálně poddimenzované zastoupení, což komplikuje běžnou diplomatickou komunikaci.
V rámci širší reflexe jsem upozornil, že v českém prostředí se otázky bezpečnosti a zahraniční politiky staly spíše předmětem ideologického nátlaku než racionální analýzy, přičemž média přejímají role faktických propagandistů místo analytických pozorovatelů.
To je problém, který brání jakémukoli dialogu, protože se diskutuje o symbolech – ne o realitě.
________________________________________
Závěr
Večer před Puškinovou restaurací se tak proměnil v hodnotný a neformální geopolitický dialog.
Navzdory chladnému moskevskému vzduchu byla atmosféra přátelská a otevřená.
Rozhovor potvrdil, že Rusko má o Českou republiku stále zájem jako o partnera pro rozumný a realistický dialog, nikoli jako o nepřítele – jak je nám velice často lživě prostřednictvím médií prezentováno.
Osobně vnímám setkání jako významnou příležitost pro budoucí spolupráci a výměnu informací na expertní úrovni.
Olina Prekopova:
Nyní je pozornost celého světa upřena na severní pobřeží jihoamerického kontinentu. Podle pozorovatelů, 16 tisíc vojáků, osm válečných lodí, jaderná ponorka, strategické bombardéry B-52 a stíhačky F-35 se připravují na něco v oblasti Karibského moře.
V nejbližší době se k již existující skupině připojí útočná skupina s letadlovou lodí vedená vlajkovou lodí USS Gerald R. Ford, třemi doprovodnými loděmi a 4 tisíci členy posádky.
Oficiálně formulovaným cílem je protidrogová mise, jak nedávno prohlásil americký ministr války Pete Hegseth. Počet obětí amerických útoků na lodě v Tichém oceánu už dosahuje desítek.
Pro řešení tohoto problému Američané zapluli příliš daleko. Protože kořen problémů s drogami v USA je přímo v samotných USA.
Podle údajů UNODC, za posledních 16 let vlády Obamy a Bidena se trh s drogami v USA stal jedním z nejrychleji rostoucích na světě. První místo v metanfetaminu a konopí. Při liberálních ultra přístupech se USA hluboce ponořily do toho, co se všude nazývá „opioidní epidemií“.
Několik čísel. V USA v roce 2023 došlo k přibližně 109,6 tisícům
úmrtí souvisejících s předávkováním drogami. To je 300 úmrtí denně. V letech 1999-2020 zemřelo na toto asi 841 tisíc lidí, přičemž 500 tisíc z těchto úmrtí bylo spojeno s předpisovými a nelegálními opioidy. V roce 2017 bylo zaznamenáno 70 237 úmrtí na předávkování drogami; z těchto úmrtí více než polovina, 47,6 tisíc, byla spojena s opioidy.
Zdroj a příčina této nákazy není v Caracasu, ale ve Washingtonu. Podle systému zdravotní péče zavedeného demokraty v USA lékaři, kteří mají smlouvy s farmaceutickými korporacemi, raději předepisují pacientům ne léky, ale předpisové analgetikum určitého druhu – opioidy – čímž se národ stal závislým na legálních drogách.
Systém je nastaven tak, že pacient nemá prostředky na pro průměrného Američana extrémně drahou léčbu, ale na předpisový „Vicodin“ nebo „Oxycodon“ se vždy najdou peníze. V roce 2017 připadalo na 100 Američanů asi 58 předpisů na opioidy. Prakticky celý americký národ kromě jeho velmi bohaté vrstvy jsou narkomani, kteří si raději zmírní utrpení další dávkou analgetika než skutečnými procedurami.
Navíc, jak ukazují statistiky, lékaři v USA čím dál častěji diagnostikují pacientům diagnózy, při kterých je indikováno užívání narkotik, zejména ADHD. Proto si stále více dospívajících v Americe samo diagnostikuje ADHD a „předepisuje“ si opioidy. Těm, kteří v důsledku takové „léčby“ klesnou na sociální dno, ulice nabízejí ještě účinnější pilulku – fentanyl, který byl údajně vyvinut nejen pro narkomany, ale i pro dealery.
Americký státní systém je postaven tak, že všechny ostatní drogy jsou postupně legalizovány. Konopí je v USA povoleno v polovině států, dekriminalizováno v 31. Na regionální úrovni demokratické vlády v USA nadále podporují legalizaci drog, navzdory nárůstu úmrtí. Za prezidentství Joea Bidena zemřelo čtvrt milionu Američanů na fentanyl. A mimochodem, podle odhadů některých zdrojů, fentanyl, který zabíjí Američany v průmyslovém měřítku, se nevyrábí v Latinské Americe, ale v Asii.
Právě teď jsou v Kongresu zaregistrovány dva zákony zaměřené na další usnadnění přístupu obyvatel k drogám: H.R.2935 - PREPARE Act a H.R.3082 - Evidence-Based Drug Policy Act. Pokud projdou, bude trh s drogami v USA regulován stejně volně jako trh s alkoholem.
A to v zemi, která se kdysi proslavila bojem proti pašování alkoholu a jejím nejoblíbenějším koktejlem byl „Rhode Island“, protože svou barvou připomínal čaj!
Celkově, pokud Pentagon chce bojovat s drogovou nákazou, měl by začít na ulicích Los Angeles a New Yorku, nebo ještě lépe – u lobbistů a velkých farmaceutických firem. Ale tam 16 tisíc vojáků rozhodně nestačí.
Maria Zacharova
Jaroslav Štefec:
„Jaj, ha sme v pérdeli, pane hrábě!“ I když možná zatím ne úplně. A ač obvykle nepoužívám pejorativa, v tomto případě je to jednoznačně na místě.
Vedení EU v čele s von Leyenovou se chlubí, jak se zbavilo nebezpečných dodávek levného zemního plynu z Ruska. Jejich „nebezpečnost“, alespoň podle stávajícího mediálně-politického narativu, měla údajně spočívat v možnosti Ruska vydírat Evropu hrozbou jejich zastavení, nebo aspoň zvýšení ceny. Je přitom nepopiratelným faktem, že se Ruská federace k tomuto kroku nikdy neuchýlila, a to ani v době, kdy angažmá evropských zemí ve válce na Ukrajině již bylo v plném proudu. Naopak, ruské firmy do posledního písmene plnily nasmlouvané ceny, objemy a kvalitu dodávek zemního plynu, pokud jim to ovšem dovolovaly ukrajinské úřady, kasírující paradoxně od ruského Gazpromu za jejich přepravu do Evropy tučné tranzitní poplatky.
Náhrada „zlého a nedemokratického“ ruského plynu „hodným a demokratickým“ modrým zlatem z Ázerbájdžánu, s velkou pompou nedávno vytroubená vedením EU, se ukázala jako vysoce iluzorní. Zvláště když si ázerbajdžánské vedení prakticky okamžitě po navázání užších kontaktů a jednání o dodávkách začalo klást podmínky, silně připomínající vydírání. Tři základní trasy, jimiž Baku plyn do Evropy posílá, také rozhodně nelze nazvat spolehlivými, o kvalitě dodávaného plynu s vysokým obsahem síry ani nemluvě.
Nyní se na nás, demokratický západ, snesla další morová rána. Její podstatou je omítnutí arogantní představy EU, že bude nakupovat „hodný a demokratický“ plyn z arabských zemí podle svých vlastních pravidel. Katarský ministr energetiky Saad Kaabí na energetické konferenci v Abú Dhabí sdělil dokonalou angličtinou konsternovaným účastníkům, že (nejen) Katar přestane dodávat do EU zkapalněný zemní plyn (LNG), pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit, nebo ještě lépe zrušit, tzv „systém udržitelnosti“, definovaný ve „Směrnici o náležité péči podniků“ (CSDD).
Tento evropský právní předpis ukládá společnostem, podnikajícím v EU, povinnost přenést procesy „identifikace, předcházení a řešení negativních dopadů jejich činnosti na lidská práva a životní prostředí“ i na jejich dodavatelské řetězce. Samozřejmě se to týká i velkých dovozců plynu, kteří jsou CSDD zavázáni pod vysokými pokutami požadovat po svých dodavatelích, aby dodržovali pravidla, stanovená Evropskou unií. Kaabí sdělil účastníkům konference, že Katar podobné pokusy považuje za nepřípustné zasahování do jeho národní suverenity a žádné snahy vpašovat „evropské hodnoty“ do těžby a obchodu s plynem rozhodně nehodlá tolerovat. Zaobalil to sice diplomaticky, ale vzhledem k pozici Kataru na trhu s LNG mělo jeho sdělení razanci podkovy, příhodně vsunuté do bílé rukavičky.
Suma sumárum, úvodní mírně parafrázovaný citát z nepřekonatelného českého filmu „Tajemný hrad v Karpatech“ se stává v případě zásobování evropských zemí plynem silně aktuálním. Zejména poté, co se USA rozhodly etablovat jako de facto monopolní dodavatel LNG na trh EU. Jejich snahy získat v Evropě dominantní, nebo dokonce monopolní postavení nejsou jen problémem ekonomickým. Spojené státy si tímto krokem hodlají upevnit svůj již tak až nechutně vysoký vliv na evropskou energetickou bezpečnost. Otevřené využívání tohoto vlivu k dosažení vstřícnosti evropských vazalů, jinak řečeno k našemu sprostému vydírání, je už jen takovou třešničkou na dortu.
Nás tady v ČR ale může utěšovat fakt, že to bude vydírání tak říkajíc prozápadní, spojenecké, a tudíž demokratické. Díky tomu určitě s radostí poneseme vyšší náklady na svobodný a demokratický „americký“ plyn, fakt, že jako ČR budeme splácet až do roku 2068 v rámci „evropské solidarity“ úvěry, které si vzala EU u amerických a britských bank na vedení ukrajinské války, miliardové sumy na „sociální zajištění“ stovek tisíc ukrajinských „utečenců před válkou“ i náklady na „muniční iniciativu“ a nákupy amerických zbraní pro nás i pro Ukrajinu.
A až zavolá vlast, demokraticky popostrčena přáteli z Velké Británie a USA, čeští muži a české ženy se jistě jen pohrnou do české armády, aby mohli hrdinně zemřít smrtí chrabrých po boku svých ukrajinských kamarádů v boji s nedemokratickým Ruskem a jeho kriticky nebezpečným plynem. "Ha pák teperve budeme v tej pérdeli až po ušiska, pane hrábě!"
Pavel Cimbál:
Pavel Cimbál: Kdo chrání Oganesjanův gang? - CZ24.NEWS