Dlouholetý předseda Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěch Filip v rozhovoru pro iportaL24.cz uvedl, že ho výsledek prezidentských voleb nepřekvapil, a to především vzhledem k mediální manipulaci, u níž se však děsí, kam až může v budoucnu zajít. »Nevítězí myšlenky a činy, ale jen propaganda,« uvedl doslovně Filip.
Pane doktore, překvapil vás výsledek voleb?
Děkuji za otázku, ale ne, určitě ne, vzhledem k historicky nevídané mediální podpoře vítězného kandidáta a mediální dehonestaci poraženého kandidáta, a to jak v kampani samotné, tak mezi prvním a druhým kolem. Spíš se u mne jen zvýšila obava z toho, jak velkou manipulaci můžeme do budoucna zažít a kam ji media zaměří. Možná, že to není jen obava.
Jste z výsledku zklamaný?
Ani to není přesný výraz…
Jaký je tedy ten správný?
Jak jsem řekl – obava a i smutek. Nejde o to, že nevyhrál kandidát KSČM, který ani nebyl ve volebním boji, proto necítím zklamání. Ale jde o to, že zmatení pojmů, pokroucení pravdy od médií dosahuje takových rozměrů, že samotná demokracie je potlačena, až vyřazena, a vítězství si připisují ti, kteří mají peníze a podporu médií. Nevítězí myšlenky a činy, ale jen propaganda. Proto jsem také odpověděl na nějaký dotaz v neděli, že si počkám s hodnocením výsledku na činy vítěze, protože podle slov nemá smysl v tuto chvíli žádné hodnocení.
Z čeho především jste smutný?
Z toho, co se stalo s jindy kritickým názorem našich občanů. Nikomu přitom neberu jeho přesvědčení, ale přece jen to, že přes tři milióny tři sta padesát tisíc občanů České republiky podlehne laciné, primitivní a místy až nechutné a výrazně jednostranné mediální podpoře Petra Pavla, jsem nečekal. V řadě případů to šlo až tak daleko, že když Andrej Babiš řekl »A« a mohl mít tisíckrát pravdu, média si vždycky našla něco, aby z toho Babiš vyšel jako darebák.
Zastáváte se Andreje Babiše?
Ne, nezastávám, k tomu nemám důvod. Nakonec jsem s ním musel bojovat jak v opozici od roku 2013, tak v době, kdy jsme jako KSČM podle usnesení pléna ÚV od roku 2018 po půlroční ústavní krizi tolerovali jím vedenou vládu. A to tak, že to byl boj o každé rozhodnutí, aby sloužilo občanům a budoucnosti. A musím připomenout, že nakonec se nám podařilo za roky 2018 a 2019 dosáhnout i toho, aby se začal splácet státní dluh, který tady zanechala pravice, a přitom se dařilo zvyšovat mzdy i důchody. A šlo by to i dál, nebýt opatření v epidemické krizi covid-19, která nakonec vedla k tomu, že jsme toleranci ukončili. Jen střízlivě komentuji to, co se dělo. A že to vůči němu nyní nebylo férové, za tím si stojím.
Koho jste volil vy?
Andreje Babiše.
Proč? Jako menší zlo?
Takhle jsem neuvažoval. Vycházel jsem z reality a z toho, že i politika má své profesní zákonitosti. Nechtěl jsem, aby tady rozhodoval nějaký sbor utajených poradců. V politice jsem aktivně strávil příliš mnoho času na to, abych si myslel, že je Andrej Babiš ideální, to neexistuje. Politika je o tvrdé diskusi, jasném programu a nakonec o kompromisu. Jak jsem již uvedl, znám Andreje Babiše velmi dobře ze Sněmovny, vím, co od něj mohu čekat, ale na kompromisech ve prospěch ekonomiky a občanů se s ním dalo nakonec domluvit.
Naznačujete, že nový prezident ke kompromisům nebude ochotný?
Nenaznačuji vůbec nic. Pana Pavla neznám, jen logicky uvažuji, vojákem byl za socialismu i nyní a válku považuje za pokračování politiky. Andrej Babiš deklaroval mír, obchodníkem byl za socialismu a obchodníkem s ekonomickým myšlením je i nyní – a toto jsem mu věřil, nemá žádné firmy z vojensko průmyslového komplexu. Petr Pavel deklaruje vojenskou podporu Ukrajině, o míru se nezmiňoval. V tomto dnes nejdůležitějším ohledu na žádný kompromis asi nepůjde, a to je pro mne varující.
Důvody?
Prosazuje to stejné, co NATO. Další a další vyzbrojování Ukrajiny členskými zeměmi. Už to samo o sobě mírové řešení vylučuje. NATO si pana Pavla vycvičilo a on teď jednoduše nepůjde, protože ani nemůže jít, proti strategii Aliance. To je jednouchá, logická a důvodná úvaha, jakože jedna plus jedna jsou dvě. Když jsem před chvílí zmiňoval to Babišovo »A« a mediální »B« – právě tohle je vzorový příklad. Když Babiš řekl, že by jako hlava státu prosazoval mírová řešení, že by se pokusil uspořádat v Praze jakousi mírovou konferenci, média ho okamžitě obvinila ze lži, z laciné propagandy a podobně. I to je známka toho, že o mír nejde, že jde o pokračování války za každou cenu, bez ohledu na následky, zejména ty na lidských životech.
V čem ještě by byl Babiš jako prezident jiný než Pavel?
Andrej Babiš je byznysmen, ovšem jeho obchodní zájmy jsou napojeny zejména na Německo, respektive na Evropu, nikoli na Spojené státy. To mu zlomilo vaz a podle mého názoru nejen jemu, ale na dlouhá léta i České republice. Ta se nyní definitivně dostala pod vliv Bílého domu a Pentagonu. Proces amerikanizace české společnosti byl po 33 letech horečných příprav završen. Ač člen Evropské unie, chováme se a fungujeme, žel, jako skutečná kolonie USA.
Jak se to projeví?
Budeme povinně donekonečna, bezhlavě zbrojit, živit zbrojní průmysl USA a dodávat zbraně na Ukrajinu. Na úkor národní ekonomiky, sociálních jistot občanů. Na úkor budoucnosti. Taková je realita. Bez ohledu k tomu, že voliči Petra Pavla ji takto nevnímají. Ukrajinský prezident mu blahopřál, dokonce v češtině, a sdělil, jak se těší na vzájemnou spolupráci. Slovenská prezidentka, která ve prospěch Ukrajiny de facto odzbrojila vlastní armádu, přijela novému prezidentovi poblahopřát diplomaticky skandálním způsobem osobně atd., atd. Konec konců, právě s ní chce pan generál navštívit hned po inauguraci ukrajinského protějška. Mně to jako důkaz pro předcházející tvrzení stačí.
V této souvislosti se nemohu nezeptat, jak vnímáte výrok náčelníka generálního štábu Armády ČR Karla Řehky o výběrové mobilizaci v případě nutnosti?
Nebudu spekulovat a odpovím stručně. Vnímám tento výrok přesně tak, jak ho pan Řehka pronesl. Že v případě nutnosti bude v České republice vyhlášena výběrová mobilizace. O čem tady chcete diskutovat, když se náčelník generálního štábu vyjádřil jasně?
Co myslíte? Nastane ta nutnost?
Nutíte mě spekulovat. Promiňte, ale to nebudu. Zeptejte se generála Řehky. Já se vám pouze svěřím s pocitem řadového občana, a sice že se té nutnosti bojím.
Závěrečná otázka… hodně se přetřásala komunistická minulost obou kandidátů. Také jste ji přetřásal?
Ne. To bylo spíš takové upozornění pro naše zavilé antikomunisty a sousto pro média. Teď už vím, proč nám nikdy neprošel zákon o ztrátě mandátu pro přeběhlictví a převlékače kabátu. O to víc si vážím lidí pevných postojů. Já jen připomenu mé odlehčené vyjádření na Twitteru: »V prvním kole prezidentské volby byli 3 bývalí členové KSČ (nikoliv KSČM), 37,5 %, ve druhém kole jsou 2 členové, tam mají 100 %. Ukazuje se, jak prozíravá byla kádrová politika bývalé KSČ. Jeden byl tenkrát a je i dnes obchodník, ten druhý pořád válčí, jen mění za žold nepřítele.«
Já chápu, že Američané potřebují jen ty, kteří je budou za peníze slepě poslouchat, ale to je jejich problém. Za 33 let nemají kandidáta bez komunistické minulosti…? To je možná hodně úsměvné nebo taky k pláči. Ale také naděje do budoucna, že stejně jako přišlo národní obrození, přijde i naše české probuzení.