Rozhovor Haló novin s členem expertní komise KSČM pro sociální oblast Miroslavem Opálkou.
● Společně se stínovou ministryní práce a sociálních věcí KSČM Hanou Aulickou Jírovcovou jste se zúčastnil vyjednávání s hnutím ANO o programových prioritách v sociální oblasti. Jsou už tato jednání ukončena, a jak jste spokojen s jejich průběhem?
Předně bych chtěl poznamenat, že jsem při předání funkce stínového ministra i při mém rozhodnutí už nekandidovat do Poslanecké sněmovny nabídl straně svou další odbornou pomoc. Mé přizvání ke konzultacím s ANO je tedy přirozené, i když v tomto případě pro mne jaksi »schizofrenní«. Nejsem totiž přesvědčen, že se nám tato spolupráce či tolerance kladně zúročí v dalších volbách. Ale to je na posouzení a zodpovědností nejvyšších kolektivních orgánů KSČM.
Pokud jde o samotná jednání, zatím je za ukončená nepovažuji. Šlo o ujasňování si pozic. My jsme reagovali na předchozí programové prohlášení vlády a předložili jsme k diskusi naše písemné podklady. Já se soustředil především na pojistné systémy, tedy důchodové pojištění, nemocenské pojištění a úrazové pojištění zaměstnanců zaměstnavatelem (ÚPZZ). Paní poslankyně pak především na problematiku sociálně právní ochrany dětí, sociálního bydlení, sociálních služeb, hmotné nouze, revize dávek, zamezení obchodu s chudobou atd. Upřímně řečeno, spokojený moc nejsem, neboť jsme si v jedné hodině stačili vyjasnit jen některá stanoviska. Myslím si, že experti ANO, kteří doprovázeli paní ministryni Jaroslavu Němcovou, čekali jen na konsenzus u několika vybraných témat, nikoli široký záběr.
● O co konkrétně vám v sociální oblasti šlo, čeho jste chtěli dosáhnout?
Uvedu jeden příklad ze své problematiky. Někdy totiž není rozhodující, co přinesete do programu nového, ale čemu jste schopni zabránit, aby v budoucnu nebyla »nevinná« formulace využita k necitlivé systémové změně. V tomto případě jsme požadovali, aby ANO upustilo od vyvedení důchodového pojištění mimo státní rozpočet. Tento požadavek jsme označili jako zásadní! Shodujeme se v něm jak s ČSSD, tak s ČMKOS. Na tomto bodu jsme se zdrželi nejdéle. My nechápeme smysl postoje hnutí ANO 2011, které si - buďto nepromyšleně, nebo promyšleně s delší perspektivou zásadních pravicových změn – vložilo vyvedení do svého volebního programu. Argumenty, kterými to zdůvodňují, jsou v čase proměnné, jak už bylo u ANO nejednou, a u každého jejich experta jsou vysvětlovány trochu jinak. Dokládali jsme proto, že v současnosti je průhlednost hospodaření s důchodovým pojištěním velmi podrobně zveřejňována na webech, a to ve Výročních zprávách ČSSZ, rovněž tak ve státních závěrečných účtech (kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva obrany, vnitra, spravedlnosti a ministerstva financí) a pak na tzv. důchodovém účtu, který je statistikou napříč dotčenými ministerstvy a dalšími zdroji příjmů a oddělenými výdaji. Tento virtuální účet je za dobu svého trvání ve vysokém kumulovaném deficitu, který způsobují mj. nepříznivé legislativní úpravy parametrů či skutečnost nekrytých zákonných nároků, které pak stát dorovnává jako mandatorní výdaj ze státního rozpočtu nad výši vybraného důchodového pojištění. Vícezdrojové financování důchodů je v Evropě běžné! Jistotou pro občana, kterou musíme garantovat, je, že zodpovědná politická reprezentace vzniklá z voleb, bude vždy zajišťovat dlouhodobé průběžné financování prvního důchodového pilíře ze státního rozpočtu tak, aby dávka obsahovala pevnou složku nad hranici životního minima i zásluhovou složku, která bude vycházet z redukovaných vložených odvodů. Solidarita mladých se starými nebo bohatých s chudými je v 21. století jednou ze zásadních hodnot naší civilizace. Jsme proto proti vyvedení důchodového pojištění mimo státní rozpočet. Složitosti s financováním zdravotní péče prostřednictvím zdravotních pojišťoven a náklady spojené se správou různých fondů a státních úřadů jsou pro nás varováním.
● Pokud jde o oblast důchodů, předložili jste text pro tvorbu programového prohlášení vlády. O jaké body konkrétně jde?
V důchodové oblasti máme dlouhodobou koncepci, schválenou stranickými orgány. Zejména požadujeme, aby státní pilíř zůstal státem garantovaný, povinný pro všechny, průběžně financovaný ze státního rozpočtu, dávkově definovaný, solidární příjmově i generačně se zásluhovou složkou a dle potřeb regulovatelný. Formulovali jsme tyto aktuální body:
■ Dlouhodobě finančně stabilizovat státní důchodový pilíř a důchodový systém jako celek. I nadále zajistit jeho financování ze státního rozpočtu průběžným systémem, což zajistí jeho nevytunelovatelnost a jistotu zabezpečení každoročních zdrojů. Vytváření zvláštního důchodového fondu či úřadu odděleného od státního rozpočtu pro 1. pilíř nemá logiku, neboť historicky je důchodový účet ve značném kumulovaném deficitu a nepříznivý demografický vývoj a očekávané hospodářské krize budou jen tento deficit zvyšovat.
■ Aktuálními valorizacemi dbát na nerozevírání nůžek mezi důchody a mzdami. To však neznamená, že tzv. minimální důchod bude stejný pro ty, co pracovali za nízké mzdy na plný úvazek s těmi, kteří pracovali převážnou část produktivního života na zkrácené úvazky či platili minimální odvody jako OSVČ, nebo mají minimální dobu pojištění. To by bylo demotivující a vedlo by to k podpoře a zvýšení šedé ekonomiky, k proplácení části výdělku tzv. na ruku bez odvodů!
■ Srovnat nerovnosti v nastavení povinných odvodů na důchodové pojištění.
■ Zvážit návrat od důchodového pojištění k důchodovému zabezpečení či zajištění s jeho možností přímého propojení s dalšími sociálními systémy, což by vedlo k zprůhlednění i zlevnění sociálního systému.
■ Bude-li mít stát zájem na provozování druhého pilíře na nekomerčním principu, jsme otevření k této diskusi. Podmínkou však je, aby jeho tvorba nebyla na úkor prvého pilíře! Problémem ale bude, jak zajistit zhodnocování dlouhodobých úložek klientů nad inflační hranici a eliminovat výkyvy trhu i přirozené krachy.
■ Dořešit povinnost všech zaměstnavatelů v těžkých povoláních k placení - za své zaměstnance či zaměstnance personálních agentur - penzijního spoření do třetího pilíře s cílem zajištění jejich předdůchodů coby náhrady za ztrátu důchodových kategorií. V této souvislosti prověřit možnost zapojení i zaměstnaneckého penzijního pojištění.
KSČM bude vždy podporovat takové kroky, které nerozvrátí bezmála sto let fungující systém a budou sociálně ohleduplné k nízkopříjmovým skupinám spoluobčanů, kteří mají nejslabší sebeobranné prvky. Problémem řady návrhů je totiž fakt, že je připravují odborníci, kteří dbají více svých zájmů - zájmů vícepříjmových skupin.
● Premiér Andrej Babiš uvedl, že vyjde vstříc požadavku ČSSD na zrušení karenční doby. V uplynulých volebních obdobích takový návrh ve Sněmovně opakovaně předložila KSČM. Byla karenční doba předmětem nynějších vyjednávání o možné podpoře vládě?
Bereme tento společný požadavek KSČM a ČSSD za akceptovatelný a vládou již připravovaný. Jen jsem přítomným připomenul legislativní historii, jak se měnily parametry placení nemocenské za prvé tři pracovní dny z redukovaných výpočtových základů, které se však rovněž měnily. Z tohoto pohledu nemůžeme mluvit o nemocenském pojištění jako o relevantním pojištění, neboť do výběru i plnění stát průběžně zasahuje mocí zákona či podzákonných norem. A tak se např. na začátku nového tisíciletí platilo za prvé tři pracovní dny nemoci 50 %, pak již jen 25 %. Poté se prvých čtrnáct dnů vyvedlo ze zákona o nemocenském pojištění (placeného ČSSZ) do zákoníku práce (placeno jako náhrada mzdy zaměstnavatelem). Důvodem byla eliminace zneužívání nemocenského především zaměstnavateli, kteří v případě poklesu zakázek »posílali« zaměstnance na nemocenskou. Zaměstnavatelé za tuto změnu dostali solidní kompenzaci ve formě snížení odvodů na nemocenské pojištění za zaměstnance, což jim přináší, snad vyjma období, kdy platili náhradu mzdy od 4. do 21. dne nemoci, i po vyplacení náhrady mezd několik miliard ročních úspor.
Když přišly pravicové reformy a Ústavní soud ČR zrušil zavedení karenční třídenní lhůty bez náhrady mzdy, reagovala na to vláda ODS zrušením celého odvodu na nemocenské pojištění zaměstnancem (1,1 %) a znovuzavedením karenční doby bez náhrady mzdy, což platí dodnes. Zaměstnavatelé tak obdrželi od ODS další benefit ve formě úspory za nevyplacení náhrady mzdy, i když zrušené pojistné zaměstnance bylo na úkor státního rozpočtu. Dnešní návrh, který předkládá ANO, v podstatě onen dar ODS zaměstnavatelům ponechává a zřejmě i zvyšuje. Nyní platí zaměstnavatelé 60 % po dobu 11 dnů a nově budou asi platit 60 % osm dnů a prvé tři dny méně, zatím není jasné, kolik. Přitom chtějí další snížení platby na nemocenské pojištění za zaměstnance. Zase na úkor státního rozpočtu. Přitom v zahraničí platí zaměstnavatelé běžně čtyři, šest i více týdnů, někde i několik měsíců.
Poslanci KSČM budou samozřejmě podporovat zrušení karenční lhůty, ale pokud projde vládou avizovaný návrh, zajímalo by mne, kolik to např. přinese navíc holdingu Agrofert, a. s.
● Pokud jde o úrazové pojištění zaměstnanců zaměstnavatelem, jaké návrhy zazněly v tomto směru?
Jen jsem upozornil, že systém dvou monopolních pojišťoven (České pojišťovny a Kooperativy pojišťovny) tolerovala Evropská komise vzhledem k platnému, ale dlouhodobě neúčinnému zákonu, který měl agendu převést na ČSSZ. Tento zákon však minulá koalice zrušila a je potřebné v této oblasti po více než dvaceti letech učinit nápravu nejen ve správě pojištění, ale i v rehabilitační a preventivní péči, která není dosud řešená.
●Jsou body v sociální oblasti, kde zatím nedošlo k dohodě?
Předně je třeba říci, že k řadě oblastí jsme ve vyhrazeném čase, po nás přišli zástupci ČSSD, vůbec nebyli schopni dospět. To bude ještě předmětem další schůzky, případně schůzek Hanky Aulické Jírovcové s paní ministryni. Řada oblastí, jako zálohové či náhradní výživné, sociální bydlení, sociálně právní ochrana dětí, sociálně-zdravotní pomezí aj. zasahují i do kompetencí dalších ministerstev, proto je není možné uzavřít na dvoustranném jednání. Mám pocit, že určitá shoda názorů by se mohla realizovat při novém nastavení revizí sociálních dávek, zamezení obchodu s chudobou nebo zkvalitnění kontrolní činnosti na úseku sociálních služeb či řešení eskalující situace na pracovištích Úřadu práce ČR. Vykřičník máme u časované bomby, kterou je neperspektiva na úseku lékařské posudkové služby.
● Můžete konstatovat, že jste byli ve vyjednávání, pokud jde o sociální oblast, úspěšní?
Vyměnili jsme si názory, ale na sjednocování obsahu programového prohlášení vlády nebyl prostor. Jak jsme slyšeli ze sdělovacích prostředků, obdobného výsledku dosáhlo i jednání s ČSSD. Osobně si myslím, že by prospěla při hledání konsenzu nad formulacemi i zrychlení práce odborných týmů společná jednání ANO, ČSSD a KSČM. Formulace v programovém prohlášení vlády nejsou jen formální sliby. Musí zavazovat k jednání a splnění vytčených závazků. Text nesmí být vágní, nezávazný či s možností různých výkladů – různých cest řešení vycházejících ze zatím neexistujících analýz. Menšinové vlády hledají u jednotlivých zákonů podporu napříč politickým spektrem a není našim posláním otevřít prostor pro vládu s důvěrou k přijímání řešení, která budou stát proti našim voličům. Byla by to zrada těchto voličů i cesta, kterou nastoupili v minulosti komunisté ve Francii a Itálii.