Konferencí věnovanou tématům, jež byla blízká někdejšímu marxistickému historikovi, filozofovi a komunistickému politikovi a publicistovi Miloslavu Ransdorfovi (1953-2016), připomněla knihovna a vzdělávací centrum nesoucí Ransdorfovo jméno jeho nedožité 65. narozeniny. Připadly na včerejšek.
»Míla ovládal na dvacet jazyků. Velmi rád si četl ve staré řečtině, hebrejštině, babylónštině, chetitštině… Záběr měl velmi široký, a protože byl nejvíce vidět, stal se předmětem největšího okopávání kotníků. Vždy, když byly volby, něco se vytáhlo,« poznamenal na úvod europoslanec Jaromír Kohlíček, jenž nad akcí převzal záštitu. Kohlíček přečetl účastníkům, kteří zaplnili sál Evropského domu v Praze, pozdrav od prezidenta republiky Miloše Zemana, který Ransdorfa osobně znal. »Pan prezident si M. Ransdorfa vážil pro jeho široké encyklopedické znalosti a systematickou vědeckou činnost v oboru historie a filozofie. Přestože levicové vidění světa nebylo v předchozím období populární, Míla důsledně obhajoval právě levicový a humanistický směr zkoumání společnosti a společenským procesů. Jeho rozsáhlé dílo je už dnes nezpochybnitelnou součástí moderní české filozofie a historie,« citoval dopis z Kanceláře prezidenta republiky.
Není všem dnům konec
Řečníci byli zvoleni v souladu s Ransdorfovým širokým záběrem a podle názvu jeho knihy Není všem dnům konec. »Vždy jsem si říkal, že když bude s levicí nejhůře, dílo akademika Ransdorfa bude vnášet její nová témata,« poznamenal předseda správní rady Knihovny a vzdělávacího centra Jiří Malínský, když se zamyslel nad jeho ideovým odkazem a pojetím ransdorfismu. Podle něho nemůže být žádné složky levice, která by myšlenkovou pozůstalost Ransdorfa a jeho odkaz míjela. Připomněl také opomíjenou Ransdorfovu činnost encyklopedickou.
V rámci konference byly představeny dvě odborné publikace: Ilona Švihlíková a Miroslav Tejkl prezentovali svou nejnovější knihu Kapitalismus, socialismus a budoucnost, aneb Mikeš už přišel. Historik Emil Voráček vydal knihu Interbrigadisté, Československo a španělská občanská válka. Neznámé kapitoly z historie čs. účasti v občanské válce ve Španělsku 1936-39, kterou představil v zastoupení Malínský. Boj interbrigadistů měl velký význam a dopad do východního a západního protifašistického odboje, do postavení levice v zemích, z nichž přišly republikánům na pomoc mezinárodní brigády.
Nejcennější byly vzpomínky všech zúčastněných na Ransdorfa jako na kolegu, spolužáka, pedagoga, odborníka s fenomenálními znalostmi, politika. Poslanec Jiří Dolejš zavzpomínal na činnost Prognostického ústavu, v němž oba pracovali. »Prostředí ústavu bylo prostorem pro svobodné tříbení myšlenek,« zdůraznil. Ransdorf díky svému multioborovému zaměření pracoval na souhrnné prognóze tehdejší československé společnosti, obracel mj. pozornost k období NEPu, k socialistické akumulaci, poznamenal Dolejš.
Historik Michal Macháček se s Ransdorfem setkal před deseti lety na besedě věnované 100. výročí narození Kurta Konrada, akci pořádalo tehdejší Muzeum dělnického hnutí. Skutečnost, že Ransdorfovi byly po listopadu 1989 kladeny překážky v pokračování jeho akademické kariéry, připisuje obavám ostatních kolegů, že by je svými znalostmi mohl zastínit.
O organizačních záležitostech knihovny informovala výkonná ředitelka Helena Suchá. Ubezpečila, že Ransdorfův knižní fond čítající 50 000 svazků a také knihy z bývalého Muzea dělnického hnutí jsou v majetku knihovny a nacházejí se v jejím archivu. Práce na evidování však jsou stále na počátku. Vyzvala k rozšíření řad členů spolku nazvaného stejně jako knihovna, přihláška je k dispozici na ransdorf-knihovna.cz, a k pomoci při evidování knih.