Rozhovor Haló novin s poslancem Vladimírem Koníčkem (KSČM). »Kdyby šlo hnutí ANO a jeho předsedovi Andreji Babišovi o věc, tak takový zákon o zdanění finančních náhrad už mohl být schválený«.
● Předseda ANO Andrej Babiš je ochoten zdanit finanční náhrady, které církve pobírají v rámci tzv. církevních restitucí, za majetek, který jim nemohl být vydán. Je to podmínka KSČM pro toleranci jeho menšinové vlády. Věříte mu?
Andreji Babišovi moc nevěřím, protože už v minulém volebním období měl možnost takový návrh podpořit. Nejen návrh, který předložili poslanci zvolení za KSČM, ale ve sněmovně byl i jiný návrh předložený Zastupitelstvem Jihočeského kraje, takže kdyby šlo hnutí ANO a jeho předsedovi Andreji Babišovi o věc, tak takový zákon už mohl být schválený a mohl už platit. Bohužel mu šlo spíš o udržení vládní koalice ČSSD, ANO a KDU- ČSL, nikoli o řešení problému. Za rok a půl, kdy ležel náš návrh ve sněmovně, jsem celkem desetkrát žádal o pevné zařazení jeho projednávání na jednání dolní komory, takový návrh však nebyl nikdy schválen. Hlavně proto, že by se ukázalo, že předvolební sliby sociální demokracie a hnutí ANO z roku 2013 byly jen sliby, a skutek utek.
● Předpokládejme, že tu budeme mít vládu pod vedením ANO bez ohledu na to, zda menšinovou či jinou, a zmíněná změna zákona, který platí už od roku 2013, bude skutečně přijata. Co by to konkrétně znamenalo?
Poslanci Komunistické strany Čech a Moravy navrhovali vypuštění věty, která říká, že se z finanční náhrady neplatí daň. Stávající stav je, že výplata náhrady je od daně osvobozena, a to jsme chtěli změnit.
● Kolik by tím získala státní kasa? Předpokládám, že náhrady dosud vyplacené by už zdaněny být nemohly.
Přesně tak, již vyplacené náhrady by se dodatečně nedanily. A tím, že se vypustí věta o neplacení daně, by se na náhrady vztahovala aktuální daň z příjmu, což je pro právnické osoby 19 procent. Výše vyplácených náhrad by se tedy snížila přibližně o 380 milionů korun, to je těch 19 procent ze dvou miliard, které jsou každý rok vypláceny. Odhadnout celkovou částku je obtížné, protože výplata náhrad se každoročně navyšuje o inflaci a má se vyplácet ještě 25 let, ale odhad je kolem deseti miliard korun.
● Jak se vlastně náhrady vyplácejí? A jak se hlavně vyplácejí církvím, které v ČR do roku 1948 ani neexistovaly, a přesto jim zákon přiřkl určité peněžní částky?
Ministerstvo financí vždy na konci každého roku odešle částku navýšenou o inflaci na účet příslušné církve. Je pravda, že peníze stát vyplácí i církvím, které vznikly až po roce 1989, a to proto, že se církev římskokatolická vzdala části náhrad a dohodla se s ostatními církvemi, že i jim bude stát posílat nějaké peníze za to, že podpoří takový způsob vyrovnání, jaký navrhla Nečasova vláda. Už v době přijetí daného zákona jsem říkal, že to považuji za úplatek těm malým církvím ze strany naší církve největší.
● Peníze ze zdanění daru státu církvím by se rozplynuly ve státním rozpočtu nebo by se daly použít na něco konkrétního – třeba na opravu památek? Co byste navrhoval vy osobně – k jakému účelu by měly sloužit?
Peníze by byly normálním příjmem státního rozpočtu, takže o nějakém účelovém vázání nemůže být ani řeč. Církve dostávají každoročně výše zmíněné dvě miliardy korun náhrad, víc než miliardu korun na provoz a z rozpočtů státu, krajů i obcí ještě desítky až stovky milionů na opravy památek. Bohužel na památky z těch dvou miliard korun náhrad církve moc nepřispívají. Uvedu konkrétní příklad. U nás v Boršicích (Zlínský kraj – pozn. red.) se nedávno opravoval kostel, rozpočet oprav byl asi dva a půl milionu korun. Třetinu poskytl kraj a památkáři, třetinou přispěla obec a na zbylou třetinu se skládali občané obce ve sbírce. Arcibiskupství nedalo na opravu ani korunu.
● Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek označil případné zdanění za »krádež a křivdu«. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek návrh KSČM poněkud zmateně označil za »antisemitský«, aniž by vysvětlil, co tím míní. »Retroaktivní zákony jsou protiústavní, « přidal se místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Co říkáte na tyto názory?
Jak už jsem uvedl, nový zákon se má týkat finančních náhrad, které budou teprve vypláceny, takže o nějaké retroaktivitě nemůže být ani řeč. Antisemitismus je definován jako nepřátelství nebo předpojatost vůči židům a nevím, co je na vypuštění věty o zdanění náhrad antisemitského. A pokud se týká označení zdanění finančních náhrad za »krádež«, musím opakovaně konstatovat, že v zabrání majetku byly realizovány především zákony přijaté za prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše, takže svalovat všechno na komunisty může jen člověk, který nezná historii.
● Opravdu by nemohli odpůrci zákona uspět s případnou žalobou u Ústavního soudu?
To opravdu nedokážu předpovědět. Určitě by záleželo na tom, v jaké podobě bude návrh nového zákona přijat, samozřejmě by také záleželo na podobě případného podání k Ústavnímu soudu. Určitě se najdou právníci, kteří budou říkat, že žaloba může uspět, stejně jako budou zase jiní právníci říkat, že uspět nemůže. Takže je to podle mě padesát na padesát.
● Co říkáte názoru předsedy ANO Andreje Babiše, že agenda církví by měla spadat pod ministerstvo financí?
To není tak jednoduché, jen si říct, že nějakou agendu převedu na jiné ministerstvo. Existuje kompetenční zákon, který by bylo nejdříve třeba změnit. A také například v zákonu o církvích je určena agenda registrace a vedení rejstříku církví pro ministerstvo kultury. Vyžadovalo by to tedy změnu několika zákonných norem.
Ale například zákon o církvích se bude muset měnit určitě, protože vydáním obrovského majetku církvi se změnily poměry příjmů. Zákon počítal s největším příjmem pro církve ze státního rozpočtu a příjem z hospodářské činnosti měl být jen příjmem doplňkovým. Nyní ovšem nastává situace, že příjem z hospodaření není už jen příjmem doplňkovým, takže skutečnost je tedy v rozporu se zákonem.
● A ještě poslední otázka. V minulém volebním období jste byl předsedou kontrolního výboru sněmovny, který od jeho vzniku vedli vždy komunisté. Proč o něj už nyní neusilujete?
Povolební vyjednávání doposud probíhají, KSČM má při volebním výsledku podle principu poměrného zastoupení »nárok« na předsednictví jen jednoho výboru a vedení strany upřednostnilo výbor rozpočtový. Ale jak to dopadne ve skutečnosti, uvidíme až po zvolení předsedy a místopředsedů Poslanecké sněmovny.