Nemůže být větším paradoxem, než že se v čase, kdy se v naší republice slaví výročí vítězství ve druhé světové válce v roce 1945 a osvobození od fašismu, dozvídáme, že se u sochy sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, která stojí na náměstí Interbrigády v Praze, octne – prý již v červnu – další, »vysvětlující« cedulka, a to v českém, anglickém a ruském jazyce. Podle toho, co se již objevilo v některých médiích, bude na tabulce uvedena Koněvova poválečná činnost. Pro mladé a mladší musím připomenout, že sovětská vojska vedená I. S. Koněvem vstoupila jako první v brzkých ranních hodinách 9. května 1945 do stále bojující Prahy a že německá Schörnerova armáda nezmizela z Prahy »jen tak«, na základě kapitulace. Probůh, jedině vojenská síla Rudé armády znamenala bič na stále ještě zfanatizované německé vojáky, zejm. Waffen SS, které pokračovaly v boji a v květnových dnech ještě ukázaly nejen v Praze svou krvelačnost.
Kromě toho má Koněv jako velitel zásluhy o osvobození jižního Polska, Slezska a Saska, jeho vojska se účastnila závěrečného útoku na Berlín a osvobodila severní, střední a východní Čechy. Takže vlastně jen taková maličkost…
Doplnit stávající Koněvovu sochu čímkoli je špatným rozhodnutím zastupitelstva šesté pražské městské části z loňského roku, přičemž při hlasování byli proti jen dva komunističtí zastupitelé, Ivan Hrůza a Helena Briardová. Hrůza tuto záležitost označil za hulvátství a dodal, že cílem komunistů rozhodně není zkreslovat dějiny, ale vyjádřit úctu těm, kteří přinesli svobodu do naší země. Komunisté na Praze 6 zařadí mezi programové body do podzimních komunálních voleb odstranění těchto dodatkových cedulí.
Koněvovy vnučky Anna a Jelena, které vloni přijely do Prahy, velmi zalitovaly plánů radnice Prahy 6 – vždyť historie se nemůže dotvářet z pozice 21. století.
Zaznamenala jsem již návrhy, že pokud se »upraví« vzpomínka na maršála Koněva, mimochodem čestného občana Prahy, pak je spravedlivé žádat dodatkovou tabulku i u dalších historických postav, které mají v Praze svou sochu. U Winstona Churchilla například. U různých panovníků z rodu Habsburků…
Pitomost vládne světem. K ještě větší pitomosti, než je ta pražská, přistoupili v polském městě Zamošč, rodišti slavné revolucionářky Rosy Luxemburgové, jejíž jméno je světový pojem. V rámci pomatené dekomunizace probíhající v Polsku sňali pamětní desku z jejího rodného domu. A to na desce bylo uvedeno, že se zde narodila »vynikající představitelka mezinárodního dělnického hnutí«. O komunistech ani slovo. Kdyby hloupost nadnášela, někteří politici v Polsku a v ČR by létali jako holubičky.