Právník Gustav Janáček (na fotce vpravo), je nejen kandidátem jihočeské KSČM do parlamentních voleb, ale také předsedou OV KSČM v Prachaticích a předsedou jihočeského Klubu českého pohraničí, jakož i prvním místopředsedou republikového. Právě o této zajímavé oblasti jeho bohaté činnosti jsme s ním hovořili.
Klub českého pohraničí v letošním roce oslavil pětadvacáté výročí od svého vzniku 3. června celostátní akcí.V současné době má KČP v rámci ČR ke 4000 členů a na jihu Čech přes pět set členů a sympatizantů, kteří se sdružují v devíti místních a oblastních klubech Od Nových Hradů až po Tábor. Potěšitelné je, že členská základna se zvyšuje, ne sice nějak geometricky, ale členů utěšeně přibývá.
„Naše činnost byla na jihu Čech letos tradičně poměrně bohatá. Zorganizovali jsme řadu úspěšných akcí, mezi kterými bych chtěl jmenovat tři nejvýznmamnější. Jsou to jarní Táborské setkání u příležitosti narození Edvarda Beneše, červencové Trocnovské setkání a zářijové Volarské setkání. Kromě toho jsme uskutečnili řadu dalších akcí, jako například odhalení pamětní desky na hrobu pohraničníka Adama Ruso, či vzpomínkové akce u památníku vypálení Lejčkova na Táborsku,“ uvedl Gustav Janáček.
V rámci klubu existuje sekce ochránců státních hranic, ale Klub českého pohraničí je vlastenecký spolek. Jeho zaměřením je boj za historickou pravdu a výchova k vlastenectví. Jeho náplň práce by se v současné době dala charakterizovat jako boj za mír, spravedlnost, bezpečnost a vlastenectvi.
„Vzhledem k tomu, že úzce spolupracujeme s KSČM a naši členové jsou převážně levicově zaměřeni, je naše veřejná činnost poněkud omezena. Nesmíme bohužel snapříklad s našimi přednáškami do škol, a to je škoda. Výchova nastupující generace k vlastenectví by měla být v duchu historické pravdy, a ne podle současných zkreslených politických preferencí a směrů,“ postěžoval si předseda Jandáček. „Přesto se na naše akce snažíme přitáhnout zajímavým obsahem také veřejnost, což se nám většinou daří. Například Volarské setkání letos navštívilo přes 150 lidí, Trocnovské pak přes 200 návštěvníků“ dodal.
Taký jihočeský Klub českého pohraničí se snaží obnovit - zejména v mladé generaci - to, co zanedbává mnohdy škola, ale také rodina. Vlastenectví, hrdost na naše tradice, vzpomínky na hrdinství, které by nemělo být zapomenuto.
„Největším problémem je podle mne zapomínání a obecná neochota si naši historii objektivně připomínat,“ zakončil náš rozhovor Gustav Janáček. „Koncem léta jsme byli ve Svidníku na východním Slovensku, a tam je situace úplně jiná. Třeba do dnešní doby tam kladou nevěsty k pomníku Ludvíka Svobody kytice. Tyto vzpomínky Slováci udržují a předávají z generace na generaci, protož skutečně něco zažili,“ povzdechl si nad českou realitou předseda jihočeského Klubu českého pohraničí Gustav Janáček.