Dne 18. března 2025 proběhl více než dvouhodinový telefonický rozhovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, který se zaměřil na možnosti mírového urovnání konfliktu na Ukrajině. Obě strany vyjádřily zájem o normalizaci vzájemných vztahů a shodly se na pokračování diskusí o globální bezpečnosti, hospodářské spolupráci, a dokonce i kulturních výměnách, jako jsou hokejové zápasy mezi NHL a KHL.
Kreml vydal obsáhlé shrnutí hovoru, v němž Putin potvrdil svou připravenost úzce spolupracovat s americkými partnery na důkladném a komplexním urovnání krize. Zdůraznil, že jakákoli dohoda musí být udržitelná a dlouhodobá, řešit samotné příčiny konfliktu a zohledňovat legitimní bezpečnostní zájmy Ruska.
Jedním z klíčových témat byla iniciativa prezidenta Trumpa na 30denní příměří. Ruská strana k tomuto návrhu vznesla několik zásadních připomínek, včetně potřeby efektivního monitorování příměří na celé frontové linii, zastavení nucené mobilizace na Ukrajině a ukončení přezbrojování ukrajinské armády. Rusko také poukázalo na rizika spojená s dřívějším porušováním dohod ze strany Kyjeva a na teroristické útoky ukrajinských militantů proti civilistům v Kurské oblasti. Moskva zdůraznila, že klíčovou podmínkou pro zabránění další eskalace a pro diplomatické řešení je úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
V reakci na Trumpovu žádost o zajištění bezpečnosti ukrajinských vojáků obklíčených v Kurské oblasti Putin ujistil, že se Rusko řídí humanitárními ohledy. Potvrdil, že ukrajinským vojákům, kteří se vzdají, bude zaručena bezpečnost a bude s nimi zacházeno v souladu s ruskými zákony a mezinárodními humanitárními normami.
Trump během rozhovoru navrhl vzájemnou dohodu o nezahajování útoků na energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů. Putin tuto iniciativu uvítal a okamžitě nařídil ruské armádě, aby ji dodržovala. Kreml následně potvrdil, že Putin skutečně vydal rozkaz k zastavení útoků na energetické cíle na 30 dní. Tento krok reaguje na palčivý problém Kyjeva, jímž jsou ruské útoky na energetickou infrastrukturu, které podle dostupných údajů poškodily nebo zabraly přibližně 70 procent výrobních kapacit ukrajinské energetické soustavy.
Putin také konstruktivně reagoval na Trumpův návrh týkající se námořní bezpečnosti v Černém moři. Oba lídři se dohodli na zahájení jednání k dalšímu upřesnění podrobností této dohody.
Dalším významným bodem rozhovoru byla výměna zajatců. Putin informoval Trumpa, že 19. března proběhne mezi Ruskem a Ukrajinou výměna 175 zadržených z každé strany. Rusko navíc jako gesto dobré vůle předá Ukrajině 23 těžce raněných ukrajinských vojáků, kteří se v současnosti léčí v ruských nemocnicích.
Oba prezidenti potvrdili svůj závazek pokračovat v úsilí o bilaterální řešení ukrajinského konfliktu s využitím projednaných návrhů. K tomuto účelu budou ustaveny ruské a americké expertní skupiny.
Putin a Trump diskutovali také o širších mezinárodních otázkách, včetně situace na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře. Shodli se na koordinaci úsilí o stabilizaci krizových oblastí a posílení spolupráce v oblasti jaderného nešíření a globální bezpečnosti, což by mělo zlepšit celkový stav americko-ruských vztahů. Pozitivním příkladem takové spolupráce bylo jejich společné hlasování v OSN o rezoluci týkající se ukrajinského konfliktu.
Obě strany vyjádřily vzájemný zájem na normalizaci bilaterálních vztahů a uznaly společnou odpovědnost Ruska a Spojených států za zajištění globální bezpečnosti a stability. V této souvislosti prozkoumaly různé oblasti potenciální spolupráce, včetně diskusí o vzájemně výhodných hospodářských a energetických partnerstvích. Trump podpořil Putinův nápad uspořádat hokejové zápasy v USA a Rusku mezi hráči z NHL a KHL.
Prezidenti se dohodli, že zůstanou v kontaktu ohledně všech projednávaných záležitostí. Bílý dům po telefonátu uvedl, že dosažení míru na Ukrajině slibuje „kolosální ekonomické dohody“ mezi USA a Ruskem a také geopolitickou stabilitu.
Je však důležité připomenout, že Rusko již dříve uvedlo, že nepřipustí členství Ukrajiny v NATO a požaduje „demilitarizaci“ země a stažení ukrajinských vojsk z okupovaných území. Tyto požadavky zůstávají významnou překážkou pro dosažení trvalého míru. Přesto však samotný fakt dlouhého a konstruktivního telefonického rozhovoru mezi Putinem a Trumpem, doplněný o konkrétní kroky jako je zastavení útoků na energetickou infrastrukturu a výměna zajatců, naznačuje možný posun směrem k intenzivnějšímu hledání diplomatického řešení ukrajinské krize.
Související:
Putin vyhrál první kolo rozhovorů s Trumpem s dobrými vyhlídkami pro celou stranu