Vláda Bohuslava Sobotky svou krizi sice přežila, její podpora se však neustále tenčí. Podle květnového průzkumu jí důvěřuje už jen 23 procent občanů. Tak špatně na tom koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL ještě nebyla.
Sama se honosí úspěchy, které prý musí dovést do zdárného konce. Předvádí však už jen hádky a vzájemná obvinění. Na řadu z nich pamatuje i trestní právo. KSČM na to, že vláda uvízla v bezvýchodné krizi, upozorňuje už od ledna. Vše to, co ji vyvolalo, škodí zemi stále víc. Nápravu nepřinesla ani změna vicepremiéra a ministra financí za hnutí ANO.
Z vlády je, místo centra odpovědné státní moci, ring předvolebních úderů a podpásovek. Ta vřava má odvést pozornost i od asociálních intrik. KDU-ČSL by ráda znovu zpoplatnila pobyt v nemocnici. Ministr Pilný chce nutit k práci lidi na zaslouženém odpočinku. Za podporu proti jednomu z koaličních partnerů se platí skandálními kompromisy. Bělobrádkovu účast na sudetoněmeckém sjezdu tak toleruje i předseda vlády a ČSSD. Přestřelka mezi ministry Chovancem a Pelikánem dokládá, že vláda se neshodne ani tváří v tvář nekontrolované migraci. Ministr Herman uráží voliče návrhy, jak zbavit poslance KSČM práva na interpelaci. Prázdným gestem zůstal i slib ministryně Valachové, že vyvodí politickou odpovědnost z korupce v jejím rezortu.
Vládní krize podlamuje důvěru v ústavní a veřejné instituce. Otázky, které nesnesou odkladu, vláda neřeší a nemá to ani v plánu. Nevěrohodnost ČSSD, ANO a KDU-ČSL jež to mají na svědomí, je jako na dlani. Tím víc je třeba jim vyslovit nedůvěru i v nadcházejících volbách.
VV ÚV KSČM, 2. 6. 2017