Na krušnohorsku jsou pod zemí koncentrovány až tři procenta světových zásob vytěžitelného lithia (největší v EU). Cena tohoto kovu v posledních letech vzrostla a strategickým i politickým tématem pro ČR se stala otázka, jak hájit zájmy českého státu pokud jde o využití této tzv. krizové suroviny. Letos v létě návrh na zařazení tématu lithium na pořad sněmovny vládní strany, včetně ANO, bohužel nepodpořily.
Surovina, dokud je v zemí, patří státu. Jde ovšem o její vytěžení a zpracování. Exekutiva ve věci lithia už ale učinila některé kroky. Již v létě 2010 byla udělena ministerstvem životního prostředí první licence na geologický průzkum firmě Geomet s.r.o. z Brna, vlastněné dnes australskými těžaři (European Metals Holdings Ltd). Tato česká součást australského holdingu nyní vlastně svými licencemi blokuje lokalitu až do roku 2021.
Klíčovou otázkou je, zda lze s licencí na průzkum spojit právo na přednostní těžbu. Tuto licenci počátkem letošního roku ministerstvo životního prostředí prodloužilo. A schválené je i předběžné vymezení dobývacího prostoru. V pondělí schválené memorandum mezi MPO a EMH přinejmenším otevřelo veřejnou debatu na toto téma. Samotné memorandum ovšem nabízí více otázek než odpovědí.
Text memoranda sice v duchu surovinové politiky ČR potvrzuje podmínku zpracování lithia do průmyslové podoby na našem území. Ukazuje ale jasně na přípravě prodeje těžebních práv zahraničnímu investorovi. Ten by pak byl chráněn v příslušném režimu ochrany investic (s Austrálií je dohoda již z roku 1994). Na to vidět tom skutečně maximální snahu MPO po udržení kontroly státu běžná fantasie prostě nestačí
Jde nyní skutečně o informace, zda stát již neztrácí kontrolu nad dalším vývojem. Je nutné jasně pojmenovat právní stav a diskutovat jasné řešení. Nejen vláda jako celek, ale i parlament ve své kontrolní funkci to jasné slovo musí říct. V této situaci by takovým řešením mohlo být použít zvláštní zákon, který by mohla schválit sněmovna po volbách a který by ošetřil zájmy České republiky.