Rozhovor Haló novin se stínovým ministrem obrany KSČM Alexanderem Černým. »Pevně doufám, že se Západ nakonec dopracuje k tomu, že je potřeba uvolnit napětí nejen ve vztazích se Severní Koreou«.
● Včera odjeli první čeští vojáci na misi v rámci tzv. předsunuté přítomnosti NATO do Pobaltí. Jak tuto operaci vnímáte?
Předně, nelze ji vydávat za normální cvičení. Jednak jde o dlouhodobý pobyt, a pak všichni představitelé Severoatlantické aliance přiznávají, že tato mise má především symbolický charakter. Má odstrašovat Rusko a demonstrovat soudržnost aliance. Z toho důvodu nejsme takové operaci nakloněni. Od začátku tvrdíme, že je to nesmysl. Ba, že je to z hlediska bezpečnostní situace v Evropě kontraproduktivní krok. Neboť Rusko bude pochopitelně přinuceno učinit nějaká protiopatření a víme, že už se to i děje. Rusko tak však činí na svém vlastním území, zatímco my se angažujeme daleko za svými hranicemi, jakkoli ve spojeneckém státě. Je pozoruhodné, že naši daňoví poplatníci budou muset vynaložit obrovské prostředky na operaci, která nemá z vojenského hlediska žádný význam. Připomeňme, že naši vojáci budou v Pobaltí pobývat celé dva roky. Ty náklady jsou enormní.
Pevně doufám, že se Západ nakonec dopracuje k tomu, že je potřeba uvolnit napětí nejen ve vztazích se Severní Koreou, ale i jinde po světě. Kdyby přístup, který byl nyní použit na Korejském poloostrově, byl použit i vůči Rusku, Evropě i světu by to nesmírně prospělo.
● V Lotyšsku budou příslušníci české minometné čety nejprve pod vedením Kanady, avšak další čeští vojáci, kteří do Pobaltí odjedou na konci června, budou pod velením Německa. Nespatřujete v tom určitý problém?
Naši vojáci pochopitelně často působí v rámci mezinárodních uskupení pod různým zahraničním velením, a Češi naopak někdy velí mezinárodnímu kontingentu. Z hlediska výcviku je to pozitivní. Ale jak už jsme si řekli – mise v Pobaltí není klasickým cvičením. Je to akt symbolický. A z tohoto hlediska se nikdo nemůže divit, že i z německého velení se náhle stává symbol. Nechat zrovna Němce komandovat v této lokalitě – vzhledem k ne tak dávné minulosti – není zrovna kulturní řešení. Někdo zkrátka neuvažoval státnicky. Ovšem, popravdě řečeno, jádro problému to není.
● Evropská komise (EK) předevčírem navrhla výrazné zvýšení výdajů na posílení obranných schopností EU. V příštím rozpočtovém období chce vyčlenit 13 miliard eur pro nový Evropský obranný fond. EK v prohlášení dokonce uvedla, že »EU by se měla v otázkách obrany více spoléhat sama na sebe a stát se na tomto poli silnějším globálním hráčem«. Znamená to snad, že se EU chce emancipovat od Spojených států a NATO?
Objevují se v poslední době různá prohlášení Evropské komise i vedení Severoatlantické aliance a musím říci, že mnoho souladu v nich nevidím. NATO se určitě podobných iniciativ EU bojí, obává se pochopitelně dvoukolejnosti. Ovšem, že by EU mohla být k NATO alternativou, si nemyslím. Zdá se mi, že EU spíše tápe. Pokud chce uvedené prostředky investovat do ochrany své vnější hranice, pak ano, to dává smysl. Ale budování nějakých vlastních obranných kapacit - to jsou úvahy na vodě.
Evropská unie by mohla udělat jednu věc – svou vahou změnit systém vyzbrojování armád členských států, které mají léta letoucí pod kontrolou britské a francouzské koncerny. Ale pochybuji, že to EU dokáže. Velmoci si v této věci dobře střeží své postavení.
● Pojďme k domácí politice. Jednání o nové vládě finišují a podle toho, co zní z médií, ministryně obrany Karla Šlechtová zřejmě v novém kabinetu nebude. To vás asi moc nemrzí, KSČM nešetřila na její adresu kritikou…
Když ministryně Šlechtová nastupovala do funkce, překypovala sympatickým elánem a entuziasmem. Dobře znělo i to, co říkala: že musíme posílit naši obranyschopnost, že armáda musí zvýšit svou bojeschopnost atp. Jenže jaký je výsledek? Armáda bude, podle všeho, na konci tohoto rozpočtového roku vracet do rozpočtu ještě více peněz než za ministra Stropnického. Nedokáže je prostě smysluplně utratit. Řada projektů není dokončena. Ministryně tvrdí, že je to kvůli tomu, že se na obraně děly před jejím příchodem nehorázné věci, které mají trestněprávní povahu. To nedokáži posoudit, uvidíme, jak si s těmito obviněními poradí orgány činné v trestním řízení. Nevylučuji, že má svůj kus pravdy. Nicméně skutečností je, že sto dnů hájení dávno uplynulo a zatím došlo ze strany ministryně Šlechtové jen na řeči, nikoli na činy. Hmatatelné výsledky nejsou. Důvod ke shovívavosti jako opoziční politik nevidím.
A dovolte mi připomenout ještě jeden malý hřích paní ministryně. Nedokázala navázat normální rozumné vztahy s kontrolním parlamentním orgánem, tedy s výborem pro obranu. Já chápu, že v jeho čele stojí taktéž sveřepá dáma, paní poslankyně Černochová, a nechci hodnotit, která z těchto dvou političek nese na selhání komunikace větší vinu. Každopádně by se obě dámy měly nad touto situací hluboce zamyslet.
● Do médií pronikly spekulace, že by se nástupcem Karly Šlechtové mohl stát současný ministr vnitra Lubomír Metnar. Bylo by to dobré řešení? Zatím jde pochopitelně jen o spekulace.
Nicméně musím říct, že Lubomír Metnar možná není tak dobrý řečník jako Karla Šlechtová, možná se neorientuje tak dobře před kamerami a fotoaparáty, ale jeho práce na vnitru se dá hodnotit kladně. Dovedu si představit horšího kandidáta. Je otázkou, jak moc se mu na post ministra obrany chce. Ale to už je věc Andreje Babiše a ANO.
● V ČSSD finišuje referendum, které má rozhodnout, zda sociální demokraté do vlády s Andrejem Babišem půjdou, či nikoli. Jak myslíte, že se rozhodnou?
Jsem člen vyjednávacího týmu KSČM. A my jsme si předsevzali zásadu, že vyjednávači mají vyjednávat proto, aby se dohodli. Udělali jsme maximum, a i když do vlády nevstupujeme, podařilo se nám do programového prohlášení vlády dostat věci, které by tam bez naší intervence nebyly. Předpokládám a doufám, že podobný způsob uvažování převládá i v ČSSD. Pokud ano, rozhodnou se pro vstup do vlády. Hraním si na uraženou opozici by neprospěli ani sobě, ani České republice. Věřím, že zdravý rozum zvítězí.
České republika potřebuje vládu s důvěrou. A jsem přesvědčen, že bude mnohem lepší, když se nová vláda bude opírat o dvě levicové strany, než kdyby se opřela o ODS nebo Piráty, kteří svými nováčkovskými chybami v lecčems připomínají Věci veřejné a ve Sněmovně si příliš dobrou pověst zatím nevydobyli.