Myslím, že pět let po novele tiskového zákona, která upravila povinnost vydavatele radničních periodik poskytnout členům zastupitelstva přiměřený prostor pro uveřejnění jejich sdělení, je na čase přehodnotit praxi Novin táborské radnice (NTR). Rozhodně není naplňována litera, tím méně duch zákona, které měli zákonodárci na mysli.
Tedy omezit praxi, kdy se radniční periodika stávala hlásnou troubou a předvolebním agitátorem radniční koalice. To vše bez možnosti opozičních stran a hnutí jakkoliv prezentovat odlišné názory na řešení problémů. Přiměřený prostor pro vyjádření různých politických názorů je odůvodněn zejména tou skutečností, že radniční periodika představují službu veřejnosti, realizovanou navíc za veřejné prostředky.
Představa starosty Jiřího Fišera realizovaná ve statutu z roku 2013 je od počátku taková, že zastupitelé, včetně opozičních, mají v každém vydání NTR k dispozici 1 600 znaků včetně mezer (cca 16 řádek). V tomto objemu se rozhodně nedají vyjádřit odlišné názory či návrhy řešení nekorespondující s úmysly a záměry radniční koalice.
Jedinou možností rozšířené prezentace zastupitelů v těchto periodikách stanovuje tiskový zákon, podle něhož se může dotčený zastupitel obrátit na vydavatele a požadovat uveřejnění tzv. doplňující informace. Stejné právo zastupiteli přísluší, pokud jeho příspěvek uveřejněn v nějakém formátu sice byl, avšak podle jeho názoru mu nebyl poskytnut »přiměřený« prostor. Žádost o uveřejnění musí být písemná. Věřím, že se této možnosti zastupitelé chopí.
Vydavatelem NTR je město Tábor. Nikoliv tedy starosta Jiří Fišer z hnutí Tábor 2020. Na rozdíl od 16 řádků zastupitelů není ve svých příspěvcích nikterak vázán. A to, že úvahy do nového roku, nebo v posledním dubnovém čísle článek o perspektivách všechovského letiště a plánované věznice, jsou materiály na půl stránky, to je opravdu osobní hlásná trouba: viz „rád bych uvedl“, „neočekávám“, „nevidím...“ a podobně
Ještě horší je v minulém období často opakovaná situace, kdy starosta, případně někdo z jeho hnutí Tábor 2020, přímo reagují na příspěvky zastupitelů. Většinou velmi kriticky. V posledním dubnovém čísle se například starosta Jiří Fišer a radní Petr Havránek pustili do příspěvků zastupitele Františka Dědiče (ODS). Kritizují i tejn, který je zveřejněn pod jejich článkem.
Nestalo se to poprvé a z toho poměrně jasně plyne, že funkcionáři koaličních stran a zejména Tábora 2020 dostávají „ke kontrole“ příspěvky zastupitelů dříve, než vyjdou tiskem. Tento postup je ze strany Tábora 2020 přinejmenším neetický. Jiní zastupitelé mají totiž možnost reagovat v NTR až měsíc poté. To už jsou většinou původní materiály v zapomnění.
Mám za to, že po podzimních komunálních volbách by se měly karty publikačních pravidel v NTR změnit. Už proto, že jejich autor starosta Jiří Fišer podle svých vyjádření kandidovat nebude. Co by stálo za změnu? Především místo stránky inzerce, které náklady na tisk stejně nevytrhne, věnovat tento tiskový prostor relevantním názorům obyvatel. Ty dosavadní Fišerův statut zásadně zapovídá. Věnovat širší prostor tematicky také názorům opozičních i koaličních politiků. Lidé by měli vědět, co prosazují ti, které volili. A co je nejdůležitější, ustanovit skutečně aktivní redakční radu, která by neměla personálním složením kopírovat dosavadní statut.
Podle něj je redakční rada je pětičlenná. Čtyři členové redakční rady jsou zároveň členy Zastupitelstva města Tábora. Jsou to vždy tři uvolnění členové zastupitelstva a dále jeden neuvolněný (nejlépe z okruhu opozičních zastupitelů), dalším členem redakční rady je pak tajemník městského úřadu.
Jak je vidět, redakční rada je naprostou většinou tvořena koaličními zastupiteli a radními, takže opoziční názor k publikaci může být reálně podle potřeby přehlasován. Paradoxní je také, že redakční rada se setkává každou první středu v měsíci (jinak údajně podle potřeby), zatímco příspěvky zastupitelů mají uzavírku až každého 12. v měsíci. Členové rady tedy zřejmě netuší, co v NTR skutečně vyjde. Jediný obeznalý je patrně předseda rady a starosta, který v případě, že se neozvou minimálně dva členové redakční rady, rozhodne sám z důvodu zamezení prodlení.
To vše, a ostatní zmíněné i ještě v tomto článku nezmíněné, stojí rozhodně za širší diskusi a změny redakčního statutu po podzimních komunálních volbách.