Jan Pikous: V Českých Budějovicích by chtěl žít každý… A parkovat?

4. 9. 2018

Všichni Budějčáci, a zvláště lidé podílející se nějakým způsobem na správě našeho města, by určitě chtěli, aby byl tento Cimrmanův výrok plně platný. Ale děláme pro to vše? Moderní doba s sebou přináší potřeby, které před lety nebyly. A přijatelné parkování pro občany i návštěvníky města je jedním z výrazných pohledů na přívětivost města. Úkolem místní samosprávy je nepochybně činit město jak dostupným, tak přívětivým pro chodce i řidiče. Nemůžeme v jednadvacátém století požadovat, aby lidé individuální automobilovou dopravu nevyužívali. Co můžeme, to je vytvářet podmínky a motivoval spoluobčany tak, aby bylo komfortní využít šetrnější způsoby dopravy. Pro cyklistiku se podařilo něco vykonat. Podpora veřejné dopravy má stále velké rezervy. Uchytila se novinka minibusové dopravy na náměstí, od září má být rozšířena bezplatná doprava pro mládež a seniory. (Zde ovšem drobné zamyšlení. Ti starší z vás ještě pamatují tzv. dělnické, zaměstnanecké jízdné ve vlacích a autobusech. Byla to podpora pracujících. Po nové úpravě cen MHD to budou právě pracující, kteří jako jediní zaplatí. )

Přesto se město nevyhne své povinnosti zabezpečovat dostupné parkování. Malování dalších a dalších placených parkovacích zón na kraji již dávno vybudovaných silnic situaci jistě nevyřeší. Pouze problém přesouvá do dříve klidných okrajových částí. Obyvatelům modrých zón stejně za jejich poplatek nikdo nezajistí, že v rozumné vzdálenosti před svým domem zaparkují. Je nezbytné hledat na okraji centra nebo přímo v centru samém prostory, kde by se dalo vybudovat cenově dostupné parkování. Jestliže již v osmdesátých letech bylo technicky možné vybudovat podzemní parkoviště pod současnou Galerii Dvořák, není na čase uvažovat o podzemním parkovišti přímo pod náměstím? Pak by náměstí mohlo zůstat opravdu pro lidi a v centru by se dalo legálně zastavit a vysadit spolucestujícího, což nyní není možné (tzv. kiss&ride).

Současná koalice koná spíše kroky, které jsou kontraproduktivní. Příkladem může být tzv. Piáno. Již záměr postavit v takto dopravně exponované lokalitě další administrativní centrum, které s sebou přinese obrovskou potřebu parkování jak pro zaměstnance, tak pro návštěvníky, byl nešťastný. Podmínky, které si město pro počet parkovacích míst dalo, byly nemístně skromné, přesto jsme nyní svědky jejich nedodržení. Na celém tomto záměru je vidět, jak v otázce strategického rozhodování postupuje vládnoucí koalice. Rada města bez široké konzultace nejen s občany, ale ani se zastupiteli, vyjednává s developery, rozhoduje, zavazuje město i do budoucnosti. Rozpracovanou koncepci poté slavně medializuje a zastupitele postaví před hotovou věc, kdy je často nutno již rozjetý vlak nezabrzdit, aby město nebylo sankcionováno a nebo neutrpělo finanční újmu. Tento přístup je nutno zásadně změnit, tak aby strategická rozhodnutí, zvláště s nenahraditelnými pozemky v centru, procházela širokou diskuzí s občany. Nástroje máme, například územní výbor je takovou platformou. Rada města, ať už bude po volbách v jakémkoliv složení, musí mnohem více než dosud naslouchat občanům a radit se s nimi o tom, co naše město potřebuje, tak aby se klasikova slova v nadpisu tohoto příspěvku opravdu naplnila.

 

Autor: 
Jan Pikous
Zdroj: 
vlastní (vítr)