Rozhovor Haló novin s poslancem Zdeňkem Ondráčkem (KSČM), předsedou sněmovního podvýboru pro policii. »Z mých pozměňovacích návrhů prošlo navýšení jednorázového odškodnění pozůstalých při úmrtí příslušníka«.
Poslanecká sněmovna měla minulý týden na pořadu schůze hned několik bodů, které se týkaly bezpečnosti. Aktivně jste se zapojil do diskuse. Můžete nám projednávané předlohy zákonů přiblížit?
Vezmu to popořadě, tak jak jsme jednotlivé normy ve sněmovně projednávali. Nejdříve přišla do diskuse ve druhém čtení na program novela ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. To je ten zákon, který upravuje nabývání, držení a nošení zbraně a jehož jsem jedním z předkladatelů. Nikdo z poslanců nepřišel s žádným pozměňovacím návrhem. Očekávám tedy, že k závěrečnému hlasování dojde hned na začátku příští schůze, která se koná koncem června a začátkem července, a že se nám podaří pro něj získat potřebných nejméně 120 hlasů. Jak už jsem řekl, jde o ústavní novelu. V pátek jsme pak ve třetích čteních hlasovali o dvou bezpečnostních zákonech, kde jsem měl několik vlastních pozměňovacích návrhů.
Haló noviny už o tom ve svém zpravodajství stručně informovaly. Přesto vás poprosím – o jaké pozměňovací návrhy šlo a jak jste v hlasování o nich dopadl?
Pro mě byla nejdůležitějším bodem novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Cílem Sobotkovy vlády jako předkladatele bylo zrušit službu 150 hodin neplacených přesčasů ročně a po dohodě s odborovými organizacemi řešit i osm vybraných oblastí zákona, přičemž požadovala příslib, že nebudou řešeny výsluhy. Bohužel zůstalo mnoho jiných oblastí, které bylo potřeba upravit, ale novela je nezahrnovala. Z tohoto důvodu jsem předložil tři pozměňovací návrhy, každý z jiné oblasti. Návrhů mohlo být podstatně víc, ale za tři a půl roku ve sněmovně jsem si už vědom své síly je prosadit.
Po vzrušené debatě, při které padl i návrh na vrácení zákona do druhého čtení, který byl zamítnut, došlo na hlasování. Z mých pozměňovacích návrhů prošlo navýšení jednorázového odškodnění pozůstalých při úmrtí příslušníka z původních 200 na 400 tisíc korun pro manžela a každé nezaopatřené dítě a ze 100 na 240 tisíc korun pro rodiče, který s příslušníkem žil ve společné domácnosti. Úmrtné se zvyšuje ze současného trojnásobku platu na dvanáctinásobek.
Jste tedy spokojen?
Jsem spokojen, přijetí mých návrhů by totiž mohlo ukončit ty ponižující sbírky pro pozůstalé, kdy se kolegové po stokorunách skládají na své zemřelé kamarády. Zároveň však doufám, že nám příslušníci nebudou umírat a nebude se muset vyplácet. Dalším z mých návrhů, který sněmovna schválila, dojde ke zvýšení zvláštních příplatků, mezi příslušníky jsou známé pod pojmem rizikáče, a to až na deset tisíc korun v I. skupině a na pět tisíc ve II. skupině. Účinnost tohoto návrhu je však až od 1. ledna 2019, aby se na to zajistily finanční prostředky.
Asi to přijde erár na dost peněz, ne?
Je pravda, že zde se mi podařilo »zatnout sekeru« do státního rozpočtu velmi hluboko, neboť celkové náklady pro všechny bezpečnostní sbory jsou odhadovány ve výši až 2,5 miliardy korun. Na pokyn asociálního ministra financí Ivana Pilného (ANO) proti návrhu hlasovali poslanci hnutí ANO, ale pomohla mi pravicová opozice (ODS a TOP 09). Ta však již nepodpořila další můj návrh a společně s ANO (znovu na pokyn ministra Pilného) zabili požadavek, aby za každých pět let služby vyplácel stát každému příslušníkovi stabilizační odměnu – finanční dar ve výši jednoho platu. Tady se jednalo zhruba o 350 milionů korun ročně. V zákoně sice budeme nově mít náborový příspěvek až 150 tisíc korun, který bude nového příslušníka zavazovat setrvat ve službě až šest let, ale už nedokážeme zajistit, aby délesloužící příslušníci setrvali.
Požadavky poslance Jiřího Štětiny (Úsvit), který navrhoval zastropování a částečné danění výsluh, podporovali kromě poslanců z Úsvitu jen poslanci z hnutí ANO a několik jedinců ze sociální demokracie. Proti zákonu jako celku pak hlasovali jen občanští demokraté.
Třetím projednávaným bodem byla novela zákona o obecní policii. I tam jste přišel s návrhy na změny. Co jste konkrétně požadoval a jak jste pochodil?
U této novely připravil garanční výbor pro bezpečnost, jehož jednání se celkem pravidelně účastním, ale nejsem jeho členem a nemám tedy právo hlasovat, komplexní pozměňovací návrh, který v sobě zahrnoval omezení oprávnění měřit rychlosti jen v katastru obce, kde je obecní či městská policie zřízena. Dnes je to tak, že městské policie mohou měřit rychlost jízdy i v jiných obcích, a to na základě uzavřených veřejnoprávních smluv. Podotýkám, že strážníci mohou měřit pouze na místech, které jim předem odsouhlasí Policie ČR. I já bych si přál, aby měření rychlosti bylo plně v kompetenci Policie ČR, ta však vzhledem k personálnímu podstavu tuto činnost vykonávat nemůže. Pokud bychom to zákonem v podstatě znemožnili i strážníkům, vedlo by to ke zhoršení kázně řidičů a zvýšení nehodovosti.
Moje obava, která byla potvrzena i dopravní policií, mě vedla k podání návrhu, aby se na současném stavu nic neměnilo. Podporu návrhu jsem získal napříč politickým spektrem, vyjma poslanců ODS.