V těchto dnech nám média připomněla dvousté výročí Karla Havlíčka Borovského. Mimo jiné i to, že za jeho rakví šel »skoro celý národ«. Zapomněla však, že když se vrátil z vyhnanství v Brixenu a šel ulicemi Prahy, že jeho »přátelé«, tedy ti, kteří poté byli také mezi truchlícími, když ho viděli, přecházeli na opačnou stranu ulice.
Statisíce občanů v exekucích; dvě třetiny pracujících, kteří nedosáhnou ani na průměrnou mzdu; předražené bydlení; nekontrolovaný růst cen. Takhle nevypadá život ve státě, který sám sebe tituluje jako rozvinutý. Všichni tito lidé přišli na půdě Poslanecké sněmovny o hlas. Nebude, kdo by předložil návrhy, jak těmto lidem pomoci; jak problémy, které občany trápí, řešit.
Založení sdružení "Kudy z krize" spojuje osobností napříč názorovým spektrem, hledá řešení pro samostatnou a nezávislou republiku, takové řešení, které bude ku prospěchu lidem, kteří tady žijí a nikoliv zahraničním investorům, nebo tzv. spojencům na úkor našich lidí ...
Titulek by mohl napovídat, že předseda Senátu, kterého mám na mysli, je nositelem jednoho z prestižních titulů, kterým se honosí za hrdinské nebo příkladné činy někteří významní lidé ve světě. Takový Miloš Vystrčil ale není. Osobně se neznáme, přesto nás něco spojuje. Pochází z jihočeských Dačic.
