Přispěvatelé: Miloslav Havelka, STAČILO!, Jana Šuráňová, Yvona Horáková, Světlana Hyková, Iva Čapková, Koko Kiki, Lukáš Pollert, Pourova Ilka, Stanislav Mackovík, Marian Bojko, Vidlákovy Kydy, David Kubíček, Janka Šťastná, Fanda Velky, Petra Prokšanová, Tibor Dávid
Miloslav Havelka:
Karasin obvinil Evropu z rehabilitace nacismu.
Moderní evropská propaganda se vyznačuje bezohlednou rehabilitací nacismu a jeho spolupachatelů, snahou zrušit a zakázat vše ruské a vyloučit z politického života všechny, kdo se zasazují o dialog s naší zemí. Propaganda nadále pracuje na vytvoření obrazu Ruska jako nepřítele, propaguje rusofobii jako projev dobrých mravů a vstupenku k účasti v politice,“ řekl šéf Mezinárodního výboru Rady federace Grigorij Karasin.
Koordinační role v tomto procesu podle něj náleží evropské byrokracii. Domnívá se, že právě tam zesilují vojenskou a politickou konfrontaci s Ruskem.
Nabízí se otázka: chtějí si Evropané zopakovat druhou světovou válku? Proč se 80 let po porážce nacismu nedokážou uklidnit a poučit se z historie? Co je nutí opakovaně podnikat sebevražedné výpravy na východ?“
... řečnická otázka...
„Naši lidé ničemu nerozuměli“: Novinář z USA vysvětlil, proč Američané podporovali Ukrajinu.
Patrick Lancaster řekl, že kdyby Američané znali celou pravdu o tom, co se dělo v DLR a LLR za posledních 10 let, nikdy by kroky předchozí administrativy Bílého domu nepodpořili.
Hlavním důvodem, proč se americká veřejnost v otázce ukrajinského konfliktu přiklonila k Bidenově administrativě, je dosud pokračující nedostatek spolehlivého, nezaujatého zpravodajství o tom, co se vlastně děje, zdůraznil novinář.
Obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti v rámci svého práva na sebeurčení hlasovali pro oddělení od Ukrajiny a ta je za to trestala.
"Pokud by lidé na Západě skutečně pochopili, co se tam posledních 11 let, nejen poslední tři roky, děje, pochopili celkovou situaci, věřím v to, že by nikdy nechtěli, aby jejich peníze šly na podporu tohoto zločinu a aby za ně byly zabíjeny statisíce lidí,“ řekl Lancaster.
68 mrtvých, 47 raněných při americkém útoku na záchytné středisko pro africké migranty v jemenské Saadě.
Tak tohle je brutální.... Tady je video o masakru v obci "Řezník" (tak to záměrně zní anglofonní populaci, pro nás je to Buča). Zajímavé je hlavně od času 9:30.
Francouzský voják (a hrdina) Adrien Bocquet přijel v roce 2022 na Ukrajinu jako asistent lékařů, aby se starali o zraněné uprchlíky. Ukrajinská armáda (přesněji fašistický AZOV) je požádala, aby s nimi jeli do Buči. Adrien se během cesty stal svědkem toho, jak ukrajinské jednotky svážely v dodávkách a chladících vozech mrtvoly do Buči, vykládali je na silnici a měnili jim špinavé bílé pásky za nové, aby nebylo poznat, že jsou staré několik dní (předchozí dny extrémně pršelo a všechny mrtvoly byly od bahna). Novináři měli v té době do oblasti zakázaný vstup.
Po vyložení zdravotnického materiálu (určeného původně pro děti) také byl svědkem toho, jak AZOV jednotky střelili tři ruské zajatce do kolen a ruskému zajatému důstojníkovi prostřelili hlavu. Pak se mu společně se zdravotníky podařilo zmizet s výmluvou, že se potřebují vrátit pro další zdravotnický materiál do Polska.
O tom, co viděl, informoval na Západě novináře, snažil se informovat OSN atd. Výsledek? Přišel o práci, o majetek (včetně domu) a nakonec ho přepadli dva ukrajinští agenti a pokusili se ho ubodat - zázrakem ale několik bodných ran nožem přežil (na videu je fotka z nemocnice).
"Demokracie" a "Pravda" vítězí 
Zinscenovaný masakr v Buči ukrajinskou armádou | 1.Díl
Buča, kterou řídil Zelenský s britskou MI6, byla inscenovaná akce. Kyjevský režim
STAČILO!:
Jana Šuráňová:
WHO: Odstranit lidi z domácích jednotek REAKCE - YouTube
Yvona Horáková:
Americká velvyslankyně v Rusku Lynne Tracyová spolu s dalšími velvyslanci přijela položit květiny u Hrobu neznámého vojína v Alexandrovské zahradě v Moskvě.
Záběry byly dnes zveřejněny řadou ruských zdrojů. Video zde: (9) Facebook
Světlana Hyková:
Daniel Sterzik (Vidlák) - Nedělní kydy 27. 4. 2025
Iva Čapková:
Řehka požaduje 14 tisíc vojáků a povinnou vojenskou službu! Všichni s ukrajinskými vlajkami máte možnost! NÁSTUP na UA ! UA VOLÁ
Koko Kiki:
Vlastimil Tlustý, Deník TO, zdroj http://www.youtube.com/@denik_to
Video zde: (9) PBTV | Facebook
Lukáš Pollert:
"Možná Putin válku nechce zastavit", uvedl Trump a pohrozil mu sankcemi.
- možná ale, že Putin má pro Kyjev výhodnější podmínky než USA. A to se Trumpovi přestává líbit..
Pourova Ilka:
V kterých potravinách ji najdeme: https://cnn.iprima.cz/mouka-z-cervu-evropska-komise...
Stanislav Mackovík:
Na předražený šrot peníze jsou, na pomoc lidem v nouzi nejsou? STAČILO!
Zastavíme ožebračování! Stanislav Mackovík, lídr hnutí STAČILO! v Libereckém kraji: Vláda odmítá dát 468 milionů na povodně. Raději utratí 322 miliard za letadla F-35!
Petici za zrušení nákupu F-35 můžete podepsat na https://www.kscm.cz/protif35/
- Mír je podmínkou rozvoje. Harašení zbraněmi musí vystřídat politická a ekonomická spolupráce.
- PROSADÍME diplomacii a dialog jako hlavní nástroje řešení konfliktů a cestu k míru. Jsme proti přenášení dalších pravomocí státu na nadnárodní a mezinárodní organizace.
- ODMÍTNEME přítomnost cizích vojsk a účast na vojenských operacích neslučitelných s mezinárodním právem, bez mandátu Rady bezpečnosti OSN.
- ODMÍTÁME financování zbrojení z rozpočtu EU, snahy zřídit společnou evropskou armádu a další posílání zbraní na Ukrajinu.
REFERENDA O EU A NATO:
- Umožníme občanům rozhodnout o účasti v EU a NATO.
Marian Bojko:
Ať žije Green Deal a vše na elektřinu
Vidlákovy Kydy:
Nové pondělí - nový článek o Stačilo!
Ano, hlásím se k tomu, co tam Brodníčková cituje:
"Mám sen, že možná nebudeme mít tolik spotřebního zboží, nebudeme mít tolik ajfounů a tolik kalhot slavných značek, ba možná ani nebudeme mít tak naleštěná auta, ale všichni budou mít postaráno o zuby a každý bude mít svého obvoďáka!"
Sejdou se takhle politici KSČM, Stačilo!, Trikolory, PRO či SPD a debatují o změně režimu.
To není začátek anekdoty, i když by byla dobr... ne nebyla. Nicméně návrh tlačí spolek Svatopluk, který kvůli tomu organizuje po celé republice konference.
Na svou stranu získal politiky Stačilo! i kandidáty SPD, tedy dvě strany, které doufají, že se po volbách budou podílet na vládě s hnutím ANO.
Podle odborníka na extremismus Jana Charváta je patrné, že změna by vedla k oslabení demokracie.
Dejte si celý článek, stojí za to!
https://www.novinky.cz/.../volby-do-poslanecke-snemovny...
Jako by někdy bylo na výběr…
Vtěchto dnech nám všichni angažovaní liberálové a pravdoláskaři opět rozehrávají svou klasickou písničku, že v roce 1945 nás Sovětský svaz vlastně neosvobodil, protože se sovětská vojska nechovala dostatečně jemně a podle představ současných Havloidů. A tak se rozpitvává každý válečný incident, každá vojenská operace, chování každého jednotlivého sovětského vojáka a samozřejmě se vůbec nemluví o tom, že za naši vlast padlo sto čtyřicet tisíc vojáků v sovětské uniformě.
Stejně tak se nemluví o tom, že na našem území bylo v posledních dnech ještě milion německých vojáků s plnou výzbrojí, kteří nedávali svou kůži lacino a válečný bordel podle toho vypadal. Úplně vypadlo z dějin, kolik českých civilistů ještě Němci v posledních dnech (i hodinách) popravili. Německá zvěrstva u nás trvala šest let a skončila opravdu až s osvobozením.
Stejně tak se moc nezdůrazňuje, že Češi pracovali pro německou válečnou mašinérii rovněž až do posledního dne války a zároveň jsme byli jediná země, kterou všechna cizí vojska do konce roku 1945 zase opustila. Náš průmysl utrpěl v porovnání s okolními zeměmi minimální škody, válečné události u nás proběhly relativně rychle, přičemž Němci za dobu okupace povraždili násobně víc lidí než přechod fronty v dubnu a květnu 1945.
Jestli měl někdo důvod si nestěžovat, byli jsme to my. Naši zemi si vítězné mocnosti nerozdělily na čtyři okupační zóny a dokonce si tu nenechaly žádný dohled „nad správným vývojem.“ V porovnání s Polskem, či Německem, ale i Francií jsme neutrpěli žádné velké válečné škody. Získali jsme původní historické hranice a ty, kteří v roce 1938 křičeli „heim ins Reich,“ jsme skutečně poslali tam, kam chtěli. Beneš se zasloužil o stát…
Veškeré následující události, včetně událostí roku 1948, jsme si zařídili sami. Neasistovala u toho ani žádná jednotka SMERŠ, ani SAS, ani Rangers. A že zemi převzali komunisté? No samozřejmě. Protože byli nejorganizovanější silou v zemi. I v koncentrácích byli nejdisciplinovanější, pomáhali si navzájem a vyšli z nich zocelení jako nikdo jiný. Probili se přes Duklu a řada z nich při osvobozování položila své životy vedle sovětských spolubojovníků. Převzali zemi, protože toho byli schopni.
Když dneska někdo nadává na sovětské osvobození, měl by říct, jaká jiná varianta byla na výběr. Jako kdyby někde stáli osvoboditelé ve výkladních skříni a my si mohli vybrat… Takoví Britové nechtěli Československo ani zařadit mezi vítězné státy. To byl totiž ten důvod, proč nakonec Edvard Beneš letěl do Moskvy a nechal si náš stát uznat od Stalina a díky tomu máme hranice tam, kde jsme je měli vždycky. O nás bez nás se jednalo nejen v Mnichově, ale i v Jaltě a v Postupimi. Byl to zázrak jako hrom, že jsme si při všech těch dějinných veletočích zachovali svůj stát se vším všudy.
Dnes, když už nemůžeme porazit Rusko americkými zbraněmi a ukrajinskou krví, tak bojujeme alespoň proti sochám a pomníkům. Odstraňujeme památníky těch, kdo nás osvobodili a naopak stavíme památníky těm, kteří nám chtěli zakroutit krkem. Například v Řeporyjích je jedna taková pěkná pamětní deska. Možná těch stejných, kteří o pár týdnů dřív vraždili v Zákřově.
Víte, jak se teď chováme? Přesně jako ti, kteří v roce 38 křičeli, že chtějí zpátky domů do Říše. Možná mezi nimi byli takoví, kteří uměli vidět za roh a v hloubi duše věděli, že se jim to jednoho dne strašlivě vymstí, ale navenek se to nijak neprojevovalo. Dobová mééédia s Goebelsem v čele dokázala scénu nasvítit, aby to vypadalo, že VŠICHNI SUDETŠTÍ NĚMCI MILOVALI HITLERA. Takhle přišli o své kořeny a svou domovinu. A zůstane to tak, ať se Bernd Posselt snaží jak chce…
My jsme alespoň udělali pár demonstrací, kde jsme ukázali, že nejsme všichni zaprodaní, ale novodobí Goebelsové se pokoušejí přesně o to stejné jako před Mnichovem – přesvědčit svět, že VŠICHNI Češi mají stejný názor jako Fiala…
Dějiny nejsou spravedlivé. Ale umějí být potměšilé k těm, kteří si neváží toho, co mají. Obzvlášť svinské jsou k těm, kteří si myslí, že nemůže být hůř a kteří chodí s pány na led. K takovému dějinnému zlomu se blížíme. Už se zřetelně rýsuje. Američané opouštějí Evropu a Evropa sama je neschopná jak nikdy nebyla. Naše libtardí vláda vložila svou budoucnost do spolku, který chce Evropu znovu učinit žalářem národů a zvítězit zavíráním průmyslu a kupováním drahých energií. Už to samo o sobě by bylo hodně hořkým koktejlem, ale oni to ještě vylepšují programovým provokováním mocností. Naše vláda, to je takový Oganesjan geopolitiky.
Víte, dost často poslouchám námitky, že jsem přílišný optimista. Že u kauflandů jsou ještě plné vozíky s nákupem. Že se lidé ještě neprobudili a volební průzkumy tomu odpovídají. Že vzhledem k tomu, co nám STEM naměřil, jsem vlastně hrozně nabubřelý. Možná jsou tyto námitky dokonce i oprávněné.
Ale teď, právě teď a nejpozději v těchto volbách se rozhodne, jestli se u nás objeví nějaký druhý Beneš, který pak po křivolakých cestičkách diplomacie něco z naší země zachrání. Velké dějiny se budou opět rozhodovat o nás bez nás. Bude hodně záležet, jestli příštím ministrem zahraničí po Lipavském bude Landovský (až mě polil studený pot) nebo nebude… Bude hodně záležet, v kterých předpokojích bude stát příští český premiér. Až totiž pak budeme „rýt držkou v zemi,“ nejspíš už bude pozdě. Pak sice bude národ zralý na změnu, ale ta už bude dávno upečená na nějaké Rijádské konferenci o nás bez nás.
O naší budoucnosti se nerozhodovalo desátého května 1945, ale už v roce 1942 a 1943. Nerozhodl o ní heroický odpor celého národa(za cenu strašlivé genocidy), ale statečné činy několika jednotlivců v odboji a schopnost několika státníků vidět dopředu. Ostatně… v té První světové to bylo stejné. Vše ostatní si nalajnovaly velmoci a naše možnosti, k tomu něco říct, byly značně omezené. Naše budoucí uspořádání se upeklo v době, kdy národ ještě mlčel, protože „mu vlastně nebylo tak zle“ a pak už se jen přizpůsoboval nadiktovaným podmínkám.
O naší budoucnosti se také rozhodne teď… když ještě není nejhůř. Ne, nebudeme mít na výběr žádnou rovnou přímou cestu. Po té nás vedl Fiala a jen nás na té rovné eurohodnotné cestě zavedl do průseru o něco rychleji. Naše cesty vpřed budou vždycky křivolaké a úzké. A právě v těchto volbách si vybereme ty, kteří nás pak po těch úzkých cestách povedou. Až bude zle, tak to možná všem dojde, ale to neznamená, že budeme mít lepší možnosti než máme dneska.
Proto jsem optimista a proto se snažím něco udělat teď a právě teď! Protože nová Jalta ještě není upečená a nová Postupim ještě není ani v přípravě. Teď je doba, kdy se něco udělat dá. Teď jezdí Orbán s Ficem po světě a dělají diplomatické kličky, aby si mezi velmocemi vydobyli co nejvíc. Teď nejvíc potřebujeme nového Beneše a pár heroických ( byť třeba formálně neúspěšných) činů. Teď stojí za to, se nasadit. Teď se rozhoduje o české státnosti. Teď se rozhoduje o budoucích pozicích.
U nás vždycky platilo, že když není možné pohnout národem, tak člověk alespoň musí vyjít první!
Nalijme si čistého vína…
Pamatujete, jak nám říkali, že v České republice musíme mít příznivé podnikatelské prostředí? Musíme tu mít ty nízké daně, dálnice, jednoduchou byrokracii, levnou pracovní sílu z imigrantů… a pokud to tak uděláme, tak se k nám ty nadnárodní korporace pohrnou, budou tady investovat a díky tomu nakonec bohatství prokape i k těm nejchudším. Hlavně žádný sociální stát, protože to je přece špatný hospodář. O jiných důvodech pro podnikání se prakticky nemluvilo. Firmy musejí mít nízké daně, stát jim do ničeho nesmí kecat, musí být k dispozici lidé, co jsou ochotní dělat za minimální mzdu a každý si má pěkně sám spořit na důchody a platit si doktory.
Nikdo tenkrát neříkal, že pro podnikání jsou důležitější nízké ceny energií a také to, že velké ekonomiky zůstanou otevřené. Nikdo ani ve snu nemyslel, že jednoho dne přijde nějaký Trump, který přestane s tím závodem až na dno blahobytu, ale prostě zavede cla, kterými chce donutit průmysl, aby se vrátil domů…
Máte nízké daně? Máte levnou pracovní sílu? Dřete lidi z kůže a dáváte jim jen takovou lepší almužnu a díky tomu máte levnou výrobu? Tak to máte smůlu, tuto komparativní výhodu vám sebereme správným nastavením celního tarifu. Iphony i auta se budou vyrábět doma a tečka. A ještě před zavedením cel vám firmy stejně utíkaly, protože máte nekonkurenceschopné ceny energií… Jo, to při tvorbě grýndýlu asi nikoho nenapadlo… ořezat zdravotnictví a důchodové systémy ve jménu korporátního HDP to ano, ale ani ty korporace si nějak nedohlédly na to, že budou potřebovat levný plyn a levný proud. Ale proč také, že? Prostě se přesunou jinam.
Pro toto jsme si utahovali opasky, ne? Proto jsme tak zadlužení… abychom tu měli hento příznivé podnikatelské prostředí. Proto ještě nemáme ty německé platy… aby se Němcům vyplatilo produkovat tady a ne doma. A po třiceti letech liberalizování trhu přijde Trump a všechno to bylo víceméně zbytečné. Takhle nějak to vypadalo na konci osmdesátek… stavěli jsme průmysl na RVHP a když se nám to skoro povedlo, tak se na to Sovětský svaz vykašlal. Teď, po dalším skoro čtyřicetiletém budování ekonomiky podle amerického vzoru se nám na to vykašlal Trump…
A my najednou zjišťujeme, že samozřejmě nemáme to hi-tech know-how. To mají v USA nebo v Číně, či možná ještě v Dojčlandu, ale my jsme na to příliš malí. Jenže my nemáme už ani know-how na ty obyčejné či úplně základní obory. Už u nás třeba prakticky nešijeme ani oblečení ani boty. A pokud ano, většinu komponent kupujeme zvenčí. Inu, v devadesátkách jsme know-how vyměnili za peníze… a teď se ukazuje, že zpětně to nefunguje. Know-how se musí odřít. Koupit se nedá.
Najednou je nám houby platné, že jsme se zadlužili až po uši. Je houby platné, že jsme se spokojili s nižšími platy a nižší životní úrovní, či nižší úrovní státních služeb. Nakonec stejně šlo jen o ty energie a o cla. Žádná znalostní ekonomika našim utahováním opasků nevznikla. Jen jsme se při tom uskromňování nekoukali, co nám dělají se školstvím a zdravotnictvím.
Nakonec se to celé tak nějak počesku podařilo. Za zubaře si platíme sami a jsme rádi, že ho vůbec máme. Do zdravotnictví teče půl bilionu korun z našich dluhů a je horší než bylo před deseti lety, kdy stálo tři sta miliard. Má méně nemocnic, méně lůžek, méně lékařů, kteří ještě méně umějí česky, ale zato je dražší. Stát nemá devatenáct miliard na valorizaci důchodů, ale bez problémů měl sto padesát miliard na zbrojení…
Liberalizovaná ekonomika nám teď pěkně odpluje do Spojených států… v tom je ten pokrok – když končil Sovětský svaz, tak nám tady všechno nechali… neodvezli si ani jednu továrnu. Teď jsme o pětatřicet let dál a americká perestrojka bude v tomto ohledu mnohem efektivnější. Vezmou si všechno, co tady má ještě nějakou hodnotu a nám nechají ty barevné papírky, které jim natiskl FED. Know-how není, znalosti nejsou, průmysl není, energie nejsou, doly se zasypávají a zaplavují, inženýrů málo, sociologů hodně…
To všechno jsme zvládli bez zemětřesení, tornád, aktivních sopek, ba dokonce bez války či občanské války a prakticky bez jediného islamistického migranta. Zato tu máme fašistické bojůvky, cenzuru a krkavčí stát. Zvládli jsme to za hlasitého potlesku lepších lidí a radostného utahování opasků všech ostatních.
Jak z toho ven?
Drze řeknu, volte hnutí Stačilo! Protože potřebujeme, aby do sněmovny přišli lidé, kteří udělali své zkušenosti s Pravdou a láskou. Potřebujeme, aby tam zněl jiný hlas, než chorál o skvělé Evropské unii a liberální ekonomice. Potřebujeme, aby se do sněmovny vrátil hlas obyčejných lidí a potřebujeme, aby tam přibylo poslanců, kteří jsou sami o sobě médiem. Potřebujeme si nestěžovat na státem zřízených lampárnách, ale pěkně s dosahem stovek tisíc čtenářů. Potřebujeme to dělat koordinovaně. I my musíme být kluci, co spolu mluví.
A že volby vyhrají jiní? Že se nakonec dnešní opozice spojí s dnešní vládou a bude z toho pokračování Pětikolky, jen jinými prostředky? Tak potřebují lepší, silnější a hlasitější opozici. Potřebují opozici, která veškeré získané zdroje dá do politické práce. Potřebují opozici, která bude sjednocovat, spojovat, koordinovat a sílit. Potřebují opozici, která je ošlehaná v nálepkovacích bitvách s velkými médii.
Za uplynulé čtyři roky jsme odvedli kus práce. Všichni. Byli jsme schopni ji i zaplatit. Byli jsme schopni na koleni vytvořit alternativní média. Byli jsme schopni se poučit z prvních politických bitev. Byli jsme schopni kompromisů, byli jsme schopni vyeliminovat ty, kteří byli součástí problému a nikoliv součástí řešení. Výsledek je jiný, než jsme si malovali, ale je to výsledek reflektující realitu a nikoliv zbožná přání.
Bez ohledu na to, kdo bude vládnout, brzy budeme stavět zase novou ekonomiku. Budeme se znovu učit všechno od začátku a budeme doufat, že doženeme svět, který nám utíká. Budeme se muset vypořádat s dědictvím této vlády, budeme se muset vypořádat s dnešním hnědnutím společnosti. Budeme se muset vypořádat s dopady Trumpových opatření a budeme se muset vypořádat se spálenou zemí, kterou nám ordinuje EU. Tohle je práce pro nové lidi a nové pohledy.
Tohle je pro lidi, kteří nebudou vědět, že něco nejde… kteří prostě půjdou a udělají to. Tohle je pro optimisty!
David Kubíček:
M. Bednářová: Kolář s Kroupou mě záměrně ničili. Ti, kdo křičí o demokracii, nejsou žádní demokraté.
Janka Šťastná:
PROČ SLAVIT SVÁTEK OSVOBOZENÍ NAŠÍ ZEMĚ 9. KVĚTNA, A NE 8. KVĚTNA?
K odpovědi na tuto otázku si musíme projít některými dějinnými událostmi.
Jak už zaznělo dříve, hlavním cílem osnovatelů druhé světové války byl od začátku Sovětský Svaz a Hitler byl nadnárodním řízením v čele s britskými a americkými „elitami“ na válku dlouho dopředu připravován. Mnohé západní firmy v čele s americkými společnostmi se podílely na přezbrojení německé armády.
V první epizodě seriálu Sedmnáct zastavení jara, která se odehrává v únoru r. 1945, se Walter Schellenberg, šéf špionážní služby a vojenské rozvědky v Hlavním říšském bezpečnostním úřadu, a Heinrich Himmler, říšský vůdce SS a šéf gestapa, dívají na filmový dokument spojeneckých sil o „úspěšných akcích“ amerických a britských vojsk na západní frontě a poté na německé aktuality, kde se zdůrazňují německé „úspěchy“.
Himmler zde říká: „Vidíte? Ještě se dokážeme rvát.“
Schellenberg na to: „Ano, ještě se dokážeme rvát, ale už se musíme začít domlouvat.“
Seriál poutavým způsobem vypráví o tom, jak sovětský agent odkrývá pokusy takzvaných „spojenců“ Sovětského svazu uzavřít separátní mír s Německem. Seriál vychází ze skutečných událostí.
- Pokusy o uzavření separátního míru
8. března 1945 se Allen Dulles, americký diplomat a později ředitel CIA, a Karl Wolff, vysoce postavený německý důstojník SS, pobočník Heinricha Himmlera, poprvé setkali v Bernu a začali jednat o separátním míru mezi západními spojenci a nacistickým Německem.
Mnohem dříve, už v únoru 1943, Allen Dulles přijel do Bernu. Ve Švýcarsku vedl evropské centrum Úřadu strategických služeb (OSS – Office of Strategic Services, první společnou americkou zpravodajskou službu, sjednocující různé zpravodajské služby, předchůdce CIA). Tentýž měsíc se Dulles setkal s princem Hohenlohem, polním maršálem Brauchitschem a generálplukovníkem Zeitzlerem, kteří hovořili jménem německých průmyslníků a pravicových sociálních demokratů. Projednávaná témata zahrnovala možné způsoby ukončení války a poválečnou strukturu Německa a Evropy jako celku. Diskutovalo se o tom, že Německo může souhlasit s mírem, pokud západní mocnosti nedovolí obsazení jeho území sovětskými vojsky.
V dubnu 1944 se ve Švýcarsku sešel s Dullesem zástupce spiklenců, kteří později provedli pokus o atentát na Hitlera.
Sovětským agentům se podařilo tajné kontakty a jednání v Bernu o separátním míru v r. 1945 odhalit. Po stížnosti sovětského ministra zahraničních věcí Molotova u amerického velvyslance Harrimana ze dne 22. března 1945 a po následné výměně dopisů Stalina s Rooseveltem byla tato separátní jednání přerušena.
Bezpodmínečná kapitulace Německa a jeho satelitů byla totiž spojenci protihitlerovské koalice definována jako hlavní cíl války na konferencích v Casablance a Teheránu v roce 1943.
- Dva akty kapitulace
Po pádu Berlína se německé vojenské a politické vedení stále snažilo manévrovat a hájit své zájmy. Hitlerův nástupce, velkoadmirál Dönitz, zahájil jednání s velením britských a amerických vojsk o jednostranné kapitulaci na Západě a pokračování bojů na Východě. Tato myšlenka měla velkou šanci na úspěch, protože spojenci v čele s Churchillem pracovali na plánu překvapivého úderu na SSSR 1. července 1945 v rámci operace Nemyslitelné. Londýn chtěl „vytlačit“ Rusy z východní a střední Evropy, včetně Československa, Rakouska a Polska. Zbývající německé divize a vojensko-průmyslový potenciál „Říše“ se proto mohly hodit anglo-americkému vrchnímu velení.
6. května přiletěl do Remeše v severní Francii, kde se nacházelo velitelství amerického velitele Eisenhowera, šéf štábu vrchního velení wehrmachtu, generálplukovník Alfred Jodl, s pověřením od Dönitze jednat o kapitulaci. Společně s admirálem Friedeburgem se snažili přesvědčit generála Eisenhowera, aby od nich přijal částečnou kapitulaci. Sami Němci tomu však moc nevěřili a pro jistotu měl Jodl písemnou plnou moc od Dönitze, která ho zmocňovala k podpisu bezpodmínečné kapitulace na všech frontách, k čemuž nakonec i došlo. Vymínili si však odklad okamžiku, kdy kapitulace začne platit, o 48 hodin, aby mohly být jednotkám vydány příslušné rozkazy. Později, v době norimberského procesu se Jodl chlubil, že tak zachránil 700.000 mužů před ruským zajetím.
7. května v 2:41 hodin podepsal Jodl akt kapitulace německých vojsk před velením spojeneckých sil v Evropě, které zastupoval americký generálporučík Walter Bedell Smith.Zástupcem Moskvy byl generálmajor Ivan Susloparov, který dokument podepsal bez pokynů z hlavního stanu vrchního velitele s tím, že kterákoli spojenecká země může požadovat další takový akt vyslaný na spojenecké velitelství. (Susloparovi nebylo z americké strany dáno mnoho času, text a podmínky kapitulace mu byly předloženy 6. května v noci, Susloparov je zaslal do Moskvy, ale odpověď nestihla přijít včas).
Akt byl sepsán pouze v angličtině. Podle podmínek aktu vstoupila kapitulace v platnost 8. května ve 23.01 hodin středoevropského času (9. května v 01:01 moskevského času).
Po podpisu Susloparov obdržel telegram, v němž mu bylo zakázáno cokoli podepisovat. Stalina pobouřila skutečnost, že příprava aktu probíhala v zákulisí, podpis se uskutečnil na území Spojenců a Sovětský svaz byl odsunut do pozadí.
Asi šest hodin po podpisu smlouvy v Remeši přišla ze sovětského vrchního velení odpověď, že akt kapitulace je nepřijatelný, protože se jeho text liší od textu dohodnutého v rámci Evropské poradní komise a protože Susloparov nebyl pověřen jeho podpisem. Stalin na tom trval:
„Smlouvu podepsanou v Remeši nelze zrušit, ale ani uznat. Kapitulace musí být učiněna jako nejdůležitější historický akt a přijata nikoli na území vítězů, ale tam, odkud přišla fašistická agrese – v Berlíně, a to nikoli jednostranně, ale nutně vrchním velením všech zemí protihitlerovské koalice.“
Eisenhower souhlasil se Stalinovými argumenty a uznal, že kapitulační akt podepsaný v Remeši by měl být považován za „předběžný dokument o bezpodmínečné vojenské kapitulaci“ a že by se v Berlíně měl konat druhý podpisový ceremoniál.
Telegram maršála Stalina předsedovi vlády Churchillovi a prezidentu Trumanovi:
„Vrchní velení Rudé armády nemá důvěru v to, že německá vojska na východní frontě splní rozkaz německého vrchního velení o bezpodmínečné kapitulaci. Obáváme se proto, že kdyby vláda SSSR dnes oznámila kapitulaci Německa, ocitli bychom se v nepříjemném postavení a uvedli bychom v omyl veřejné mínění Sovětského svazu. Je třeba mít na paměti, že odpor německých vojsk na východní frontě neslábne a soudě podle rádiových odposlechů značná skupina německých vojsk výslovně deklaruje úmysl pokračovat v odporu a neuposlechnout Dönitzova rozkazu ke kapitulaci.
Proto by sovětské velení rádo vyčkalo do okamžiku, kdy kapitulace německých vojsk vstoupí v platnost, a odložilo tak oznámení vlád o kapitulaci Němců na 9. května v 7 hodin moskevského času.“ 
Nicméně již 8. května 1945 britský prezident W. Churchill a americký prezident H. Truman pronesli rozhlasové projevy, v nichž oznámili kapitulaci Německa a vítězství.
Těsně před podpisem aktu nařídil Dönitz všem německým formacím, aby se probojovaly na západ. Z Válečného deníku vrchního velení wehrmachtu (Kriegstagebuch des Oberkommandos der Wehrmacht):
„Velkoadmirál Dönitz dává polnímu maršálovi Kesselringovi a generálu Winterovi následující rozkaz, který je pro informaci hlášen také veliteli Skupiny armád „Střed“ F. Schörnerovi, veliteli vojsk v Rakousku L. von Rendulicovi a veliteli vojsk Jihovýchod A. Löhrovi: „Úkolem je stáhnout na západ co nejvíce vojsk operujících na východní frontě, přičemž se v případě potřeby probojují přes umístění sovětských vojsk. Okamžitě zastavit jakékoli bojové akce proti angloamerickým jednotkám a nařídit vojskům, aby se jim vzdala. Všeobecná kapitulace bude podepsána dnes v Eisenhowerově hlavním stanu. Eisenhower slíbil generálplukovníku Jodlovi, že nepřátelské akce budou ukončeny 9. května 1945 v 0:00 hodin německého letního času…“
Na Stalinovo naléhání byla tedy ceremonie kapitulace přesunuta na berlínské předměstí Karlshorst – konala se v noci z 8. na 9. května. Kapitulace byla podepsána v 23:43h letního středoevropského času (0:43h moskevského času). Termín kapitulace zůstal nezměněn.
Tentokrát byl akt podepsán vysokými představiteli velení: šéfem vrchního velení wehrmachtu W. Keitelem. maršálem G. Žukovem ze sovětské strany a zástupcem vrchního velitele spojeneckých expedičních sil maršálem A. Tedderem. Slavnostní ceremoniál zahájil maršál Žukov, který přivítal zástupce spojeneckých armád v dobytém Berlíně. Text aktu byl připraven ve třech jazycích – v ruštině, angličtině a němčině.
- Rozdíl mezi kapitulačními dokumenty
Hlavní rozdíl mezi oběma kapitulačními dokumenty (z Remeše a Berlína) spočívá v tom, že Západ požadoval od Německa pouze ukončení bojových akcí, zatímco Sovětský svaz požadoval úplné odzbrojení nacistů. Existuje právní názor, že Remešský dokument byl smlouvou o příměří na protiněmeckých frontách druhé světové války (západní a východní fronta), která zavazovala německé ozbrojené síly k zastavení bojů. Ve skutečnosti signalizoval vystoupení Německa z války.
Sovětští občané se o podepsání kapitulace v Berlíně dozvěděli ze zprávy Sovinformburo 9. května 1945 ve 2:10 moskevského času. Hlasatel Jurij Levitan přečetl akt vojenské kapitulace nacistického Německa a výnos prezidia Nejvyššího sovětu SSSR o vyhlášení dne 9. května za Den vítězství.
Zpráva byla vysílána celou noc a pak celý den 9. května. Večer 9. května promluvil k sovětskému lidu Josif Vissarionovič Stalin, Poté Levitan přečetl rozkaz vrchního velitele o úplném vítězství nad nacistickým Německem a o dělostřelecké salvě 9. května ve 22 hodin třiceti salvami z tisíce děl.
- Osvobození Prahy 9. května
8. května 1945 Praha ještě krvácela, hroutila se pod ranami nepřátel a volala o pomoc Rudou armádu. Časně ráno 9. května vstoupila Rudá armáda do Prahy a přinesla toužebně očekávané osvobození. Československo, které bylo do války zataženo zradou západních mocností, si mohlo konečně oddychnout (i když poslední výstřely padly v bitvě u Milína 12. května).
Ano, byly to západní mocnosti, které pomáhaly Německo vyzbrojit a které Československo využily jen pro své cíle. Byly to západní mocnosti, které, aby se vymezily proti SSSR, záměrně označily jako den konce války 8. květen.
Do r. 1993 jsme slavili svátek Osvobození vždy 9. května. Změna datumu na 8. květen je symbolem našeho pádu do otroctví KoZa (kolektivního západu). Ale změna nenastala jen u datumu. Postupně se měnily i názvy svátku: nejprve se jmenoval „Den osvobození Československa Sovětskou armádou“, poté „Den osvobození od fašismu“. Později „Den osvobození“ a poté „Den vítězství“.
Dějiny se postupně přepisují. Zásadní role Rudé armády na zničení fašismu a jeho formy nacismu se zamlčuje a za osvoboditele je nám předhazován Západ.
Vzhledem k obětem sovětských vojáků, kterých při osvobozování naší vlasti padlo 144 tisíc, bychom toto přepisování neměli dovolovat. Oslavou 9. května dáme najevo, že si ceníme padlých sovětských vojáků, kteří položili své životy za to a pro to, abychom my mohli žít.
Neboť český národ měl být postupně vyhuben a jeho stopy zcela vymazány z historie Evropy a potažmo i světa. Ale o tom až někdy příště.
Obr.: Telegram velkoadmirála Dönitze poslaný 8. května 1945 v 22:40 vrchnímu veliteli Luftwaffe generálovi polnímu maršálovi Robertu von Greimovi o zastavení všech aktivních bojových akcí od 9. května 1945 v 01:00 německého letního času
https://1945osvobozeni.cz/.../proc-slavit-svatek.../
Fanda Velky:
Petra Prokšanová:
S kolegy z různých politických stran jsme dnes v rámci Valdštejnské besedy ve Slovenském domě diskutovali o problémech školství.
A jaký je program komunistů?
Chceme návrat jednotných osnov, ročníkových výstupů a příslušných učebnic. Aby se základního vzdělání dostalo všem na stejné a skvělé úrovni.
Chceme, aby vzdělání bylo skutečně prioritou a bylo dostupné všem, proto zrušíme poplatky za školky, družiny a školní kluby a dětem zajistíme bezplatné stravování v mateřských školách a na prvním stupni základních škol
Chceme, aby pra/rodiče měli na své děti čas, zkrátíme proto pracovní týden a snížíme věk odchodu do důchodu
Sestřih z debaty bude
Díky Šanci na návrat za pozvání!
Tibor Dávid:
Do konce války zbývaly ani ne dva týdny a padnout mělo ještě tisíce lidí. Civilistů i vojáků. Němců, Čechů a hlavně Rusů, přesněji vojáků Rudé armády mnoha národností z nichž se Sovětský svaz skládal.
