Rozhovor Haló novin s předsedou ÚV KSČM Vojtěchem Filipem. »Tvrdím, že musíme do vedení dostat všechny věkové kategorie, a uvažuji o tom, že i počet místopředsedů, pokud nebudou placeni ze stranických peněz, se může zvýšit«.
● Sobotní X. sjezd strany by měl analyzovat výsledek říjnových voleb do Sněmovny, v nichž KSČM historicky neuspěla. Měl by být volební, do vedení strany kandiduje nebývalý počet lidí.
Ústřední výbor KSČM svolal X. sjezd, protože bylo nutné reagovat na výsledek voleb krajských v roce 2016, a voleb parlamentních loni na podzim. Oba výsledky pro nás byly velmi neuspokojivé. Museli jsme se zamýšlet nad příčinou, udělala se analýza po krajských volbách – z ní vyplývají nějaké kroky. Část jsme udělali, ale stejně to nevedlo k výsledku v říjnových volbách do Sněmovny. Když jsme si položili otázku, zda je to v programu, museli jsme si odpovědět, že nikoli.
● Co vás k tak jasné odpovědi vedlo?
Okamžitě, jak jsme náš program vyhlásili, ukradl ho někdo jiný. Jednou ANO 2011, podruhé sociální demokracie, jindy zase Okamurova SPD. Prostě jakmile jsme přišli s nějakým programovým bodem a vycházel z politického programu IX. sjezdu KSČM a z našich dlouhodobých programů, někdo nám ho sebral. Takže odpověď je jednoduchá: Ano, o dlouhodobém programu se bavme, máme tu politický program kladenského sjezdu a je v něm potřebná aktualizace. To byla jedna odpověď. Druhá otázka zněla: Když chyba není v programu, bude to v lidech. Proto je X. sjezd, který se uskuteční v sobotu 21. dubna v Nymburce, personální.
● Kde se tedy stala chyba?
Když jsme po VIII. sjezdu v roce 2012 z Liberce odcházeli, zvolené vedení strany bylo kompaktnější a v každém případě působilo do společnosti jako velmi jednotné a pevné vedení, které ví, co chce. To se nám po IX. sjezdu v Praze nepodařilo. Když potom porovnám výsledky krajských voleb po VIII. sjezdu v roce 2012, kde jsme měli absolutně největší počet krajských zastupitelů, a mimořádné sněmovní volby v roce 2013, kdy jsme měli druhý nejlepší výsledek v parlamentních volbách, tak si musíme říci, že působení strany navenek, jednotnost přístupu k věcem, k tomu přispěly. Proto je X. sjezd volební.
● Nemělo vedení strany reagovat bezprostředně a položit funkce okamžitě po krachu v parlamentních volbách 2017 a dát šanci jiným? Nebude reakce po půl roce přece jen trochu opožděná?
Výkonný výbor o tom uvažoval jak po krajských, tak později i po parlamentních volbách, ale zejména po volbách do Sněmovny dospěl k závěru, že jediné, co nemůžeme připustit, je chaos. Řekli jsme si, že úkolem vedení je zorganizovat řádný sjezd, na němž dojde k volbě funkcionářů, kteří dál povedou stranu. A tento sjezd musí rozhodnout najednou, nemůžeme připouštět obdobné tahanice, jakých jsme byli například svědky u sociální demokracie. Mám tím na mysli, že se sjezd přeruší a pokračuje se v něm po měsíci, a nevíme, jak to skončí. To nedělá politické straně dobrou vizitku.
● Kandidátů na předsedu a místopředsedy je neobvykle mnoho. To přece také o něčem svědčí, ne?
Já jsem za tolik kandidátů rád, pomluvy, které jdou o straně, jak jsme stranou starých lidí a že nemáme perspektivu, se ukazují jako liché, protože kandidátů na předsedu i na místopředsedy ÚV KSČM, tak na předsedy rozhodčí a revizní komise je dostatek. Dokonce jich podle mě je víc, než jsme očekávali, z členské základny. To je dobře. Osobně, do vizitky – kandidátů je hodně a jejich představování by zabralo příliš času – kterou každý z kandidátů pro delegáty připraví, píšu, že musíme do vedení strany nabrat kategorii lidí jak od 25 do 35 let, tak od 35 do 50 let, a stejně tak nad 50 let. Tvrdím, že musíme do vedení dostat všechny věkové kategorie a uvažuji o tom, že i počet místopředsedů, pokud nebudou placeni ze stranických peněz, se může oproti současnosti zvýšit.
● Takže by ve vedení mohlo být víc poslanců?
Nejen poslanců, ale i zastupitelů, radních apod., kteří jsou placeni za veřejnou funkci a budou vykonávat pro stranu práci zdarma, jako jsme to dělali v minulosti, a dnes to tak dělá Jiří Dolejš nebo já. Může to takhle být.
● Kdybyste měl shrnout hlavní cíl blížícího se sjezdu KSČM, na co byste kladl důraz především?
Hlavní cíl sjezdu je dát silný mandát nově zvolenému vedení, které by mělo působit stejně jako po roce 2012 jednotně a mělo by problémy, které jsou, vyřešit tak, abychom XI. sjezd mohli konat nikoliv za čtyři, ale už za dva roky, abychom aktualizaci dlouhodobého programu KSČM zvládli co nejrychleji. To znamená, že by X. sjezd byl personálním mezikrokem, který by reagoval na výsledek voleb, a plánovaný sjezd v roce 2020 by se mohl věnovat právě programu.
Dál předkládám, že se i Ústřední výbor KSČM vrátí k rovnosti členů, protože členská základna je nyní velmi nerovnoměrně rozložená. Některé okresy mají do 100 členů a jiné nad tisíc. A není možné, aby tisíc členů zastupoval jeden člověk za okres, stejně jako členskou základnu, která je desetkrát menší. Rovnost členů není zajištěna a popírali bychom tím dál stanovy strany, což si nepřeju.
● Nymburský sjezd se určitě bude zabývat i letošními podzimními senátními, ale hlavně komunálními volbami. Je to tak?
To bezesporu.
● A co musíte udělat, aby v nich KSČM nedopadla jako ve volbách 2016 a 2017, jak jste o tom hovořil?
To nejpodstatnější v komunálních volbách je více než na vedení strany na okresních výborech, které se musí aktivizovat, protože počet zastupitelů vždy vychází z počtu kandidátů. Pokud nebudeme zvyšovat počet kandidátů, počet míst, kde kandidujeme, nemůžeme dosáhnout většího počtu zastupitelů. To je logické. A teď vůbec nezpochybňuji, že kdokoli z vedení strany by mohl pomoci při tvorbě kandidátních listin. Já se na tom budu podílet v Českých Budějovicích, můžu se na tom podílet v Ledenicích, v Trhových Svinech nebo v jiných obcích Jihočeského kraje, kde to dobře znám. Na krajské konferenci v Liberci jsem nabízel své příbuzné, kteří jsou z Krkonoš a mají důvěru v dané obci. Že by bylo dobré, kdyby je naše okresní organizace oslovila. Ale to je jednotlivost, ve více než šesti tisících obcích se tím skutečně musí zabývat základní organizace a okresní výbory.
● Má strana s naplněním kandidátek problémy, nebo je dost lidí ochotných pracovat i jejím jménem v obcích?
Samozřejmě, že problémy jsou. V řadě míst se nevedla kádrová, personální práce tak, abychom měli výhled na nové kandidáty do voleb. A to, co jsme v roce 2010 usnesli po komunálních volbách, abychom hledali v občanském sektoru, ne všichni udělali. Ten úkol je před námi, je znovu zadán a vím, že některé okresy na tom velmi poctivě pracují, nejsem však přesvědčen, že všechny.
● Na mnoha místech vidíme ohromné nasazení stále stejných funkcionářů, ve volbách se velmi často opakují tatáž jména. Nejsou už ti aktivní členové KSČM unaveni? Nepramení neúspěchy KSČM i z toho?
Je to stoprocentně také jedna z příčin. Tam, kde nehledáme jiné, nové lidi, a pořád jen vybíráme z úzkého okruhu - zlobil jsem se na výběr kandidátů pro letošní volby do Senátu. Už dvakrát jsme to probírali na Výkonném výboru ÚV KSČM a ústřední výbor momentálně schválil jen 22 kandidátů. Pět obvodů je otevřených. Ne že by tam nebyly návrhy, jsou, ale neodpovídají požadavku, který máme na to, abychom mohli v konkrétním senátním obvodě uspět. Neměl jsem v úmyslu nějak zdržovat a překážet tomu, co udělaly okresy a kraje, co udělal tým volebního štábu, ale spokojenost moje ani výkonného výboru nebyla. Uzavření se do sebe by bylo špatné a je potřeba, abychom ve výběru kandidátů přece jen uměli ve svém okolí lépe hledat.
● Není možné v některých obvodech spojit síly s někým názorově blízkým?
Asi je známo, že jednáme s bývalým prezidentským kandidátem Petrem Hannigem. V oněch pěti ještě otevřených obvodech se objevují i další jména. Jde tam o to, najít člověka, který by byl nejen důstojným partnerem protikandidátů ostatních stran, ale zejména byl přijímán širokým okruhem voličů.
● Navzdory volebnímu neúspěchu hraje KSČM ve vyjednávání o vládě významnou roli. Ale už se to táhne. Andrej Babiš nejdříve jedná s SPD a KSČM, poté se zdá, že dá přednost ČSSD a KSČM, poté jednání s ČSSD zkrachují. A on vidí poslední možnost už jen v dohodě s SPD a KSČM, ale den poté už jeho slova neplatí a vrací se k jednání s ČSSD. Kdo ve vyjednávání nejvíc selhal?
Pokud jde o krach vyjednávání mezi ANO, KSČM a ČSSD, selhala sociální demokracie, která měla neúměrné požadavky, vzhledem ke svému volebnímu výsledku. Selhalo rovněž ANO, protože nebylo ochotno jednat ve třech. A myslelo, že když bude oddělené vyjednávání, získá víc pro sebe. My, kteří jsme nejednali o personáliích, ale o programu, jsme dosáhli velké míry programového kompromisu. Takže vinu vidím v těchto dvou subjektech. ANO si navíc při vyjednávání pořád neuvědomuje, že s partnerem se jedná jinak. Mohl bych připomenout projednávání předloh KSČM ve Sněmovně, kdy některé návrhy KSČM na rozdíl od jiných návrhů ANO nepodpořilo. Chce-li něčeho dosáhnout a nemá 101 hlasů, musí dát také na názor partnera, se kterým jedná. To, co platilo dřív pro ČSSD, platí nyní i pro ANO. Pokud občan chce, aby politická strana, která vyhrála volby, plnila svůj program pro občany, musí volit KSČM!
●A teď už ANO opět vyjednává s ČSSD...
Obnovení rozhovorů ANO a ČSSD považuji za pozitivní krok, můžeme se tak vrátit k vyjednávání se sociální demokracií. Jednání s SPD je pro naši stranu mnohem složitější. Programová blízkost ČSSD a KSČM nám zajišťuje lepší pozici v jednání s ANO. Chci využít programový kompromis dohodnutý při minulém neúspěšném pokusu o sestavování vlády. Ten je pro nás základem, který chceme držet.
Ještě jedno musím říct - kdyby se KSČM jako třetí strana zúčastnila už prvních jednání společně s ČSSD, tak ta jednání nemusela před dvěma týdny zkrachovat. Sociální demokracie měla možná až příliš velké požadavky. Pět ministerstev? Opakuji - za rozpad vznikající vládní dohody hnutí ANO a ČSSD před dvěma týdny mohou obě strany! Oba subjekty především zapomněly na nás, na KSČM, která programově vyjednávala a měla být také přítomna při vyjednáváních, pokud by měla vládu podporovat. Požadavek třístranných jednání jsem opakovaně připomínal, ale marně. Obě strany si začaly navzájem poměřovat síly a začaly se předhánět zcela nesmyslně v tom, kdo bude tvrdším vyjednavačem a uzme více »atraktivnějších« ministerstev. Jsem přesvědčen o tom, že některá ministerstva by mohli obsadit odborníci.
● Zástupci politických stran opakovaně navštěvují prezidenta republiky. Není z toho, že stále není nic hotovo, Miloš Zeman už unavený?
Pan prezident odmítl být moderátorem jednání o nové vládě, přestože ho o to část ČSSD požádala, když první vyjednávání sociální demokracie a ANO zkrachovala. Odmítl to proto, že považoval rozhodnutí ČSSD skončit s vyjednáváním za zbabělá a neodpovědná vůči státu. A druhý moment je ten, že si nepřeje být zatahován do vyjednávání, protože on v tento moment, kdy má jmenovat předsedu vlády přece jasně řekl, co udělá a nyní je to na vyjednavačích. Proč by měl nahrazovat jejich práci? To se vždycky vymstí, protože při následujícím kroku druhého a třetího pokusu musí mít jasno, jak ti lidé jsou schopni dostát svým funkcím. To není o nějakém strachu z toho, jak se na to kdo bude dívat. Není to ani o ambicích, a dokonce ani o tom, zda někdo přeceňuje nebo podceňuje své síly. Je to o schopnosti naplnit mandát, který konkrétní člověk dostane. Ať je to Andrej Babiš, ať jsou to předsedové politických stran, kteří vyjednávají. My jsme připraveni dál vyjednávat a z dosaženého programového kompromisu rozhodně neustoupíme.
● A pokud jde o rozpory v zahraniční politice?
Zde se nemůžeme úplně opřít o názor prezidenta republiky, který podporuje zahraniční mise. Ale na druhou stranu uznal náš názor, že když už mise, je zbytečné vydávat prostředky za vojáky v Pobaltí. Souhlasí s tím, že by ČR měla být na misi jen tam, kde je souhlas Rady bezpečnosti.
● A pokud jde o referendum? Podle KSČM by měly být jeho předmětem i mezinárodní smlouvy. Tam se přece s ANO a s ČSSD rovněž neshodnete.
Ustoupit nechceme, ale uvědomujeme si, že jsme 25 let čekali na to, že se referendum znovu stane součástí českého právního řádu a že i referendum můžeme udělat v postupných krocích. Může být rozdíl mezi referendem, které se vyhlásí obyčejným zákonem a referendem, které se vyhlašuje ústavním zákonem. Jediné referendum, které se v ČR konalo, bylo vyhlášeno ústavním zákonem o tom, zda přistoupíme nebo nepřistoupíme do Evropské unie. Rozdíl mezi ústavním referendem, které může schválit kterákoli sněmovna 120 hlasy a Senát tří pětinovou většinou přítomných, pokud se na tom shodnou, a referendem vyhlašovaným obyčejným zákonem, je samozřejmě patrný. Vzhledem k tomu, že KSČM předkládá návrh zákona o referendu už poosmé, dovedu si představit několik variant, možná že tak velkou představivost má málokdo.
● Mohla by nová vláda vzniknout ještě v jarním termínu – začátkem června?
To záleží na hnutí ANO. My připraveni jsme, ale nejsme ochotni jít za programový kompromis, který už jednou byl dojednán, a ANO také nemůže mít stále otevřené dveře k ODS. Jestliže ANO říkalo, že chce potrestat zločiny privatizace a schválilo nám konkrétní bod programu na schůzi Sněmovny, a najednou by se obrátilo na ODS, kterou za tyto zločiny kritizuje, nechť se s nimi spojí. Ale v ten moment by zradilo všechny voliče, kteří ANO kvůli tomu dávali hlasy. KSČM je na opoziční roli připravena asi lépe než ostatní politické subjekty. Na druhé straně jsme však mezi roky 2012 až 2016 ukázali, že jsme schopni být i součástí exekutivy, nebo exekutivu podporovat. Tu roli také zvládáme. Jsme v nové situaci, ale není to nic neobvyklého. Byly tu politické strany, které měly šest, čtrnáct mandátů a měly velmi výraznou roli ve vládě. My dokonce ani s 15 mandáty do vlády nevstupujeme, chceme jen, aby začala plnit to, co občanům slíbila.
● Několikrát KSČM už sdělila, že někteří současní ministři jí vadí...
Samozřejmě, že vadí, protože jde o lidi, kteří se například postavili proti našim návrhům zákonů. Nebo jakoby odstupují z politických důvodů kvůli vyjednávání s SPD. Vrabci na střeše si však cvrlikají o tom, co všechno nezvládl ministr dopravy, tak ať ze sebe nedělá politickou chudinku a uzná, že toho opravdu mnoho neudělal. Ne že by to bylo horší než za Šimonovského, jeho excesy nepřekoná. Nebo ministr Pelikán a jeho rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem a bude předmětem interpelací? To je totéž. Chápu, že ho ti, kdo nemají rádi KSČM, budou nyní bránit a říkat, jak je morální. Ale já za morální nepovažuji to, že ministr postupuje v rozporu se zákonem, zejména když je to ministr spravedlnosti. Zajímat nás samozřejmě budou jména i ostatních ministrů. Musíme chtít záruku, že vláda bude plnit schválený program, což bez kvalifikovaných ministrů sotva půjde.
● A forma vaší tolerance?
Forma je jasná. Znamená pozitivní krok, tzn. zajistit vznik vlády a pak její toleranci. Tedy že nebudeme vyvolávat hlasování o nedůvěře a přitom si zachováme možnost nedůvěru vyslovit, pokud by k tomu byly důvody.
● Natolik věříte Andreji Babišovi, který podle mě má občas s dodržením slova problém, a hlavně dokáže měnit názor snad i z hodiny na hodinu?
Když nedodrží sliby vůči nám, my pak nebudeme vázáni tím, co jsme řekli v době vyjednávání.