Rozhovor Haló novin s předsedou ÚV KSČM Vojtěchem Filipem. »Dojde ke dvěma celostranickým konferencím. Jednak k organizační struktuře strany, kterou je třeba upravit na současné podmínky, a ke konferenci, která připraví dlouhodobý program«.
● Desátý sjezd KSČM skončil. Naplnil vaše očekávání? Přinesl to, co měl splnit?
Sobotní nymburský sjezd KSČM měl podle rozhodnutí o jeho konání říci jasné slovo o tom, jak dál bude fungovat vedení strany po neuspokojivých výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Protože jsme se shodli na tom, že neúspěch KSČM v těchto parlamentních volbách nebyl v našem programu, padlo rozhodnutí, že je tedy třeba, aby se uskutečnil personální sjezd.
A nyní k tomu aktuálnímu. Část delegátů na X. sjezdu v Nymburce volala po změně jeho programu, ale většina delegátů rozumně uznala, že návrh jiného sjezdového programu nebyl na stole, nemohl být tak projednán s členskou základnou. Proto také nakonec zůstalo u personálního rozhodování, k volbě nového vedení strany. Na to však navazuje usnesení sjezdu, které předpokládá, že dojde ke dvěma celostranickým konferencím.
Jednak k organizační struktuře strany, kterou je třeba upravit na současné podmínky, a pak ke konferenci, která připraví dlouhodobý program naší strany, aktualizaci kladenského programu tak, aby ji mohly projednávat výroční členské schůze v roce 2019 a okresní a krajské konference v roce 2020, kdy by se také konal XI. sjezd KSČM. Tak se vyhneme tomu, že by někdo narychlo připravil program, členská základna by se s ním nemohla seznámit, a hlasovalo by se o něm na přerušeném X. sjezdu, byť by to třeba bylo v listopadu. Někteří delegáti v Nymburce navrhovali, aby X. sjezd v sobotu neskončil, byl pouze přerušen, a jeho druhá část se konala letos na podzim. To byl nerozumný nápad, protože nás čekají na podzim komunální a senátní volby. A aby se strana zabývala svými vnitřními problémy, a nezabývala se tím, že postaví kandidátní listiny, by ji mohlo významně poškodit právě v přípravě na zmíněné dvojí volby. Takže hlasování o této věci a rozhodnutí, že sjezd se nebude takto přerušovat a nebude tak na pokračování, považuji za správné rozhodnutí delegátů. A příprava podle mého soudu nic nezpozdí, protože změna organizační struktury a změna programu bude připravena tak, aby ji XI. sjezd KSČM schválil v dostatečném předstihu před konáním krajských a senátních voleb v roce 2020.
● Diskutující účastníci X. sjezdu si povětšinou nebrali servítky a své názory mnozí vykřičeli pěkně s vervou. Jak byste tuto diskusi okomentoval? Jak jste ji vy osobně vnímal?
Diskuse byla kontroverzní ve dvou věcech. A to právě mezi skupinou delegátů, kteří chtěli projednat kvalitní a nikoli narychlo dělaný program, a skupinou, která chtěla přerušit nymburský sjezd, protože tito delegáti byli naopak přesvědčeni o tom, že se dá něco udělat narychlo. Diskuse v podstatě měla tyto dva rozměry.
Pokud šlo potom o samotnou diskusi k personáliím, neukázaly se jako oprávněné obavy, že bude malý čas na vyslovení názorů, protože diskuse například k volbě předsedy Ústředního výboru KSČM a předsedkyň Ústřední revizní komise a Ústřední rozhodčí komise byla vyčerpána dlouho předtím, než volba vůbec začala. Takže ta obava byla lichá. A pokud jde o volbu místopředsedů Ústředního výboru KSČM, tak velký počet kandidátů ukazoval spíše na to, že se zájemci o tuto práci delegátům představí, a šanci, jak se ukázalo, měli ti, kdo jsou dobře ve straně známí.
Pozitivní je, že KSČM skutečně při volbě reagovala na požadavek, aby došlo k částečné výměně vedení, tzn., aby se zejména její vedení omladilo. To se také stalo, místopředsedkyní strany pro evropské záležitosti se stala europoslankyně Kateřina Konečná, předsedkyní Ústřední revizní komise byla zvolena Marie Pěnčíková, která je zároveň předsedkyní komise mládeže, takže patří mezi kategorii nastupujících politiků KSČM.
● Na sjezdu velmi silně zaznělo volání po změně, nové tváře sice ve vedení strany jsou, ale rovněž jsou tam tváře staré. Vy jste zůstal předsedou strany a Petr Šimůnek jejím prvním místopředsedou... V čem tedy přijde ona tolik vzývaná změna?
Tato změna musí nastat tím, že bude dokončena reorganizace stranického aparátu tak, aby podle nového rozložení odpovědnosti předsedy a místopředsedů aparát mohl plnit úkoly, které se na něj kladou. To znamená jak posílení organizační struktury ve vztahu k okresům a k nastávajícím komunálním volbám, případně i k volbám evropským v příštím roce, a také to, že v té organizaci a řízení jsou zahrnuty i kraje. To znamená, že minimálně do roku 2020 tato struktura bude vyhovovat úkolům, které budou řízeny z jednoho místa.
Trochu mě překvapilo, že byl zvolen prvním místopředsedou Petr Šimůnek - a teď nejde o výhradu proti němu, ale jde o to, že návrhy, které vzešly z okresních konferencí, nasvědčovaly spíše tomu, že bude zvolen Filip Zachariaš. A pokud jde o zřízení funkce místopředsedy pro ekonomiku a hospodářské činnosti, to vyplývalo ze situace, která nastala po volbách, kdy prostě strana potřebuje řízení ekonomiky tak, aby ten zvolený člověk měl politické zázemí v hierarchii volených funkcionářů. A pokud jde o spojení odborného zázemí a ideové práce, jsem rád, že k tomu sjezd dospěl, protože oddělení, ke kterému došlo na IX. sjezdu v Praze, bylo nelogické a svým způsobem vedlo jen k tomu, že po jedné linii pracovalo odborné zázemí a po druhé linii se stanovovaly úkoly v ideologické práci. To nemohlo dělat dobrotu. Už napsali klasikové, že to byla hrubá chyba, které jsme se dopustili na pražském IX. sjezdu. A toto spojení považuji za potřebné.
● Sjezd byl mimořádný tím, že ho navštívil prezident republiky Miloš Zeman, který na něm také vystoupil. Co to pro vás osobně a pro KSČM znamená?
Já myslím, že návštěva prezidenta republiky nasvědčuje tomu, jak velkou roli hraje Komunistická strana Čech a Moravy v českém politickém systému. Nejde jenom o to, že jsme jedna z mála komunistických stran, která si zachovala po celou osmadvacetiletou dobu své existence své parlamentní zastoupení, ale svědčí to zejména o tom, jakou roli v politickém systému hraje. Jsme skutečnou alternativou, a i teď, byť formou podpory menšinové vlády, se snažíme touto alternativou k onomu vývoji poznamenanému privatizací, restitucemi, korupcí apod. situaci změnit. Protože volání po změně ve společnosti bylo. A že se nakonec proměnilo ve skutečnost, že změnu má představovat hnutí ANO, je také dáno tím, že proti KSČM se vedla dlouhou dobu brutální politická agitace. Zúčastnilo se jí mnoho politických stran a nakonec se ukázalo, že pokud má hnutí ANO naplnit to, co od něj lidé očekávají, tzn., že začne řešit korupci, začne řešit zločiny privatizace, je vlastně logické, že se obrátilo právě na KSČM.
● Jak vnímáte zhruba dvě tři stovky lidí s mávátky, bubínky, pionýrskými šátky na krku, vykřikující hesla proti KSČM, Miloši Zemanovi i proti Andreji Babišovi, kteří takto přišli pozdravit nymburský sjezd KSČM?
Někteří tím využili své právo demonstrovat, ale to nemění nic na tom, že počet voličů KSČM výrazně převyšuje jakoukoli demonstraci po celé republice.
● Jakého cíle by měla KSČM pod vaším vedením v následujících dvou letech do svého XI. sjezdu v roce 2020 dosáhnout?
Jde o to dosáhnout právě té nové organizační struktury a rozpracovat dlouhodobý program, který by směřoval k socialismu 21. století.