Pavel Kováčik: Jakou cestou půjdeme

Letošní sklizeň je v mnoha ohledech špatná. Ubyly plochy ječmene, brambor je o dvě pětiny řádku méně, než tomu bylo v roce 1992. Osevní plochy se zvětšily jen u pšenice. Na mnohém má podíl lidský faktor a na mnohém nepřízeň počasí. Kdysi jsme byli bramborářskou velmocí. Dnes už nejsme ani soběstační. Největší plochy brambor byly i letos osázeny na Vysočině. Bramborářství zde má dlouholetou tradici. Přesto jsou lidé ve velkém nuceni konzumovat dovozové brambory, které často nedosahují požadované kvality. Odborníci deklarují, že brambor se sklidilo o dvanáct procent méně než v loňském roce. Na letošní úrodě se podepsalo i nepříznivé počasí a sucho. V podhorských a horských oblastech se zemědělcům náklady neustále zvedají, a tak často upouštějí od pěstování například zmíněných brambor. Český statistický úřad zveřejnil výsledky v produkci masa. I ta se také opět snížila. Mléko zdražilo a tím i na něj navázané potravinářské produkty. Domácnosti si tak v rámci potravin sáhnou hlouběji do kapsy. Což je pro nás nemilým překvapením. Domácí potraviny jsou ve většině případů nejen chutnější, ale splňují i nařízené normy kvality. Jak z toho začarovaného kruhu dovozových a často nekvalitních potravin ven? Jednoznačně vyžadováním a podporou domácí produkce potravin a to i na pultech zahraničních supermarketů, jež na území naší republiky podnikají. Každý z nás tak může ovlivnit, co bude jíst, a tudíž to i po obchodnících vyžadovat. Nabídka zahraničních dovozců potravin je sice široká, ale jsou případy, kdy nesplňuje požadovanou kvalitu.